Rituál v Býčí skále lákal pralidi zdaleka. Podle sídla bohů tvořili hrobky

  17:51aktualizováno  17:51
Do svatyně v Býčí skále putovali k magickým rituálům pravěcí lidé až z dnešního Prostějovska. Dokazují to snímky krajiny pořízené leteckým skenováním. V Drahanské vrchovině odhalily koridory cest, kterými se pralidé ubírali. Teď tuto domněnku potvrdily další nálezy. Pravěcí lidé věřili, že v jeskyni žijí bohové.

Býčí skála v Moravském krasu | foto: Marie Stránská, MAFRA

Jeskyně Býčí skála, dodnes opředená mnoha magickými tajemstvími, fascinuje archeology už více než 140 let. Právě před touto dobou nedaleko Křtin na Blanensku badatel Jindřich Wankel objevil pozůstatky takzvaného halštatského pohřbu.

Nález tehdy ve své velkoleposti neměl obdoby – množství vzácných předmětů a ostatky několika desítek popravených lidí dávaly tušit, jak významnou svatyní toto tajuplné místo bylo.

Svoje záhady má jeskyně dodnes. Jedna z nich však nyní padla díky letecké archeologii. Odborníkům se podařilo zjistit, odkud lidé ke své svatyni putovali.

Plastický model krajiny bez rušivých lesních porostů, získaný na základě laserového skenování z letadla, odhalil hustou síť pravěkých a středověkých cest, která protkává Drahanskou vrchovinu. A všechny se potkávají v jednom bodě – u Býčí skály.

Drápali se do kopce

„Je to takové sluníčko, jehož paprsky se sbíhají právě u Křtin,“ říká historik Martin Golec, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a Býčí skálou se dlouhá léta zabývá.

Fotogalerie

Na leteckých snímcích jsou podle něj jasně patrné koridory, jimiž lidé chodili.

„Jsou zde dobře viditelné úvozové cesty. Jak se lidé i koně drápali do kopce, rozrušovali cesty, po dešti se hlína spláchla a úvozy se prohlubovaly. Někde jsou to celé svazky cest přeložených přes sebe. Tytéž se používaly od pravěku až do dneška. Lidé stále chodili těmi stejnými cestami,“ poznamenává historik.

Cesty ke svatyni vedly skrze neosídlenou Drahanskou vrchovinu ze všech stran – z Prostějovska, Vyškovska, Brněnska i Kuřimska.

„Drahanská vrchovina vlastně tvoří takový ostrov uprostřed osídlené oblasti. Vede do ní dvanáct vstupů a od každého z nich se dojde k Býčí skále,“ podotýká Golec, autor právě vycházející publikace nazvané Fenomén Býčí skála. V ní shrnuje poznatky z posledních deseti let výzkumu jeskyně.

Ke svatyni padesát kilometrů

Vědci věděli už delší dobu, že Býčí skála sloužila jako svatyně na pomezí dvou velkých oblastí. V každé z nich měli lidé trochu odlišné rituály a zvyky.

Ti z jihu – tedy ve směru od Brna – v jeskyni pohřbívali své mrtvé. Při archeologických průzkumech se zde ale objevila keramika, která se na Brněnsku nenachází. Odkud pochází, se podařilo objevit až nyní v malé vesničce Seloutky na Prostějovsku.

Archeologové tam odkryli čtyři bohatě vybavené komorové hroby z doby bronzové a železné a v nich keramické nádoby. Laboratorní analýza teď potvrdila, že se shodují s keramikou nalezenou v Býčí skále.

Aktuálně se navíc zpracovávají také nálezy bronzových předmětů a jantarů, jež byly dosud známé jen z Býčí skály. Odborníci to považují za důkaz, že svatyni využívali v pravěku i lidé z Prostějovska. Což jí dává mnohem zásadnější nadregionální význam.

Souvislost s Býčí skálou prozrazuje také samotný charakter hrobů v Seloutkách.

„Jsou specifické tím, že velké obdélníkové hrobové jámy jsou zavaleny masou kamenů. U jednoho hrobu jde až o čtyři kubíky lomového kamene. Máme teorii, že zdejší lidé po zážitku rituálu či obřadu v Býčí skále byli tak fascinovaní jeskyní, že i své hrobky vypracovali tak, aby připomínaly jeskyně. Je to domněnka, která se bude dále vyhodnocovat,“ vysvětluje archeolog Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Odkazuje právě na leteckou mapu pravěkých komunikací, z níž je patrné, že Seloutky leží na koridoru vedoucím přímo k Býčí skále. Místa jsou od sebe přitom vzdálená téměř padesát kilometrů.

Že se lidé vydávali na tak dalekou cestu, ovšem byla podle Fojtíka v pravěku celkem běžná věc. Do Býčí skály mířili patrně proto, aby uctili nějaké důležité božstvo – patrně bohyni Demeter.

Ve středověku na tato putování navázala tradice křesťanských poutí. „Ještě dnes chodí Hanáci na pouť do Křtin. Jakási gravitace a fascinace lidí z prostoru střední Moravy Drahanskou vrchovinou a Moravským krasem je velmi zjevná. Neděláme nic nového pod sluncem,“ uzavírá Fojtík.

Nejčtenější

V bytovém domě ve Vyškově našli ve výtahové šachtě dva mrtvé mladé lidi

V bytovém domě ve Vyškově našli ve výtahové šachtě dva mrtvé mladé lidi

Policisté ve Vyškově vyšetřují smrt dvou mladých lidí. Těla nalezli sousedé v neděli brzy ráno v přízemí bytového domu....

Obchod byl jako moje dítě, říká šéf. Místo domácích potřeb bude fastfood

Jaroslav Cimrman ke konci srpna zavírá prodejnu domácích potřeb na Masarykově...

Majitel obchodu s domácími potřebami v centru Brna Jaroslav Cimrman odchází ke konci srpna do penze a s ním končí i...

VIDEO: Třináctiletý chlapec sledoval mobil, vzápětí ho srazila tramvaj

Třináctiletý chlapec sledoval mobil. Vzápětí ho srazila tramvaj

Třináctiletý kluk mohl přijít o život při vážné nehodě, která se stala ve středu v podvečer u brněnské hokejové haly....

Mladík mlátil o hlavu menšího chlapce, video s bitkou kolovalo na internetu

Napadení školáka

Policisté vyšetřují brutální napadení školáka na vlakovém nádraží ve Znojmě. Útočníkem byl jen o něco starší...

Dvacítku na mostě přes Nové Mlýny porušily za dva týdny tři tisíce řidičů

Po provizorním mostu přes Nové Mlýny už se jezdí. Sice v obou směrech, ale jen...

Na provizorním mostě přes Novomlýnské nádrže nedaleko Pasohlávek na Brněnsku hlídá od začátku srpna maximální povolenou...

Další z rubriky

VIDEO: Třináctiletý chlapec sledoval mobil, vzápětí ho srazila tramvaj

Třináctiletý chlapec sledoval mobil. Vzápětí ho srazila tramvaj

Třináctiletý kluk mohl přijít o život při vážné nehodě, která se stala ve středu v podvečer u brněnské hokejové haly....

VIDEO: Do chodby vlétlo padesát netopýrů, schovali se za světla i hydrant

Do chodby vlétlo přes padesát netopýrů

Do všemožných úkrytů se snažilo schovat hejno netopýrů, které vlétlo do chodby výškového domu v Brně. Strážníci...

Hraboši na vinicích hasí žízeň šťávou z hroznů, tahají si je i do nor

Hraboš polní děsí zemědělce, na jednom hektaru půdy jsou tito přemnožení...

Vinaři mají dalšího nepřítele – ke špačkům se přidali hraboši. Čím jsou hrozny zralejší, tím víc přemnožené hlodavce...

Najdete na iDNES.cz