Vyplývá to ze studie, kterou vypracovali odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze pro společnost MasterCard. "A ve vytváření podmínek pro podnikatele poskočila Ostrava už dokonce hned za Prahu na druhé místo. Brno je až třetí," zmínil jeden z autorů projektu Milan Damborský.
. V čem největší města kraje bodujíBrno Znojmo |
A podobně na pozoru by se měla mít celá jižní Morava. V žebříčku krajů totiž skončil Jihomoravský až na osmém místě. "My jsme tipovali ještě před začátkem průzkumu, že se tento region vejde do první pětky. Je to překvapivý výsledek a svědčí o určité stagnaci kraje," popsal Damborský.
Znojmo je na vzestupu
Mezi velkými městy, která jasně táhnou byznys, se objevilo i Znojmo. Pro odborníky má příhraniční sídlo velký ekonomický potenciál. "Mezi kladné stránky Znojma řadíme zejména jeho polohu blízko hranic s Rakouskem, ale třeba i hustou síť cyklostezek nebo příznivou turistickou image města," uvedl přednosti Znojma ekonom.
Zbrzdit rozvoj města by nicméně mohlo další odkládání stavby obchvatu nebo pokuty za neplnění normy pro čištění odpadních vod. Slabiny Znojma studie vidí třeba ve špatném stavu silnic ve městě a nedostatku dětských hřišť ve všech částech Znojma.
Starosta Petr Nezveda však po pročtení výsledků tvrdí, že studie byla vyhozením peněz. "Silné a slabé stránky si v ní vzájemně odporují a některé závěry podle mého názoru vycházejí ze zastaralých dat," uvedl Nezveda.
Studii podle něho zpracovával někdo od stolu. "Kdyby se sem autoři přijeli podívat nebo si prošli aspoň webové stránky města, zjistili by, že některé jejich závěry nejsou pravdivé," brání Znojmo Nezveda. "Mezi slabými stránkami máme uvedenu například nedostatečnou informovanost podnikatelů o možnostech podpory, fondech a akcích, přitom jsme, myslím, jediné město, které na svých stránkách provozuje podnikatelský portál," vysvětlil znojemský starosta.
Brno se zase nevěnuje okolí
Na nedostatek poskytovaných informací upozorňují odborníci i jihomoravskou metropoli. Nikoliv však podnikatelům, ale spíše svému okolí. "Propagace Brna jako centra vědy, výzkumu a vzdělávání je nedostatečná," hodnotí Milan Damborský. To však neznamená, že by se město nesnažilo dát o sobě vědět.
"Co by jiná města dala za to, mít propagaci jako Brno. Tady jde jen o to, že úroveň neodpovídá roli a významu metropole," řekl Ján Čárný ze společnosti MasterCard, která se na studii také podílela.
Brno také podle odborníků plně nevyužívá toho, že vysokou školu tu každý rok úspěšně dokončí velké množství lidí. "Snad žádné jiné město u nás nemá tolik absolventů vysokých škol v přepočtu na tisíc obyvatel jako Brno. Přesto tito lidé odcházejí za odpovídající prací do Prahy," diví se Damborský.
Podle primátora města Romana Onderky se tento trend zastavil. "Mám zprávy, že sem celá řada firem stěhuje své pobočky, budují se kancelářská centra. A například Spilberk Office Centre je zaplněn z šedesáti procent," tvrdil Onderka.
Brno by mělo také rychle vyřešit své problémy s nedostavěnou infrastrukturou. Kromě nedostavěných silnic zmiňuje studie i to, že v části města chybí kanalizace. Železniční uzel označili ekonomové jako zanedbaný. To vše podle nich může v budoucnu přinést Brnu nemalé problémy.
A jako hrozbu studie zmiňuje i výstavba satelitních sídel, zatímco plochy ve městě zůstávají nevyužity. Roste tak totiž již tak velká dopravní zátěž města.
