Závody NASCAR jsou dlouhodobě nejsledovanější americkou závodní sérií. V Americe, kde mezi sporty šplhá na přední příčky a může se rovnat třeba s basketbalem. Jinde ve světě nemá NASCAR moc fanoušků a jsou země, kde nezajímá prakticky nikoho. Mezi ně se řadí i Česko.
Nezajímá ani fanoušky formule 1. I když na první pohled by se mohlo říct závod jako závod, není to tak. Je to úplně jiný sport, zatímco formule 1 jezdí na rozmanitých tratích, včetně klasických okruhů, městských drah a nově postavených arén, NASCAR téměř bez výjimky na oválech.
Odhad ročních příjmů největších hvězd NASCARKyle Busch - 18 milionů dolarů |
Zatímco ve formuli 1 závodí speciálně konstruované monoposty, vozy série NASCAR jsou založené na sériových monopostech, jsou těžší, mají tuhou zadní nápravu a jde hlavně o sílu motoru. Aerodynamika u nich sice existuje, ale ve srovnání s formulí 1 má na jízdu malý vliv.
Rozdíl je i na poli technologií, zatímco formule 1 je technologickým vrcholem, vozy mají kosmické parametry a často slouží jako platforma pro vývoj nových technologií pro automobilový průmysl, NASCAR nemá takové možnosti. Na druhou stranu má zase méně technických omezení.
Jiné to je i pro diváky, v NASCAR mají po celý víkend na co koukat, protože za víkend se většinu odjede hned několik závodů a ty mohou trvat i několik hodin. Grand Prix formule 1 jsou kratší a mají pouze jeden závod (i když v poslední době se na některých okruzích přidal sobotní sprint).
Reklamní platforma velkých značek
V NASCAR se vystřídalo bezpočet výrobců aut. Díky menším rozdílům mezi sériovými a závodními vozy možná víc než ve formuli 1. Mezi ty zásadní patřily Dodge, Chevrolet, Ford a také japonská Toyota. Většinou to ale byly americké značky jako jsou Chrysler, Pontiac, Buick, Oldsmobile nebo Plymouth.
S typem vozu souvisí i fakt, že vozy NASCAR nejsou tak rychlé jako formule 1, na velkých oválech mají maximální rychlost přes 340 km/h, na těch menších to je něco kolem 280. Nejvyšší rychlostí s vozem NASCAR vůbec jel v kvalifikaci závodu na Talledega Superspeedway Bill Elliott, v roce 1987 mu ručička tachometru ukázala 342,483 km/h.
Jezdci série NASCAR dosahují na oválných tratích nejvyšší rychlosti kolem 340 km/h, zatímco na menších tratích může být nejvyšší rychlost nižší, dosahuje maximálně 275 km/h. Rychlost závisí na mnoha faktorech, jako jsou rozměry trati, typ povrchu, pneumatiky a konfigurace vozu.
Kapotované, ale menší než formule 1
Nejvýznamnější jezdci historie NASCARRichard Petty Dale Earnhardt Jimmie Johnson Jeff Gordon |
Závodní speciály NASCAR jsou sice založeny na sériových automobilech, ale mají za sebou celou řadu úprav pro závodní účely. Celkově se dá říct, že mají robustní konstrukci, silný motor a aerodynamický design, který umožňuje vysoké rychlosti a stabilní jízdu při těsných soubojích. Délku mají kolem pěti metrů a jsou tedy přibližně o půl metru kratší než současné vozy F1. V minulosti tomu tak nebývalo, ale monoposty F1 za poslední dekády nebývale „vyrostly“.
Motor je vpředu a bývá to atmosférický osmiválec s objemem kolem 5,8 litru, a výkonem 630 kW (850 koní). Poháněna jsou zadní kola a převodovka je čtyřstupňová manuální. Archaismem je tuhá zadní náprava, která je dnes u velkých sériových aut spíš výjimkou. Auta mají i lepší brzdy než sériové stroje. Ale nemusí být tak unikátní jako u formulí 1, na oválech se totiž brzdí minimálně.
Zrod NASCAR jako z akčního filmu
Je s podivem, že z příběhu zrodu NASCAR ještě nevznikl napínavý akční film. Kořeny série se totiž datují už před rok 1933. To v zemi vládla prohibice a nelegálně pálený alkohol bylo potřeba distribuovat. Po nocích ho potajmu rozváželi k zákazníkům tzv. Moonshine Runners. Do činnosti rozsáhlé distribuční sítě byl zapojen i sám velký Al Capone a Spojené Státy kvůli tomu přicházely o miliony dolarů.
Proto vznikly jednotky Revenuers, které měly za úkol Moonshine Runners honit, ideálně pochytat a ukončit jejich činnost. Takže se zločinci museli zdokonalit a potřebovali zrychlit své vozy, aby ujížděli zákonu. Tak začal automobilový tuning. Auta navíc nesměla vzbuzovat žádnou pozornost, takže se pašeráci naučili zvyšovat výkony motoru, měnit motor za silnější, vylepšovat nastavení zavěšení kol... A změny bylo potřeba otestovat, a tak vznikly první závody, mechanici ve službách zločinu se přeli o to, kdo má rychlejší auto.
Také v roce 2020 se v Daytoně jiskřilo.
Šlo samozřejmě o nelegální závody, většinou na soukromých pozemcích, jejichž majitelé na akce prodávali vstupenky. Takže když v roce 1933 skončila prohibice, bylo najednou na trhu spousta rychlých aut a poloprofesionálních řidičů bez práce. Naštěstí pro ně se závody mezitím chytly, takže pokračovaly dál. Bylo tomu tak i díky automobilkám jako byly Ford, General Motors a Chrysler, které začaly vznikající týmy sponzorovat.
