Dlouhou řadu let poukazují brněnští atleti na fakt, že ve městě nemají přes zimu dostatečné tréninkové zázemí. Problém měla utnout nová hala u univerzitního kampusu v Bohunicích, místo splněného snu se však před rokem dostavily pocity zklamání a zmaru. Vedení města nezískalo klíčovou státní dotaci, a tak z projektu za zhruba 800 milionů definitivně vycouvalo a plány hodilo do šuplíku.
Nové adekvátní prostory zajišťující atletům moderní tréninkové podmínky se ocitly v nedohlednu. Aktuálně neexistuje reálný projekt, který by jim v dohledné době pomohl zlepšit tréninkové prostředí. A může být ještě hůř. „Hrozí, že stadion Pod Palackého vrchem nedostane kvůli nevyhovujícímu povrchu pro příští rok certifikát. Pak bude problém tam vůbec uspořádat závody,“ upozorňuje šéf jihomoravského atletického svazu Petr Kotyza.
Speciální povrch Mondo si kvůli špatnému stavu žádá kompletní výměnu. Pásy se musí celé odstranit a znovu nalepit. Práce se mohou podle Kotyzy vyšplhat na 40 milionů korun. „Mondo jsou sice kvalitní, rychlé dráhy, zato velmi drahé,“ podotýká Kotyza.
Vlastníkem areálu je Vysoké učení technické (VUT). Jeho představitelé o problému hrozící ztráty certifikace pro atletický stadion pochopitelně vědí, konkrétní představu o termínu výměny povrchu ovšem nemají. Stejně jako o financování.
„Programy vyhlašované Národní sportovní agenturou pro obnovu infrastruktury nejsou určené pro školy, o dotaci tedy žádat nemůžeme,“ zmiňuje mluvčí brněnské univerzity Jana Vyklická s tím, že výměna sportovních povrchů v areálech VUT je zařazena v dlouhodobém plánu Centra sportovních aktivit pro období 2025 až 2030.
Neexistující hala už spolkla 38 milionů, smlouva s vítězi zakázky zanikla |
Zástupci Českého atletického svazu problém přiznávají. „Expirace certifikátu Světové atletiky se začala řešit už před několika lety. Majitel má aktuální lhůtu k dodání nového k letošnímu 31. prosinci. Pokud nedojde k nápravě, tak tam akce, kde by mohli atleti sbírat body do světového žebříčku, třeba kola extraligové soutěže, nepůjde uspořádat, protože dosažené výkony nebudou na nevyhovujícím povrchu platné,“ vysvětluje předseda svazu Libor Varhaník s tím, že pokud stadion o certifikát přijde, nastane z atletického hlediska kritická situace.
Univerzita s Kotyzou potřebu výměny povrchu konzultovala. Informace o hrozícím neobdržení certifikátu mají také na brněnském magistrátu, kde čekají na další kroky ze strany VUT. „Areál je v jejich majetku. Běžně tam přispíváme, ale uvidíme, s čím za námi univerzita přijde. Ke každému musíme přistupovat stejně,“ říká radní pro sport Tomáš Aberl (TOP 09).
Brno už nedávno poskytlo tři miliony korun na kompletní výměnu umělého povrchu atletické dráhy dlouhé asi 200 metrů, kterou sportovci využívají v koridoru pod vysokoškolskými kolejemi Masarykovy univerzity ve Vinařské ulici. Údržbová chodba jim v zimě slouží na tréninky. Podobně hodlá od města žádat dotaci zřejmě i VUT, protože samo výměnu povrchu nezaplatí.
Ve hře je nová hala v Židenicích
Vnitřní dráha ve Vinařské je pro atlety spíš zalepováním zimních děr než trvalým řešením odpovídajícím velikosti jejich sportu, který v Brně a okolí aktivně provozují tisíce lidí. Představitelé jihomoravského svazu se proto neustále poohlíží po nových možnostech. Do oka jim tak padla uvažovaná tréninková hala v brněnských Židenicích. S nápadem na její vybudování přišla nedávno místní radnice, která ji původně plánovala pro florbal a další halové sporty.
„Oddíl Florbal Židenice, jehož ženy letos postoupily do extraligy, dlouhodobě shání jakékoliv prostory k tréninku. Nějaký čas jsme proto přemýšleli o sportovní hale pro něj, nicméně postupně se to začalo nabalovat. Existuje obrovská poptávka i od dalších sportů. Kvůli tomu, že v Brně zoufale chybí atletická aréna, se nám ozvali právě atleti. V Brně a okolí jich je pět a půl tisíce,“ líčí starosta Židenic Petr Kunc (nez.). Radnice s atletickým svazem už podepsala memorandum.
Židenická hala by mohla vyrůst za pět let, dosud však existují pouze základní skici řešení a v plánu je ideálně uspořádat architektonickou soutěž na její podobu. Vyrůst má na místě fotbalového hřiště při Bělohorské ulici, jde o městský pozemek.
Stát odmítl dát Brnu 300 milionů na atletickou halu, město s dotací počítalo |
Na rozdíl od stánku u kampusu s kapacitou 2 200 fanoušků v Židenicích počítají s podstatně nižší diváckou kulisou. Postačí jim prostory pro 300 až 500 návštěvníků, hala primárně poslouží pro tréninky. „Do našeho projektu jsme převzali celé sportoviště včetně oválu navržené u kampusu, rozdíl by tak byl hlavně v počtu diváckých míst,“ dodává Kunc.
I přes menší objem se náklady na výstavbu židenické haly pohybují orientačně ve stovkách milionů korun. Radnice by sumu ráda stlačila pod půl miliardy, což je i tak suma zcela mimo její finanční možnosti. Uskutečnění ambiciózního plánu tak opět závisí na dotacích od města, kraje i státu.
Odpovědní politici z vedení Brna se k židenické vizi staví zdrženlivě. Podle radního Aberla město zvažuje pro stavbu podobné haly více možností. „Nejdřív ze všeho si musíme říct, kde mají vzniknout tři velké sportovní stavby – fotbalový stadion, atletická hala a velodrom. Momentálně vzniká komplexní studie, která ukáže nejvhodnější místa pro tyto arény i další sportoviště,“ zdůrazňuje Aberl.
Plány na židenickou halu může zásadně ovlivnit i multifunkční aréna na výstavišti. Vedení města ji dál tlačí dopředu, aktuálně čeká na schválení od Evropské komise. Od opozice i některých lidí ze sportovní branže v této souvislosti zní obavy, že kvůli obří sedmimiliardové stavbě nezbudou peníze na další investice do sportovní infrastruktury.
