První setinová veteránská rallye letošního roku - čtvrtý ročník Spring Classic...

První setinová veteránská rallye letošního roku - čtvrtý ročník Spring Classic s centrem v historické Telči - přilákala na stovku soutěžících se zajímavými vozy. | foto: Petr Skřivánek, Spring Classic

Krásné unikáty na kolech. První veteránský závod se prohnal Českem

  • 8
Den před startem na Vysočině dokonce i sněžilo, ve zbytku země vytrvale lilo; ani to však neodradilo stovku veteránistů, aby vytáhli, letos většinou premiérově, své stroje z garáží a vyrazili do Telče na start první letošní setinové rallye s názvem Spring Classic. Na startu nechyběly ani unikáty, například auto neznámé značky Apal.

„Jsem připravená! Mám troje stopky, snad je zvládnu zmáčknout najednou, ty máš na jednom mobilu celkový čas zkoušky, na dalším druhý úsek, pro který už stopky nemáme. To dáme, jen to musíme včas zmáčknout,“ instruuje mě navigátorka a manželka v jedné osobě, co nás čeká při čtvrtém testu první jarní setinové rallye. Zatím stojíme ve frontě za asi čtyřmi kolegy, což bývá vždycky fajn, protože se poučíme o takzvaném layoutu neboli trase testu, abychom neudělali nějakou chybu. Jednu, fatální, už dnes máme za sebou – hned ve druhém „ertéčku“ (zkoušky se označují zkratkou RT, regularity test nebo test přesnosti) jsme vjeli do druhé fotobuňky, měřící každou setinu sekundy, obráceně, proti směru zkoušky. Navigační důstojník zkrátka zaspal. A to znamená penalizaci 3 000 bodů, a tedy v podstatě konečnou, šance na jakékoli slušnější umístění je už nulová; šampioni vyhrávají se součtem 177 bodů (jedna setina oproti ideálnímu času = jeden bod) za celý závod. Nově se také získané trestné body násobí koeficientem, odvozeným od stáří auta, to už ale velké rozdíly ve výsledku neudělá. Základem je nedělat chyby, a my zjišťujeme, že žádná zkouška není tak jednoduchá, abychom ji nedokázali pořádně zvorat...

Nezvládli jsme stopky

Náladu na startu čtvrté „ertety“ máme ale překvapivě dobrou – vždycky se opájíme nadějí, že tentokrát to „urveme“ a aspoň v jednotlivé zkoušce se umístíme na pěkném místě. Zezadu nám k tomu povykují tři rozjívené dětičky, pro které je „závodění“ oblíbenou kratochvílí. Layout máme nastudovaný, nejmíň pětkrát – jsou to vlastně dvě osmičky kolem reklamních poutačů na velkém parkovišti u outletu v Hatích u Znojma, celkem se měří pět časů včetně celkového. Chvilka napětí, vyrážíme! Průšvih, panika, nepodařilo se odmáčknout jedny stopky včas, a hlavně, jak jsme se předem trochu báli, nevíme, které který úsek měří. První osmičku zvládáme, ale při druhé už nevím, kterým směrem jsem měl točit – všechno se navíc odehrává poměrně rychle, jednotlivé úseky jsou několikasekundové. Celá ta motanice trvá 47 sekund, tedy možná – nemáme nejmenší tušení, která časomíra nám funguje a která ne. Je jasné, že je to další katastrofa – a taky že ano, opět fasujeme 3 000 trestných bodů. Říkáme si, jak je možné, že jsme vybuchli jako začátečníci, přestože jezdíme „setinovky“ už deset let, takovou mají v Česku tradici a my naskočili hned do prvního závodu, ale zjišťujeme, že v tom nejsme sami. Alespoň chabá úleva – podobně si hlavy zamotalo dalších 36 posádek, které vyfasovaly stejnou penalizaci...

Byl to socialistický klump, říká sběratel o Škodě 1201. Přesto ji koupil

Zlato letos odjelo za hranice

Přesto se nevzdáváme, to se nesmí! Soustředíme se na každou další zkoušku, jako by byla první v závodě, a dokazujeme si, že když se snažíme, umíme se vybičovat k pěknému výkonu. Na náměstí ve Slavonicích jsme s odchylkami 4 a 24 setiny na 21. místě, na poslední zkoušce soutěže v Dačicích pak se 4 a 20 setinami dokonce na 13. místě z 95 soutěžících v kategorii Classic (tedy veterány do roku výroby 1993). Jenže málo platné, ti nejlepší podávají stabilní výkony a nedopouštějí se fatálních chyb, ať už jezdeckých nebo navigačních. Letos se šampiony staly zahraniční posádky – první místo brali Němci Gerd Lambert a Michael Loerke na Porsche 911 SC Targa z roku 1979, druhé pak loňští vítězové, rakouská posádka Jirowsky-Soukal na Alfě Romeo 2000 GTV z roku 1971. Až bronz připadl domácím (a tradičně výborným) manželům Adamovým – Tomáš a Kateřina několikrát vyhráli sesterskou South Bohemia Classic a loni byli druzí i na Springu.

Celkem letos startovalo 102 posádek, 95 veteránů a sedm v kategorii „Exclusive“, tedy sportovních aut jakéhokoli roku výroby (nemohou se však stát celkovými vítězi rallye). Kvůli technické závadě nedojela pouze dvě auta, což ukazuje, že veteránisté nepodceňují přípravu na kilometrově poměrně náročnou akci – během jednodenního závodu jsme najeli celkem 253 kilometrů. Trasa vedla tentokrát z historické Telče kolem českých i rakouských hradů (to aby se bylo nač dívat) – Vranova nad Dyjí, Hardeggu, Cornštejna a Bítova, přes vinice v obou zemích, testy přesnosti se většinou odehrávaly na náměstích (Jemnice, Dačice, Znojmo) za velkého zájmu diváků, jimž nevadilo ani chladné počasí. Zpestřením byla účast jezdců „rychlých“ rallye Vojtěcha Štajfa a Daniela Poláška – ten první loni exceloval v seriálu historiků FIA European Historic Rally Championship. A ukázal, že umí jezdit i „na přesnost“ – na Spring Classic obsadil velmi pěkné 14. místo. A už se těší na podzimní vrchol sezony – největší tuzemskou setinovou veteránskou rallye, dvoudenní South Bohemia Classic, která startuje 8. září v Českých Budějovicích. Posádka iDNES.cz tradičně nebude chybět také – a jako vždy budeme věřit v lepší výsledek. Což by s předposledním místem na letošním Springu neměl být zase tak velký problém...