Zatímco velké jaderné a uhelné elektrárny v Česku disponují chladicími věžemi, o Hodoníně to zatím neplatí. Jedna z nejstarších tuzemských elektráren používá průtočné chlazení, což je za sucha výrazný problém, s nímž nelze bojovat.
„V létě je elektrárna zásadně závislá na hydrologických podmínkách řeky Moravy, z níž chladicí vodu odebírá. Voda procházející vtokovým objektem a přívodním kanálem protéká přes kondenzátory turbogenerátorů a vrací se zpět do řeky Moravy nebo do takzvaného teplého járku sloužícího pro závlahy lužních lesů. Oba způsoby vypouštění použité vody mají stanoveny limity na teplotu i množství. Za současných klimatických podmínek je třeba, aby elektrárna vyhověla požadavku na zachování nezbytných průtoků v korytě řeky Moravy,“ vysvětlil již dříve Martin Schreier, mluvčí společnosti ČEZ, která elektrárnu spravuje.
Průtoky v řekách přitom v létě klesly hluboko pod normál. Například v červenci Moravou ve Strážnici protékalo jen 21 procent dlouhodobého měsíčního průtoku. O rok dříve dokonce jen 12 procent, a elektrárna tak musela zcela odstavit jeden turbogenerátor.
Problém způsobují jak nízké průtoky, tak vyšší teplota vody v toku. A nejde pouze o letní záležitost. Důsledky sucha už elektrárna pociťuje i v zimě, v období mrazů.
Stavba začne v příštím roce
Právě proto od průtočného chlazení ustupuje. V procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA je právě teď výstavba chladicí věže, která pomůže změnit chlazení na takzvaně cirkulační. Díky němu se podstatně sníží množství odebírané říční vody pro chlazení.
„Dle informací provozovatele je stávající odběr vody z řeky Moravy pro průtočné chlazení 59 milionů metrů krychlových za rok. Celková potřeba vody do cirkulačního chladicího okruhu bude maximálně 1,8 milionu metrů krychlových za rok,“ uvedl v oznámení pro proces EIA vedoucí řešitelského týmu Vladimír Plachý.
Chladicí věž má začít růst v areálu elektrárny už v srpnu příštího roku. Její zprovoznění plánuje ČEZ na listopad 2021. Vodu ve věži ochladí ventilátory, které budou nasávat venkovní vzduch. Generátory proteče opakovaně. U přívodního kanálu chtějí energetici zároveň nainstalovat hradítko, které umožní návrat k průtočnému chlazení například v případě záplav.
Teplou odpadní vodu dosud energetici vypouštěli do městského ramene Moravy Salajky a nadlepšovali jimi také vodní bilanci lužních lesů prostřednictvím takzvaného teplého járku. To by se změnit nemělo.
„Ke zmenšení objemu vypouštěných vod do teplého járku nedojde. Požadovaný průtok bude nadále plněn. Neupravená říční voda bude přes areál dále protékat, ale bez využití průtoku přes kondenzátory,“ dodal Plachý.
