Špioni amatéři: pošťácká elektrododávka je hit a Daimler má ostudu

Fiktivní firma a P.O.Box jako její sídlo, tak špiclovala společnost Daimler výrobce nekonvenčních pošťáckých elektromobilů, odhalil německý týdeník Spiegel. Poštovní dodávku na baterky kdysi manažeři Daimleru odmítli, dnes je z ní hit a výrobci mercedesů to není po chuti.

Jsou věci, které nelze označit jinak než jako hloupé. Uvést jako kontaktní adresu při jednání s německou poštou (Deutsche Post) P.O.Box je bezpochyby jednou z nich. Protože žádná jiná firma v Německu se nevyzná v adresách lépe než právě pošta. Nikdo nemá větší databanky, s jejichž pomocí lze odhalit nesrovnalosti a podezřelé adresy.

Daimleru se právě tohle stalo. S využitím údajů o neexistující fiktivní firmě si automobilka od Deutsche Post vypůjčila elektromobil na testování. A pošta to odhalila, čímž se výrobce mercedesů dostal do poněkud trapné situace.

Neobvyklá příhoda se odehrála letos v dubnu. V bonnském sídle Deutsche Post panovala v těch dnech slavnostní nálada. Firmě se totiž podařil průlomový počin: krátce předtím oznámil manager Jürgen Gerdes zahájení výroby elektrické dodávky, zářivě žlutého auta s dojezdem 80 kilometrů a maximální rychlostí 85 kilometrů v hodině. Pošta s ním hodlá doručovat zásilky v centrech velkých měst bez emisí a hluku.

Reakce politiků, veřejnosti i zákazníků na elektrickou dodávku byly mimořádně pozitivní. Jak informoval německý magazín Der Spiegel, dokonce se hlásily obce, které nabízely plochy a prostory pro výrobu vozu nebo se chtěly stát pilotními městy pro ekologickou dopravu zásilek.

Politici označovali poštovní auto za krok správným směrem k elektromobilitě. A mnozí zákazníci Deutsche Post se ptali, zda by si Streetscooter, jak se poštovní e-dodávka jmenuje, mohli zakoupit a používat k vlastním účelům.

V Cáchách byla mezitím zahájena sériová výroba vozu, místní továrna jich byla připravena vyrobit deset tisíc. Gerdes a projektový manažer Streetscooteru Achim Kampker proto začali zvažovat, že by auto mohli nabízet ke koupi a využití i dalším firmám, jako jsou řemeslnické dílny, dodavatelé, ale i konkurenti pošty.

Aby zjistili více o potřebách potenciálních zákazníků, zahájila pošta testovací provoz. Podniky, které se zajímaly o Streetscooter, si mohly vozidlo vypůjčit a následně sdělit svá přání a názory. Mezi zájemci byli dodavatelé pizzy, pokrývači, ale i pečovatelská služba z Frankfurtu nad Mohanem, která chtěla vyzkoušet, zda by bylo auto vhodné pro přepravu nemocných. Na tom by nebylo nic neobvyklého, kdyby poštovní počítač, do nějž se zadávala data o půjčujících, neupozornil na skutečnost, že firma neexistuje a jako adresa je uveden P.O.Box.

To bylo Kampkerovi a jeho týmu podezřelé a ihned zaměřili polohu vozu. Údajná pečovatelská firma totiž nevěděla, že do testovaných vozů byla zabudována GPS. Výrobci auta tak zjistili, že se vůz blíží do Stuttgartu, kde vjel na pozemek společnosti Daimler, aby se tam o chvíli později objevil na testovací dráze.

Trasa dodávky Streetscooter na pozemku společnosti Daimler

V Bonnu i v Cáchách vzbudilo zjištění pozdvižení. Právě v centrále této automobilky totiž Gerdes o několik let dříve manažery Daimleru prosil, aby pro něj vyvinuli elektrododávku. Obával se totiž, že vozy s dieselovými motory brzy nebude možné v centrech měst na doručování zásilek využívat – hrozily zákazy vjezdu, čemuž chtěl předejít. Ovšem manažeři Daimleru neměli o výrobu elektromobilu pro poštu zájem: podle nich byl příliš drahý, na podobný záměr bylo příliš brzy, čas elektromobility ještě nedozrál.

