Zchátralou pasáž Jalta, kterou chce Brno prodat za sto milionů korun, si v posledních měsících přišli prohlédnout nejméně dva zájemci.
Když se však dozvěděli, že město si není jisté, zda chce tuto nemovitost prodat, o další jednání už neměli zájem. Ve hře je 100 milionů korun, které chce Brno prodejem získat. Anebo naopak přibližně čtvrt miliardy, kterou by investovalo do oprav.
Podezřele směněná Jalta tíží Brno už osm letFunkcionalistickou pasáž v centru z roku 1930 získalo Brno na přelomu let 2005 a 2006 výměnou za lukrativní nemovitosti s podnikatelem Miroslavem Lekešem. O tom, že směna je podezřelá, se mluvilo už v době přípravy transakce. Rada města o ní nakonec hlasovala tajně. Primátor Richard Svoboda (ODS) pak směnu podepsal večer před tím, než se o ní mělo na žádost opozice veřejně hlasovat znovu. ODS tehdy plánovala, že se do budovy přestěhují úředníci magistrátu. Jak argumentoval tehdejší náměstek primátora Radomír Jonáš, všechny úřady by tak byly mnohem více po ruce. Nakonec se však ukázalo, že oprava budovy by stála několikanásobek plánované částky. Město se proto rozhodlo Jaltu prodat, což se ovšem nedaří. Ročně stojí údržba a ostraha opuštěné budovy stovky tisíc korun. |
Pro jedenáctimiliardový městský rozpočet je to tedy rozdíl 350 milionů korun. Informace o tom, že Brno opět začalo zvažovat už jednou zavrženou rekonstrukci pasáže, přinesla MF DNES loni v září (více čtěte zde).
K nelibosti sociálních demokratů i opozice s tímto nápadem přišel náměstek primátora Robert Kotzian z koaliční ODS.
Od té doby se vedení města neshodlo, kterou možnost zvolí, a počítá současně se dvěma protichůdnými variantami.
"Oba zájemce o prohlídku jsem o tomto váhání města pochopitelně informoval. K dalšímu jednání už poté nedošlo," potvrdil náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).
Upřesnil přitom, že magistrát si o případných kupcích ani o jejich záměrech nezjišťoval nic dalšího. Tím by se úředníci zabývali až poté, co by jednání o koupi Jalty nabyla konkrétnější podoby.
Za dostatečnou záruku zájmu dosud město považovalo složení kauce. Nikdo z těch, kdo o koupi Jalty uvažovali, se však do tohoto bodu zatím nedostal. Peníze na účet města nesložila ani podnikatelka Magdalena Robková, která už loni v březnu podepsala smlouvu.
Investoři vyčkávají
"Nedávní investoři mohli mít opravdu zájem, ale taktika jim zřejmě velí vyčkat, až se město rozhodne. Není obtížné zjistit, že je situace neusazená. A doslechne se o tom jistě i zahraniční investor, pokud se o dění kolem Jalty bude zajímat," povzdechl si Pospíšil.
Podle Kotziana, který dávný nápad svých spolustraníků na rekonstrukci Jalty nyní oživil, ale investorům v jednání nic nebrání. "Kdyby tady nějaký vážný zájemce byl, ať prokáže opravdový zájem. Je otázka, kolik za Jaltu nabídne," vyzývá Kotzian.
Připravovat se na rekonstrukci je přitom podle něj lepší, než marně vyčkávat na příchod kupce.
"Když už jsme Jaltu nešťastným způsobem před lety získali a nedaří se nám ji prodat, nemá cenu před problémem zavírat oči. Tak ji pojďme opravit," vysvětloval už v září svůj postup náměstek.
Nejednotným přístupem si ovšem město podle odborníků situaci neulehčuje.
"Rozhodnutý investor by patrně jednal navzdory tomu, že město neví, co chce. Nejistého to ale odradí. Zájemce o koupi by měl mít jistotu, dezinformace a zmatek prodeji neprospívá," zhodnotil Dušan Přikryl ze společnosti Gaute.
Kdy magistrát rozhodne, kterou cestou se nakonec vydá, přitom není jasné. Záleží na tom, jak rychle úředníci předloží plán na rekonstrukci investiční komisi, poté radě města a nakonec zastupitelům.
"Je to věc mé strategickotaktické licence. K tomu, kdy se tak stane, nebudu proto nic říkat," uvedl v pondělí Kotzian.
