Brno hodlá odsunout autobusy od Grandu, chce tak dál omezit dopravu v centru

  • 28
Tisíce lidí využívají autobusové nádraží naproti brněnskému hotelu Grand pro cestu na druhý konec republiky nebo v těchto dnech třeba do Vídně na tamní vánoční trhy. Vedení Brna však chce dálkové či zahraniční autobusy odjíždějící z plochy poblíž hlavní vlakové stanice i centra města přemístit jinam.

A nebude to jen dočasně kvůli připravované rozsáhlé rekonstrukci Benešovy ulice od zastávek trolejbusů u železničního viaduktu až po Malinovského náměstí, ale natrvalo.

Oprava by mohla začít zhruba za tři roky, už v tuto chvíli proto magistrát vytipovává možné náhradní lokality, kde budou vozy nově zastavovat. Brno do té doby musí místo na velký provoz připravit.

„V tuto chvíli bych možné varianty nerad zveřejňoval, nejdříve chci s nimi seznámit kolegy radní. Mohu ale říci, že všechny, které zvažujeme, jsou v blízkosti uzlu MHD,“ vysvětluje brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Místo má být jen dočasným provizoriem, ale možná ve výsledku delším, než bude práce na opravě u Grandu. K němu se už totiž autobusy s velkou pravděpodobností nevrátí. „Pokud nechceme zatahovat velkou dopravu do centra, nedává smysl ji sem po rekonstrukci vracet. Snažíme se eliminovat provoz kolem nádraží, letos jsme tak udělali určitá opatření a toto by byl další krok,“ přibližuje radní.

Dopravci „zakotví“ u nového nádraží

Ostatně autobusy dnes často musí najíždět k nádraží oklikou, protože kvůli výšce neprojedou pod viaduktem u Křenové. Jak zároveň Kratochvíl připomíná, doprava kolem nejužšího centra bude v blízké době složitější kvůli vybudování hotelu v ulici Dornych a nových budov s byty i kancelářemi na místě Teska u hlavního nádraží. Jinými slovy i sem začnou jezdit další auta. „Návratem autobusů bychom místo ještě více zahltili,“ podotýká.

Kratochvíl proto jako logické vidí, že své trvalé zastávky získají dopravci u plánovaného nového vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky Svratky, tedy ještě jižněji v porovnání s autobusovým terminálem Zvonařka. Ta ostatně taky zanikne a všechny vozy se přesunou k nové hlavní železniční stanici. U ní se stále počítá se zahájením stavby v roce 2028.

Z ostudného nádraží chlouba. Zvonařka svítí jako večerní obloha

S tímto řešením souhlasí i brněnský majitel soukromého dopravce RegioJet Radim Jančura, jehož autobusy terminál u Grandu využívají. „Jakmile se otevře nové nádraží, měla by se veškerá autobusová doprava přesměrovat právě tam,“ prohlašuje. Zároveň je podle něj důležité, aby si jej Brno podrželo ve svém majetku.

O plánované rekonstrukci a přesunu na provizorní plochu však ještě neví podobně jako Jančurův konkurent firma FlixBus. I ta nicméně blízkost vlakové a autobusové stanice vnímá jako výhodu.

„Nový terminál by pak mohl nabídnout lepší fungování a zázemí pro cestující, hlavně s ohledem na místo a organizaci nástupišť, než je tomu doposud,“ naráží mluvčí společnosti Martina Čmielová na nedostatečnou kapacitu nádraží u Grandu, kde navíc mohou být cestující občas zmateni, protože jejich spoj nečeká přímo u peronu, ale je schovaný v druhé řadě.

Přestavba celého území

Nejde ovšem jen o opravu Benešovy ulice a odsun autobusů pryč, ale přestavbu celého území poblíž historického centra, kde dnes městské parcely v lukrativní části Brna nejsou zastavěné. Na jednom prázdném pozemku poblíž Malinovského náměstí se stále oficiálně plánuje nová centrální budova brněnského magistrátu, projekt je však spíš u ledu. Definitivně odpískaný ovšem zatím taky není.

Nová chlouba Brna. Židovskému muzeu navrhli Japonci nekonečnou stuhu

Na parkovišti nedaleko trolejbusového trianglu u nádražní budovy se pak plánuje výstavba Moravského židovského muzea Mehrin. Parcelu pro stánek, který nabídne stálou expozici o tisícileté historii Židů v Brně, se zavázalo město poskytnout bezplatně. I tak nadační fond, který o výstavbu usiluje, odhaduje náklady na více než miliardu korun. V optimistickém výhledu by se mohla budova z pera japonských architektů začít stavět v roce 2028.

Staré autobusové nádraží u hotelu Grand

Poblíž hlavního vlakového nádraží v Benešově ulici mělo původně vyrůst i to autobusové. V roce 1948 návrh představil architekt Bohuslav Fuchs. Na počátku 50. let ale vzniklo jen torzo původního projektu, protože bylo dostavěno jen jedno kryté nástupiště. Kapacita však nebyla pochopitelně dostatečná, takže se musely obnovit zastávky, kde autobusy zastavovaly předtím. Po zprovoznění ústředního autobusového nádraží Zvonařka koncem 70. let slouží terminál u Grandu především pro dálkové či zahraniční spoje, popřípadě ty nepravidelné.

„Náplň využití nádraží u Grandu se bude teprve hledat, určité úvahy jsou, ale nejsou ještě vykreslené do nějaké konkrétní podoby,“ říká Kratochvíl. Ostatně terminál je dnes kulturní památkou, což městu částečně svazuje ruce.

Na zprávy od města, jak se bude celá Benešova rekonstruovat, čeká i Ivo Vrzal, šéf společnosti Brno new station development, jež jako nájemce Českých drah provozuje vlakové nádraží. „Přestavba celé ulice bude mít zásadní vliv i na provoz nádraží, protože přes náš areál naproti Grandu jsou příjezdové cesty k soupravám vlaků odstavených na slepých kolejích a také na první nástupiště,“ poznamenává Vrzal.

Rekonstrukce Benešovy je v plánu už řadu let, mluvil o ní už v roce 2015 někdejší investiční náměstek za hnutí ANO Richard Mrázek. Jenže přípravy ztroskotaly na majetkoprávních sporech, a tak dokumentace za 9,5 milionu korun je dnes prakticky k ničemu.

Nyní se tak vše řeší znovu. Oprava bude přitom rozdělena do dvou etap. „V té první jde o komunikace kolem autobusového nádraží, druhá pak zahrnuje předprostor nádraží včetně nástupišť a vstupů do podchodu. A to v návaznosti na již v letošním roce zrealizované zklidnění Nádražní ulice,“ sděluje Anna Dudková z tiskového střediska brněnského magistrátu.