Kosterní pozůstatky a další nálezy, mezi nimi třeba světoznámý bronzový býček, dokládají, že se sem lidé vypravovali už od doby kamenné. Ve starověku patřila Býčí skála k největším svatyním v Evropě. Před dvěma a půl tisíci lety tam byla rituálně obětována asi třicetiletá žena. Tvář takzvané Princezny z Býčí skály zrekonstruovali čeští vědci v roce 2016. Přečtěte si: Před 2 500 lety ji obětovali, nyní má starověká žena znovu tvář.
Už od středověku se tradují historky o řevu a dusotu, který se z ní ozývá, o stopách nebezpečných draků otištěných na dně jeskyně. Vypráví se o tajemném pokladu nebo o světle, které někdy v noci ozařuje mohutné skály nad vchodem, jako by celá jeskyně hořela.
Archeolog Jindřich Wankel zde v roce 1872 objevil více než čtyřicet kosterních pozůstatků ze starší doby železné. Pocházet měly z Halštatského pohřbu velmože, jehož duši doprovodily na onen svět desítky žen a sluhů. Pohřeb prý provázely krvavé scény s usekanými údy a mrzačenými zvířecími i lidskými obětmi.
Mnozí z těch, kteří jeskyni navštívili, se shodují, že je v ní cítit negativní energie. Speologové, kteří spletitý jeskynní systém zkoumají už více než 150 let, popisují, jak v temných prostorách potkávají postavu v uniformě německého vojáka. Snad toho, kteří se zde na sklonku druhé světové války oběsil. Uvnitř jeskyně se podle speologů také objevují a zase mizí chodby, někdo otevírá a zabouchává železné dveře nebo třese žebříky.
Tajemný jeskynní komplex odkrývají odborníci postupně, třeba v roce 2014 objevili novou stometrovou bohatě krápníky zdobenou chodbu. Dostala název Kočárová, jsou v ní dvě propasti a zakončena je prostorným dómem širokým sedm a dlouhým 20 metrů.
Dostat se do Býčí skály není jen tak, letos už je jeskyně pro veřejnost uzavřená, další termíny prohlídek jsou zatím stanovené na červen roku 2021. Detailní informace o termínech najdete zde.
Archivní video: Antropologové ukázali, jak vypadala princezna z Býčí skály