Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých.
„Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ přiblížil vedoucí archeologického týmu Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).
Současné poznatky naznačují, že v jeskyni bylo pohřbeno několik generací tehdejší vládnoucí elity. A pohřbívání je to v naší oblasti naprosto unikátní. V místě totiž při velkých povodních protéká podzemní potok. A archeologický tým se domnívá, že lidé právě vodu využívali v posmrtném očistném rituálu.
„Prostory v Býčí skále místy zaplavovala a dodnes tu a tam zaplavuje voda. Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali – v Evropě není známé,“ upozornil Golec.
Odhadují, že lidé byli pohřbívání v tomto místě zcela záměrně. „Šlo o symbolický akt. Naši předkové věřili, že pod zemí mrtvý patří bohu či bohům a jiným bytostem a že hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy, což je nesmírně zajímavá věc. Nabízí se zde očistná úloha vody,“ předestřel vědec.
Zrekonstruovali dávnou podobu jeskyně
Výzkum na Blanensku vědci provedli letos v červenci. Jejich cílem bylo znovu probádat lokalitu, kterou před téměř 150 lety zkoumal Heinrich Wankel. Povedlo se jim sesbírat množství úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní.
„Po Wankelově výzkumu zůstala řada otázek. Donedávna se například myslelo, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikla hořením. Teď vše ale nasvědčuje tomu, že šlo o přirozený proces tlení. Nám se totiž podařilo pod betonovou podlahou jeskyně najít ve čtyřech sondách neporušenou původní vrstvu a zrekonstruovat dávnou podobu jeskyně,“ přiblížil Golec s tím, že nyní s využitím nejmodernější techniky pokračují v laboratořích rozbory a analýzy, například půdní DNA.
Všechna terénní data musí teoretický výzkum správně interpretovat. První předběžné výsledky archeologové představí 17. a18. září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.
Kromě archeologů z katedry historie Filozofické fakulty UPOL se na výzkumu podílela také katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty UPOL společně s Univerzitou Karlovou v Praze. V letošním roce se k týmu připojilo i Moravské zemské muzeum Brno. Na výzkumu se podíleli také studenti z univerzit z Olomouce, Prahy, Opavy, Brna a Plzně, dále pak speleologové a středoškoláci.
V Býčí skále se už dříve našly kostry desítek lidí:
