Názory na to, co ještě ke kroji patří, zdaleka nejsou jednoznačné. Všemožné doplňky citlivě vnímají hlavně etnografové.
„Hodně mi vadí výrazně malované nehty, které se některé slečny snaží ladit do folklorních motivů. A také používání kabelek s vyšívanými ornamenty, které nosí i chlapci. Jejich výrobci většinou nevnímají rozdíl v použití ornamentů, takže na ně vyšijí třeba takový, který se používal zásadně na malovaná žudra domů (zdobený klenutý přístavek u vchodu, pozn. red.),“ upozorňuje etnografka Vlastivědného muzea v Kyjově Michaela Zálešáková.
Zatímco odborníci by rádi viděli kroj čistý, jeho nositelé se doplňků tolik nebojí. Národní ústav lidové kultury (NÚLK) proto před nedávnem vypsal anketu na Facebooku, aby zjistil, co je pro nositele kroje ještě snesitelné a co už by si k němu v žádném případě nevzali.
„Snažíme se využít platformy Facebooku, abychom zjistili názory zespodu – od lidí, kteří kroj skutečně nosí. Protože jsou to právě oni, kteří vytvářejí a budou vytvářet ‚súdnou stolici‘,“ vysvětluje ředitel NÚLK Martin Šimša, že právě dnešní krojovaní budou časem pečovat o tradici nošení kroje a předávat ji dalším generacím.
Jedni brojí za čistotu, druzí za individualitu
Na rozvolnění pravidel, co ke kroji nosit, se podepsala současná módnost folkloru.
„Milovníci folkloru ne vždy berou na zřetel, jak se kroj má nosit. Obleče je do něj stařenka či maminka, čímž je zachována ta tradice. A pak si k tomu vezmou něco, na čem je ornament, přidají prvorepublikový proutěný kočár nebo deštník s motivem tureckého šátku a je to pro ně v pořádku,“ poukazuje Šimša na neobvyklosti viděné v krojových průvodech.
Proti sobě podle něj stojí dva nesmiřitelné tábory. „V jednom jsou lidé, kteří jsou poučeni z komunity krojovaných, folklorních souborů či z rodiny a nepřipouští žádné doplňky. V druhé pak ti, kteří objevili kroj teprve nedávno, momentálně se jim líbí, chtějí ho nosit, ale přitom nehodlají popřít svou individualitu, i když je její součástí třeba tetování,“ podotýká Šimša.
Obrovský rozptyl názorů je z ankety jasně patrný. „Myslím si, že i tetování, barevné vlasy nebo i ty piercingy prostě k člověku patří. Proč by neměl mít právo kroj nosit? Kroj je pořád jen oblečení a není posvátný,“ vyjádřila svůj názor Veronika Nováková.
Zcela protichůdně přitom vidí nošení doplňků ke kroji další respondentka ankety Ala Minaříková. „Čistota kroje je hlavně o tom vědět, co si k němu můžu a nemůžu dovolit. Vždyť jde o zachování našeho dědictví po předcích. I když chceme nebo nechceme, kroj se stále vyvíjí a je na nás, aby se vyvíjel tím správným směrem,“ poznamenala.
Kriticky se postavila hlavně k umělým nehtům se slováckými ornamenty, které jsou poslední dobou hitem. A také k různým kruhům v uších a „cingrlátkům“ s rádoby folklorním motivem. Jiným zase vadí třeba sluneční brýle.
K mladým patří excesy, i my jsme zkoušeli, říká etnografka
Poznatky z ankety patrně NÚLK v budoucnu zařadí do některé své studie. Podobně jako ohlasy z ankety o úpravě účesů, které se zdejší odborníci věnují už pět let a účesy ke krojům mapují v terénu i mezi folklorními soubory. I z ní vyplývají zajímavé výsledky.
„Například v osmdesátých letech byl trend krátkých vlasů a ženy odmítaly ke kroji nosit cokoli na hlavě, aby ten účes ukázaly. Od devadesátých let se zase naopak nosí vlasy dlouhé, aby se dal účes upravit. Jenže už se ztratila kontinuita, takže někteří k tomu přistupují velmi kreativně,“ říká Šimša.
Podle etnografky Zálešákové určité excesy k mladým lidem patří, i když jsou zrovna oblečení v kroji. Také jejich nositelé totiž potřebují vyzrát.
„I naše generace zkoušela různé věci. To, co jsem dokázala dát ke kroji já, proti tomu dnes brojím,“ směje se.
Pomoct udržet čistotu krojů podle ní pomáhají třeba kurzy, jaké pořádají také v jejím domovském muzeu v Kyjově. „Věřím, že i současné výstřelky jsou jen momentální trend, který tak rychle, jak přišel, také odezní,“ dodala.
