Například jen na Blanensku do konce roku odejde z práce kolem dvou set lidí. Většinou ze strojírenských podniků, které dodávají komponenty automobilovému průmyslu. Asi šedesát pracovníků nyní přebývá skupině Apos Group, pod kterou spadá továrna na obšívání volantů Apos nebo blanenská Metra. "Redukujeme počet zaměstnanců. Nejprve to byli agenturní zaměstnanci, nyní se to týká asi šedesáti až sedmdesáti našich," nastínil předseda představenstva Apos Group Miroslav Růžička.
Ve statistice úřadu práce se zatím tito lidé neobjeví. "Mám informace, že se Apos Group pro tyto lidi snaží najít práci uvnitř skupiny," vysvětlil Jiří Dvořák, zástupce ředitele blanenského úřadu práce.
Z Minervy odejde osmdesát lidí
Další lidé odejdou z továrny Baumüller ve Skalici nad Svitavou, osmdesát lidí opustí i boskovickou Minervu. Skončí ti, kterým vyprší smlouva na dobu určitou. "Od poloviny září do konce roku také platí dohoda mezi odbory a zaměstnavatelem o nepřidělování práce v pátek. Pracujeme jen čtyři dny a za pátek dostáváme pětašedesát procent mzdy," popsal předseda odborového svazu Minervy Jiří Bartoš.
Podniky se většinou potýkají s úbytkem zakázek, někde až o desítky procent. "Oproti stejnému období tohoto roku máme pokles osmačtyřicet procent," uvedl odborový předák Baumülleru Radomír Burgr. Z 280 zaměstnanců ukrajuje krize po desítkách. Do konce roku se podle Burgra jejich stav sníží přibližně o čtyřicet.
Počet lidí, pro něž nebudou mít firmy v kraji práci, se může do konce roku vyšplhat ještě výš. "Zatím to počítáme na stovky, obávám se ale, že to budou tisíce," odhadl metodický pracovník odborového svazu Kovo v Brně Vladimír Valenta.
Úbytek zakázek zatím postihuje především firmy, které dodávají komponenty pro automobily. "Odhaduji, že na volanty máme zakázek o dvacet procent méně," upřesnil Miroslav Růžička z Aposu. Problémy má i pobočka I.A.C Group v Hodoníně, která vyrábí palubní desky do aut.
Výrobny strojů zatím krize nepostihla
O objednávky naopak zatím nemají nouzi firmy, které vyrábějí velká strojírenská zařízení. "U nás se stroje vyrábějí delší dobu, třeba půl roku. Takže minimálně do konce roku se nic nezmění," potvrdil předseda odborů v kuřimské TOS, spadající pod mezinárodní koncern Alta.
Podobně je na tom i blanenská firma ČKD Strojírny. "U nás to zatím vypadá dobře, situaci monitorujeme. Ani vedení ale zatím nic nepředložilo," konstatoval odborář Jiří Hradil.
Problémy zatím hlásí spíš firmy z kraje než z Brna a jeho okolí. Ve městě je dlouhodobě poptávka po kvalifikovaných dělnících a ta neutichá ani nyní. "Žádné snížení poptávky jsme nezaznamenali," konstatovala mluvčí úřadu Ivana Ondráková.
Aktuální čísla nezaměstnanosti budou mít úřady k dispozici příští týden, podle Ondrákové se ale nedá čekat, že by lidí bez práce kvůli krizi přibylo.
Podle ředitele Úřadu práce Brno-venkov Igora Poledňáka je ale otázkou času, kdy se informace o propouštění objeví. "Oficiální zprávu, že by se některá firma napojená na automobilový průmysl dostala do potíží, nemáme, ale očekáváme ji brzy. Máme avízo, že u dvou tří se k tomu schyluje," uvedl Poledňák před týdnem.
Na Vyškovsku už se s poklesem zakázek potýká několik firem. Například švýcarská společnost Ems-Patvag, která vloni vybudovala nový závod v Brankovicích, přerušila nepřetržitou výrobu. "Odběratelé avizují, že budou brát méně zboží, a tak jsme na to museli zareagovat," uvedl jednatel tuzemské Ems-Patvag Vladimír Buriánek.
Společnost automobilkám dodává roznětky do airbagů, napínačů bezpečnostních pásů a další komponenty pro automobilový průmysl. Další firmy se už obrátily na vyškovský úřad práce s tím, že budou vyplácet zaměstnancům nižší mzdu. Po dohodě s úředníky od toho ale zatím ustoupily.
