České pojišťovny v poslední době evidují nárůst nehod vzniklých vlivem toho, že některý z účastníků provozu nevyhodnotil rizika, protože špatně slyšel. Kvůli nasazeným sluchátkům a hlasité hudbě lidé občas přeslechnou i tramvaj nebo běžné osobní auto. Elektrické dopravní prostředky, ať už auta, kola nebo koloběžky, toto nebezpečí ještě zvyšují. Jsou moc tichá.
Elektroaut se bojím KOMENTÁŘ CYKLISTY Jako aktivní cyklista se elektroaut bojím asi úplně nejvíc. Na bicyklu se na silnici jezdec orientuje také sluchem, o autech, která mě dojedou, vím, protože je slyším. Bohužel, bateriová auta jsou neslyšná. A protože se na silnici pohybuje cyklista často právě v rozsahu rychlostí, kdy jsou elektroauta absolutně tichá, je to o to nebezpečnější. Na silničním kole, které samo o sobě s jezdcem nějaký hluk vytváří (hlavně aerodynamický), jede cyklista obvykle mezi 30 a 40 kilometry v hodině. Povinně instalované plašičky chodců dělají hluk do třicetikilometrové rychlosti, čtyřicítka je zas málo na to, aby elektroauto dělalo dostatečný hluk buď odvalováním pneumatik, nebo aerodynamikou. Takže se mi velmi často stane, že se mi elektrovůz doslova připlíží za záda, a když mě pak razantně (jak to bateriová auta v těchto rychlostech dovedou) předjedou, lekám se. Hodně. František Dvořák |
Přesná statistická data o tom, jakou roli hraje neslyšitelnost při nehodách, jsou však obtížně dohledatelná. Například u Policie ČR jsou podle tiskové mluvčí Hany Rubášové sledovanými položkami při nehodách pouze objektivně doložitelné a posouditelné ukazatele, a nehody z důvodu neslyšitelnosti tak v tomto směru neevidují.
Nárůst těchto typů nehod však sledují pojišťovny. „Událostí, které jsou spojeny s absencí varovných zvukových signálů, na něž je člověk zvyklý a nastavený, zaznamenáváme čím dál více,“ říká tisková mluvčí pojišťovny UNIQA Eva Svobodová s tím, že se zvyšuje hlavně nebezpečí srážky s chodci, kteří se kromě zraku orientují primárně pomocí sluchu. Nejvíce nebezpečné je to pak pochopitelně v případě nevidomých.
Problémem nehod v souvislosti se sluchátky v uších se v minulém roce zabýval experiment automobilové značky Ford, který ukázal, že lidé se sluchátky reagují na nebezpečí přibližně o 4,2 sekundy později než bez nich. Pokusu se zúčastnilo více než dva tisíce lidí z Francie, Německa, Itálie, Španělska a Velké Británie.
Velkou debatu vzbudil nedávno případ z Walesu, kde byla smrtelně zraněna žena, která si při přecházení silnice nevšimla přijíždějícího elektrického auta. Měla nasazená sluchátka. Koronerka pro Jižní Wales Central Sarah-Jane Richardsová v té souvislosti vyzvala ke vzniku a umístění nových dopravních značek, které by upozorňovaly chodce, aby si před přecházením silnice sundali sluchátka. „Vzhledem k rostoucí popularitě bezhlučných elektromobilů a častému nošení sluchátek se domnívám, že existuje riziko opakování takové nehody,“ uvedla koronerka.
Americký časopis Wired například před třemi lety spočítal, že elektrické vozy mají o 37 % vyšší pravděpodobnost, že se stanou účastníky srážky s chodci než vozidla se spalovacím motorem. V roce 2019 proto v USA vstoupilo v platnost vládní nařízení, že nové elektromobily budou muset povinně vydávat umělý zvuk v rozmezí 47-6 dB v kombinaci maximálně čtyř tónů s frekvencí mezi 315–3500 Hz. Podobné nařízení schválila i Evropská unie. Od 1. července 2021 musí mít všechna nově prodávaná elektrická vozidla systém vydávající zvuk varující chodce, plašička chodců funguje do nějakých 30 kilometrů v hodině.
Nepozornost z důvodu neslyšitelnosti může mít ale ještě další možné varianty. „Kromě tichých elektrovozů, elektrokoloběžek či poslechu hudby přes sluchátka v uších jde i o situace, kdy dotyční telefonují za chůze a mají tím ztížené vnímání jiných zvuků bez ohledu na to, zda mají hovor na sluchátka, či nikoli. UNIQA v takových případech pojistné plnění nekrátí, protože posouzení situace bývá problematické a často se taková informace ani v hlášení škody neobjeví,“ vysvětluje Eva Svobodová.
