Otevřeli jej v roce 1978 a od té doby železobetonové monstrum sloužilo tisícům cestujících denně bez větších investic i jakýchkoli úprav. Není divu, že po čtyřech dekádách sami Brňané považovali autobusové nádraží Zvonařka za jednu z největších ostud města.
Ostatně centrální dopravní uzel i s nedalekým vlakovým nádražím v minulosti čtenáři iDNES.cz odsoudili v anketě jako vůbec nejzanedbanější místo v Brně.
 |
Teď se jejich vnímání rozhodně změní. Z depresivního a potemnělého prostoru, kde se člověk doslova vrátil v čase, se po více než roční rekonstrukci za sto milionů korun konečně stal moderní dopravní terminál 21. století.
Dělníci už dokončují jen poslední detaily, v pátek si zkontrolovanou stavbu převezme majitel nádraží a ještě do Vánoc zprovozní všechna nástupiště.
„Když se prostor nasvítí, vypadá skoro jako večerní obloha. Nové osvětlení míří nejen dolů, ale i nahoru, kde se odráží od reflexního nánosu na konstrukci. Prosvětleno je to skutečně hodně,“ hodnotí výsledek architekt Ondřej Chybík, jenž je spoluautorem návrhu podoby modernizovaného nádraží.
Původní brutalistickou strukturu budovy z 80. let minulého století, jejíž střecha slouží jako parkoviště pro autobusy, přitom autoři zachovali.
Za normálních okolností Zvonařkou ve všední den projelo přes osm stovek regionálních, vnitrostátních i mezinárodních spojů, v nichž se vystřídalo bezmála 18 tisíc cestujících.
Jejich počet sice výrazně zredukovala opatření související s pandemií koronaviru, nicméně nádraží se během rekonstrukce lidem neuzavřelo. Kvůli omezením se „jen“ posouvaly jednotlivé zastávky jinam, a tak pasažéři museli složitěji hledat odjezdová místa.
Opačné pořadí nástupišť
Za pár dní už však bude všechno jako dřív. I když ne tak docela. Na modernizované Zvonařce totiž obrátili pořadí nástupišť. Zatímco dosud první zastávky začínaly na jižní straně, teď „jedničku“ lidé najdou nejseverněji. Důvod je prostý – právě na severu v těsném sousedství rušné ulice vyrostla nová odbavovací hala, která se stává hlavní vstupní branou pro cestující do Brna.
„Po příjezdu uvidí dvě podoby města, vpravo historickou část Vaňkovky, vlevo pak už tu novou. Každý se může rozhodnout, jestli se vydá z nádraží pěšky přes pasáž ve Vaňkovce, nebo vyrazí vpravo, kde příští rok v Plotní ulici přibude nová tramvajová zastávka,“ přiblížil koncept Chybík.
Odbavovací hala má fungovat jako primární vstup i pro příchozí na Zvonařku, protože právě z ní povede středem celého nádraží dlouhý chodník na všechna nástupiště. Není nutné – tak jako dosud – prokličkovat mezi autobusy k ceduli na jednu stranu, přečíst si číslo zastávky a pak se třeba znovu vracet stejnou cestou na místo odjezdu. Cestu po centrálním chodníku nově doplňují orientační cedule, z nich pasažéři zjistí základní informace o jednotlivých spojích.
„Díky zvýšenému terénu budou zastávky bezbariérově dostupné,“ upozornil Antonín Grund, ředitel společnosti ČSAD Brno Holding, která Zvonařku vlastní.
Zašlé stánky vymění za zeleň
Co se však s největší pravděpodobností do vánočních svátků nestihne, je vybavení nové haly ze skla a hliníku, která má sloužit převážně jako čekárna. Lidé tam ale najdou i toalety či bistro.
„Zatím to nestíháme v plném rozsahu zabezpečit, ale od 1. ledna už bude vše otevřené,“ sdělil Grund.
Konec roku je pro něj jasným termínem i kvůli dotaci, která pokryje tři čtvrtiny nákladů na rekonstrukci ústředního nádraží. Podobně se v těchto dnech ještě dokončuje demolice nevzhledných stánků, jež dosud oddělovaly terminál od okolí.
„Zatím místo nich plánujeme zeleň, ale to ještě budeme řešit později při úpravách přednádražního prostoru,“ dodal Grund s tím, že chystá i proměnu stávající odjezdové haly, která zatím zůstává v původní podobě. Najdou v ní zázemí řidiči či dispečeři.
Pořádný kus práce v nejbližších dnech čeká úklidovou četu. Nová nástupiště jsou totiž po pár týdnech užívání špinavá a plná nejrůznějších skvrn. Podle Grunda to nicméně není problém. Dělníci využili moderní dlažbu, která jde velmi snadno vyčistit.
Oplocená Plotní? Prostě zločin, tvrdí architektZatímco autobusová Zvonařka se díky demolici stánků otevře do okolí, v sousední Plotní ulici, kam se přesouvá tramvajová trať, naopak rostou zábrany. Dělníci tam podél kolejí umisťují protihlukové prosklené stěny vysoké až čtyři metry. S novou stavbou totiž musí být dodrženy hlukové limity kvůli bytovým domům, i když donedávna tudy bez omezení proudily tisíce aut denně. „Snížení rychlosti ani pryžové pražce, které se užívají ke snížení hluku jinde, tady nepomohou,“ uvedla Anna Dudková z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Podle architekta Ondřeje Chybíka, jenž se podílel na proměně Zvonařky, je však taková úprava zločinem na podobě města. „Je to naprostá tragédie, která jde přesně proti tomu, co jsme udělali s autobusovým nádražím, které více otevíráme,“ zhodnotil s tím, že existují i jiné cesty, než je výstavba obřích stěn. Třeba výměna starých oken v bytech za nová, jež lépe pohlcují hluk. Stěny podle něj jen omezí pohyb lidí v ulici, vůbec nekorespondují s tím, jak by se měl veřejný prostor ve městě řešit. „Nemyslíme si, že zvolený způsob na dodržení hlukových limitů chodce omezí. Průchody v místech, kde jsou nutné, pochopitelně vzniknou. Jsou řešeny předsazením stěn například v místě zastávek,“ reagovala Dudková. (mos) |
