Řidičkám dělá problém couvat, ani muži nejsou esa

Českým řidičkám dělá největší problém couvání, zjistili instruktoři, kteří vedli testovací jízdy pro ženy na brněnském autosalonu.

Ilustrační foto | foto: Michal Šafránek, iDNES.cz

Za pět dní si jízdu s lektorem vyzkoušelo kolem 700 dam. Většina z nich by autoškolou nejspíš prošla, a to i přeš problémy s couváním a parkováním, řekl  jeden z instruktorů Jan Vyhnánek. Za šest dní na veletrhu zjistil, že ženy nejsou ve srovnání s muži tak špatní řidiči, jak o nich muži tvrdí.

Ani jedna nehoda, žádní mrtví a ranění, žádný křik a už vůbec ne slzy, a to i přesto, že na místě spolujezdce seděl muž, popsal testovací jízdy Vyhnánek.

Většinu žen prý jeho přítomnost znervózňovala. Ženy často nechtějí řídit, když je vedle nich muž, zvlášť pokud je to manžel.

 "Se svým mužem sedám do auta nerada, moc mi do toho mluví a nakonec vždycky řekne, že měl radši řídit on," postěžovala si jedna z účastnic testovacích jízd.

Muži ale nemají co mluvit, ani oni nejsou vždy prvotřídní šoféři, řekl Vyhnánek. Také jim prý dělá couvání často problémy. Nejvíc je to poznat při parkování.

"Muži, ale častěji ženy, to dělají špatně. Otočí se a couvají s hlavou do zadu. Potom ale nemají takový přehled," soudí instruktor. Správně by měl řidič koukat do zrcátek, střídavě do pravého a levého. Vidí tak celou délku auta, jeho přední část i vůz vedle.

Nepřítelem žen je navíc prostorová představivost, při couvání často otáčejí volantem na opačnou stranu než mají. Proto také některé řidičky zacouvávaly i na čtyřikrát, podotkl Vyhnánek.

A ještě jedno minus na řidičkách našel. Jsou prý až moc opatrné. "V autě je hlavně potřeba rychle se rozhodovat, a to právě i při couvání. Nemůžu dlouho koukat, kam pojedu. Tím, že jsou pomalejší, zvlášť ve městech to troubením a pokřiky komentují řidiči a vzniká ten dojem, že je žena za volantem špatná," míní. Oproti tomu muži jsou zase příliš závodiví a drzí, rádi se svými auty chlubí.

Ani ženám ale rozhodně není lhostejné, v čem jezdí. Na Autosalonu dokonce vybírají nejlepší dámské auto. Podle instruktorů z veletrhu ideální vůz přímo pro ženy není. V.I.P. porota složená ze známých českých řidiček přesto tento titul udělila modelu Audi S5, které na autosalon do Brna dorazilo v ostře červené barvě.

Kurz parkování

Našli jste konečně skulinu, do které by se auto mělo podle všeho vejít, nejste si ale jisti při parkování? Základní pravidlo: Nezpanikařit.

Nechte si poradit od profesionála. Radí Jan Faktor ze společnosti Maxcars která pořádá kurzy bezpečné jízdy.

Podélné parkování
Nejprve zastavíme na úrovni volného místa a zkusíme odhadnout dle délky vozu, zda se do volné mezery mezi auty vůbec vejdeme.

Do parkovacího místa je nutné nacouvat, to si ale ještě matně pamatujeme z autoškoly.

Nezapomeneme dát směrovku, aby kolemjedoucím vozidlům bylo jasné, že chci parkovat.

Natočíme kola úplně k chodníku a couváme. Pozor, v této fázi předek auta vybočuje směrem do silnice. Musíme tedy dávat pozor na auta projíždějící kolem.

Při couvání sledujeme levé zpětné zrcátko; když vidíme polovinu přídě auta zaparkovaného za sebou, je čas dát opačný rejd (točíme volantem zprava doleva). Dokončíme parkování a můžeme vystupit. Pozor při otevírání dveří, abyste o ně nepřišli.

Tip: Volantem točíme, když je auto v pohybu, méně se namáháme a závěsy kol méně trpí.

Správná pozice - parkovací manévr začínáme tím, že si najedeme o 50 - 70 centimetrů (může to být i víc) vpřed vedle parkujícího auta. Najedeme k němu co nejblíže tak, že v pravém zpětném zrcátku vidíme jeho zadní část.

Couváme a sledujeme levé zpětné zrcátko, až uvidíme polovinu přídě auta za zády, pak natočíme kola na opačnou stranu (směrem od chodníku) a zaparkujeme.

Auto zaparkujeme tak, aby před i za autem bylo dostatečné místo pro vyjetí ostatních aut.

Při parkování k chodníku s vysokým obrubníkem dáváme pozor na ráfky kol. Najíždíme pomalu, tak abychom je nepoškrábali.

Tip: Při podélném parkování s automobilem, na který nejsme zvyklí, pravé zrcátko sklopíme tak, abychom viděli na pravé zadní kolo. Tak máme jistotu, že ho neodřeme o obrubník.

Zhasneme světla, vypneme motor, zajístíme auto proti samovolnému rozjetí, posbíráme věci, které by mohly zajímat nenechavé ruce zlodějů a můžeme vystupovat.

 Pozor ale při otevírání dveří na projíždějící auta.

Jan Faktor doplňuje: "Každý si své auto musí osahat, stačí několikrát nanečisto zaparkovat. Řidič si uvědomí, kde auto začíná a kde končí, a zaparkuje pak bez větších problémů."

"Každé auto je specifické, například mercedesy mají velký rejd a není problém s nimi zaparkovat i na relativně malém prostoru. Naopak třeba Alfy Romeo mají rejd menší a parkování na malém prostoru je obtížnější," dodává Faktor.