Proměnit takzvané brownfieldy, tedy nevyužité a zpustlé nemovitosti či areály, v něco smysluplného. Taková je ambice mnoha měst jižní Moravy, která má těchto ploch třetí nejvyšší počet mezi všemi kraji Česka.
Jenže co s nimi do doby, než se nákladné a složité projekty podaří skutečně rozjet? Na to se nyní snaží přijít vědecký tým z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity (MENDELU) ve spolupráci s půdoznalci. „Cílem je najít způsob zatraktivnění městských ploch, které tím získají smysluplné využití do doby, než bude zahájena jejich revitalizace. Mohlo by jít o zakládání komunitních záhonů,“ nastínil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Experti zvažují především finanční stránku takového záměru. „Jedná se o posouzení výhodnosti dočasného využití brownfieldů k sociálnímu zemědělství ve srovnání s jejich ponecháním ladem až do jejich finálního využití,“ přiblížila Ladislava Issever Grochová z Ústavu ekonomie MENDELU.
Opuštěné výrobní areály se mění v moderní centra, stěhují se tam firmy |
Než z dočasné zahrady vznikne například nová čtvrť, pečovali by o zeleň lidé znevýhodnění na trhu práce. „Simulovat budeme finanční potenciál jednotlivých scénářů zakládání zahrad a péče o ně s ohledem na různé vlastnosti půdy využívané na brownfieldech. Výsledky potom bude možné aplikovat i do finálního budování chytré čtvrti,“ podotkla vědkyně.
Jednou z klíčových proměnných pro výpočet finančního potenciálu návrhu je možnost uložení biouhle do půdy.
„V našem případě se jedná o biouhel získaný z jinak velmi těžce zpracovatelného odpadu z čistíren vod. Pyrolýzou se zpracuje na takový popílek, kterým se obohacuje půda a zvyšuje se její úrodnost. Odpad znovu využijeme, takže jde o cirkulární hospodářství, zapracováním uhlíku do půdy navíc můžeme snižovat uhlíkovou stopu. A ještě v tom jsou prvky sociálního zemědělství, kdy zapojíme lidi znevýhodněné na trhu práce. Takže vidím spoustu pozitiv,“ vypočítala Issever Grochová. Kompenzace za uložený uhlík zároveň mají představovat jeden ze zdrojů financování návrhu.
Nejdřív se „vrhnou“ na Špitálku
Vědci se prioritně zaměří na brownfieldy v Brně. Jako první přijde na řadu místo v západní části areálu brněnských tepláren, kde má vzniknout chytrá čtvrť Špitálka. Ta má dál nést industriální dědictví, zástavbu však rozšíří nové budovy pro bydlení i práci protkané inovativními technologiemi. Nedostatek veřejného prostoru vynahradí střešní terasy, které nabídnou sportoviště, zeleň i zahrádky pro komunitní pěstování.
Stavět se má začít v roce 2027, hotovo má být o tři roky později. Zjištění vědců ovšem bude možné využít i u jiných zanedbaných míst. Poznatky ze založení a kultivace zahrad i zazelenění ploch se navíc dají aplikovat i při pozdějším budování nových čtvrtí.
Chytré kontejnery, vyhřívané chodníky. Brno plánuje čtvrť ve stylu sci-fi |
V rámci projektu vznikne webová aplikace, která bude sloužit městu k odhadu ekonomického potenciálu pro jednotlivé možnosti využití zvolené lokality. A to u všech prověřovaných brownfieldů. „Náš cíl je vytipovat, kde je vůbec projekt realizovatelný. A k těmto lokalitám vytvořit klikací apku, ze které vyplyne, kolik záhonů by se tam mělo založit, kolik je potřeba lidí na obhospodaření, množství uhlíku, který je možné uložit, a dotace na zapojení těchto lidí,“ vylíčila Issever Grochová.
Právě tuto službu brněnský magistrát, jenž je garantem aplikace, očekává. Klade důraz na udržitelnost, cirkularitu a koncept Smart City. Navrhovaná metodika pomůže nejen s prozatímním využitím brownfieldu Špitálka, ale nabídne také možnosti v dalších vhodných nevyužitých brněnských oblastech. „Lze uvažovat například o lokalitě bývalého FSIK Metalu, ale i jiných plochách z databáze brněnských brownfieldů,“ sdělil Poňuchálek.
Inspirace v zahraničí
Podle ředitele odboru podnikatelské lokalizace agentury CzechInvest Radovana Balouna je smysluplné dočasné využití brownfieldů, jež by jinak dále chátraly, vždy dobrým nápadem.
„Inspiraci můžeme čerpat i v zahraničí, kde na brownfieldech dočasně funguje řada zajímavých věcí. Přínosem tohoto projektu může být zejména to, že zakládání zahrad přispěje ke snížení teploty v brownfieldových lokalitách, které se v letních měsících často mění v takzvané tepelné ostrovy,“ ocenil.
Lidé stále víc touží společně pěstovat, na volný záhon čekají v pořadnících |
Národní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest v Jihomoravském kraji aktuálně eviduje 478 brownfieldů o celkové rozloze 1 186 hektarů; nejvíc jich je v Hodoníně a Brně. V minulosti měly zpravidla průmyslové a zemědělské využití.
CzechInvest zároveň navrhuje 37 opatření pro účinnější obnovu těchto míst, mezi nimi například slevy na dani z příjmů při investičním projektu na brownfieldu nebo zavedení veřejného developera.
28. července 2023 |