A to nebylo všechno. Poté co pošta začala s plánováním výroby vlastního vozu, využil Daimler každičkou příležitost, aby se vyjádřil k jeho údajné špatné kvalitě. Úložný prostor nebyl dle jejich názoru dostatečně izolovaný, aby byly uložené zásilky v suchu, o kvalitě kabiny pro řidiče a podvozku ani nemluvě.

A nyní stálo právě toto vozidlo na pozemku firmy Daimler, jejíž inženýři ho měřili, zkoumali a následně poslali na vlastní testovací dráhu. „Jasný případ firemní špionáže,“ nechali se slyšet manažeři Deutsche Post. Kampker ihned vyslal svého spolupracovníka a dva právníky, aby auto ve Stuttgartu vyzvedli.

O několik hodin později stáli u brány automobilky a požadovali okamžité vrácení vozu. Čehož po jistých průtazích a dohadech nakonec dosáhli, bez omluvy a jakéhokoli vysvětlení. Až druhý den manažeři Daimleru oznámili, že půjčení vozu na fiktivní firmu je v automobilovém průmyslu „běžný postup“.

Stejnou odpověď získali od představitelů Daimleru i reportéři německého magazínu Der Spiegel, kteří o případu informovali: „Deutsche Post v dubnu oznámila, že hodlá Streetscooter prodávat i dalším zákazníkům. Půjčit si takové auto prostřednictvím třetí firmy je v branži zcela běžné.“

V Bonnu z případu vyvodili důsledky. Před několika dny představil Gerdes třetí model Streetscooteru, který se vyrábí ve spolupráci s americkou automobilkou Ford. Případ s Daimlerem totiž není jediná špatná zkušenost, kterou má pošta s německými automobilkami.

V prvních měsících provozu, kdy ještě pošta neměla vlastní síť autoservisů, se o údržbu vozů starala síť dílen jedné velké automobilky. Opravy poštovních aut byly údajně záměrně odsouvány a zdržovány, navíc byla auta opravována špatně. Z dílen prý dokonce vyjížděly vozy se špatně seřízenými brzdami nebo špatně našroubovaným krytem motoru. Poště pak byly vyčítány následné nehody.

Další podezřelý případ řeší inženýři v Cáchách v těchto dnech. Jen pár dní předtím, než pošta u příslušného Spolkového úřadu pro automobilovou dopravu (KBA) požádala o povolení sériové výroby vozu, který se dosud vyráběl pouze po kusech, učinili úředníci neobvyklé zjištění: vývojáře Streetscooteru informovali, že při výrobě vozu byly použity tři malé součástky obsahující celkem 1,6 gramu olova – což je v rozporu s novým nařízením Evropské unie. Zatímco konkurenční automobilky právě tyto součástky používaly po tisících, poštovní auto požadované povolení neobdrželo.

Dodávky StreetScooter vyrábí zatím v závodě v německých Cáchách, firma ale hledá další lokality po celém Německu

Pro Streetscooter to nepředstavuje zásadní problém: komponenty se vymění, udělení povolení se o několik týdnů protáhne. Ovšem celý případ vzbuzuje pozornost. Po podezřelé zápůjčce vozu do Stuttgartu se výrobci v Cáchách domnívají, že by se mohlo jednat o cílený krok konkurence.

Daimler se brání, že s KBA jedná vždy výhradně o vlastních vozidlech. Přesto není výše zmíněné podezření zcela neodůvodněné. Úředníci KBA udržují s automobilkami už po desetiletí velmi vřelé vztahy. Jsou považování za vstřícné a spolupracující – jen málokdy objeví problém, jak ostatně dokazuje i stále trvající vyšetřování aféry dieselgate. Že právě u Streetscooteru objevili tři miniaturní součástky s obsahem olova 1,6 gramu, vzbudilo pozornost dokonce i u úředníků berlínského Ministerstva dopravy.