I proto vedení Brna tento záměr vyčítali příchozí občané a možnost si nenechala ujít ani opozice.
Piráti, kteří do loňských voleb byli součástí koalice a projekt podporovali, nyní otočili a hovoří o „nejrizikovější stavbě století“. Kritizovali už samotný model financování pomocí úvěru ve výši 2,2 miliardy korun od České spořitelny, jen na úroky totiž padne dalších 1,7 miliardy.
To však ještě zdaleka není konečná suma. Ta se šplhá k šesti miliardám, spíš ještě výš. A až na 500 milionů, které získá Brno z dotací, půjde vše z rozpočtu města, tedy minimálně 3,3 miliardy. „Vedu jednání s ministrem financí a premiérem, jestli by nebylo možné navýšit částku od státu,“ podotkla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) k faktu, že od Národní sportovní agentury získá Brno „jen“ 300 milionů.
Sama Vaňková projekt haly označuje za velmi důležitý a potřebný, který si město může dovolit, protože se ekonomická situace ustálila. Při svém vystoupení před zastupiteli si posteskla, že musela na vystoupení brněnské filharmonie do pražské O2 arény, protože v Brně k tomu není potřebný prostor. „V tom je koncentrováno všechno nepochopení. Filharmonie nepotřebuje O2 arénu ani hokejovou halu,“ reagoval opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno) s tím, že je naopak potřeba koncertní sál známý pod názvem Janáčkovo kulturní centrum.
Tendr na jeho výstavbu, jež se připravuje dvacet let, Brno po nedávné kritice vypsalo před pár dny. „Velmi pečlivě jsme zvažovali, jestli si město může dovolit obě investice realizovat souběžně, a dospěli jsme k tomu, že je to možné. Pevně věříme, že pro rozpočet města to nebude znamenat žádný problém,“ prohlásila primátorka. Po chvíli však dodala, že vysoutěžená cena za sál nesmí výrazně převyšovat předpokládanou částku 2,4 miliardy.
Úvěr město čerpá přes firmu
Jak konkrétně tyto dvě obří položky, převyšující veškeré roční výdaje města na investice, ovlivní jeho další rozvojové plány, jinými slovy kde se bude muset škrtat, nedokázala Vaňková říct. Přestože se bude stavět postupně, takže se financování rozloží do delšího období, v roce 2025 se mohou výdaje na arénu i koncertní sál zásadně „potkat“.
Arénu v Brně má provozovat městská firma, nejdřív však musí najít lidi |
„Jde o mimořádné projekty, které tady třicet let nebyly. Město bude mít vždy peníze na svůj provoz, musí také dělat běžnou údržbu jako třeba opravovat školky, ale jestli chceme Brno posunout dál, tak jedině tím, že doplníme jeho infrastrukturu. I Praha nám závidí, jak investujeme. Nikdy nás to nedostalo do nesnází,“ doplnil primátorku její stranický kolega a radní Petr Kratochvíl, jenž má projekt arény na starosti.
Stavbu na jednání zastupitelů přišli podpořit i přední zástupci různých sportů, podle nichž je podobná hala potřeba, způsob financování však nijak nekomentovali.
Podle Kratochvíla město stále nevyčerpalo své úvěrové možnosti. Ty jsou skutečně výš, a to až na deseti miliardách, tedy zhruba dvojnásobku proti půjčkám, které Brno aktuálně splácí nebo má domluvené. Město si navíc pomáhá tím, že zmíněnou injekci od České spořitelny nebude čerpat přímo, ale přes svou firmu Arena Brno, čímž se vyhne započítání této půjčky do limitu maximálního zadlužení daného zákonem.
Čekání na Evropskou komisi
Za úvěr však bude ručit i tak. Pokud se totiž jeho firmě nebude dařit provoz nové haly rozjet tak, jak si představuje, dorovná tuto ztrátu právě Brno. „Veškerá rizika a hrozby nakonec zaplatí z daní všichni Brňáci,“ nelíbí se opozičnímu zastupiteli Marku Lahodovi (Piráti).
Úvěr bude město splácet až do roku 2050, jeho firma navíc může každoročně čerpat z brněnského rozpočtu zhruba jedenáct milionů korun nad rámec splátek. Suma sumárum tak město může do haly „nalít“ až 7,3 miliardy korun, i když jeho vedení pořád hovoří o tom, že stavbu arény se mu podařilo vysoutěžit „jen“ za 4,4 miliardy.
ANALÝZA: Rizika pro brněnskou arénu rostou, může jí konkurovat i hala ve Vídni |
Zmíněných zhruba jedenáct milionů bude stát provoz haly, aniž by se v ní cokoliv konalo – jedná se o nezbytné výdaje na údržbu, ostrahu či pojištění. Jak to bude za běžného fungování, není jasné. „Jakoukoliv akci budeme organizovat s cílem, abychom na ní vydělali,“ ujistil Kratochvíl. Jestli se to podaří, se však teprve uvidí.
Brno po úterním rozhodnutí zastupitelů čeká už jen na stanovisko Evropské komise. Ta posuzuje, jestli se mohou takové sumy z veřejných rozpočtů dávat na stavbu komerčního charakteru a nedochází tak k pokřivení společného evropského trhu. Primátorka věří, že tomu tak není a že do poloviny července přijde z Bruselu souhlas.
24. března 2022 |