Velký Bill France
K dnešním manévrům na klopených oválech však stále měly závody daleko, šlo o nebezpečné strkanice většinou na plážích a polních cestách bez pevného rámce i pravidel. Ten americké sérii dal až William Henry Getty France. Budoucí zakladatel NASCAR se v roce 1934 přestěhoval do Daytona Beach na Floridě a založil firmu na servis a opravy automobilů. Brzo zjistil, že tolik vylepšených a zároveň pomlácených aut k němu lidé nevozí náhodou, kousek ze jeho dílnou se odehrávaly soutěže v rychlosti a předjíždění. Závody ho fascinovaly, ale cítil, že potřebují řád. Sám se tedy pustil do jejich organizování.
Úmrtí v NASCARZa více než 70 let závodů NASCAR zemřelo při nehodách celkem 28 jezdců. Nejznámější nehody s tragickými následky: Fireball Roberts (1964) Joe Weatherly (1964) Tiny Lund (1975) Rodney Orr (1994) Dale Earnhardt (2001) zdroj: Wikipedie |
Dosáhl určitých zlepšení, nicméně byly stále velmi nebezpečné a zranění ani úmrtí při nich nebyla výjimkou. Proto se v roce 1947 sešli všichni majitelé závodních týmů a vytvořili organizaci, která by vytvořila a hlídala jednotná pravidla. Do čela se postavil právě Bill France, řečený Big Bill a 14. prosince 1947 na schůzce v Hotelu Streamline v Daytoně France všem nastínil, jak by měly závody vypadat. Jak později zúčastnění vzpomínali, pravidla narychlo napoprvé sepsal na papírový ubrousek, který ležel na stole.
Vznikla tak organizace National Association for Stock Car Auto Racing (NASCAR) a Bill se stal jejím prvním prezidentem.
Veškerá ustanovení, pravidla a fungování byla podepsána, sepsána a odsouhlasena 21. února. Většinou existují dodnes.
Tam však úloha Billa France nekončila. Klíčovou úlohu sehrál i při rozvoji NASCAR. Svou vizi vytvořit jednotnou sérii závodů, která bude dostupná pro každého po celé Americe, stihl ještě osobně v prvních letech uskutečnit. Stál u zrodu dalších pravidel a stal se jednou z nejvýznamnějších postav historie motoristického sportu, pro NASCAR byl takovým Berniem Ecclestonem, možná ještě někým krapet důležitějším. Navíc jeho rodina stále drží trumfy série v rukou, od roku 2003 byl generálním ředitelem NASCAR jeho vnuk Brian France, dnes je to Jim France, Brianův strýc a syn legendárního zakladatele.
Ale zpátky k závodům, v roce 1948 se tedy v Daytona Beach na písečná pláži konal první oficiální závod NASCAR. První ročník měl celkově osm závodů, druhá sezona čítala již devatenáct závodů a třetí dokonce čtyřicet jedna. Většinou už se jezdilo na oválech, které však často měly měkký povrch a jejich udržování měli na starost místní obyvatelé.
VIDEO: Američtí hromotluci míří do Mostu, závodí s nimi i jeden Čech |
Objevují se další legendy
Následoval obrovský divácký i komerční úspěch, každý chtěl pořádat závody a v roce 1956 se jich jelo už 56! V šedesátých letech to bývalo dokonce víc, ale pořadatelé ztráceli kontrolu, takže se nakonec počet podniků ustálil na čísle kolem třiceti. Zároveň se série rozšířila po celých Spojených státech a standardem se postupně stávaly betonové či zděné ovály s klopenými zatáčkami.
Začala slavná éra NASCAR a objevila se první legenda. Richard Petty získal od roku 1964 do roku 1979 sedm titulů, na něj navázal Dale Earnhardt, který se od roku 1980 stal šampionem také sedmkrát. Dodnes jsou z nich rekordmani, zatím je nikdo nepřekonal.
Celkový pohled na tribuny během závodu Daytona 500
Změny pokračovaly, v roce 1984 se NASCAR poprvé dostala do televize a její popularita se díky přenosům prudce zvýšila, v 90. letech se vedle profesionalizace stala více mezinárodní. V roce 1994 se závodilo v Kanadě, o rok později v Japonsku. V roce 2007 dostala série nový název, Sprint Cup, a přišla éra třetí legendy. Jimmy Johnson se od roku 2006 do roku 2013 stal sedminásobným šampionem.
Obří závodní kolotoč
Dnes se v NASCAR točí miliony dolarů, na americkém kontinentu nejvíce hned po americkém fotbale. Automobilky a další firmy se předhánějí, která se dokáže na oválech lépe zpropagovat. A mají spousty možností. Vedle tří největších závodních sérií Monster Cup Series, Xfinity Series a Camping World Truck Series se pod patronací NASCAR pořádá přibližně 1 500 závodů na více než 100 tratích v 39 státech USA, Kanady a Mexika. Dříve se jezdilo i exhibičně i v Austrálii a Japonsku.
S popularitou souvisejí i platy jezdců, které patří mezi nejvyšší v motorsportu. Nejúspěšnější jezdci jako jsou Kyle Busch, Denny Hamlin nebo Kevin Harvick, vydělají více než 10 milionů dolarů ročně. V menších týmech to je však řádově méně, jezdci mohou brát „jen“ sto tisíc dolarů ročně. K tomu je potřeba přičíst nemalé příjmy od sponzorů, přesto je to celkově méně než ve formuli 1, na druhou stranu je třeba brát v úvahu, že závodníků NASCAR není jen 20, ale násobně více.
