Zatímco v loňském roce obecně připadlo na jednu tisícovku nehod vyšetřovaných policisty 4,9 mrtvých, u nehod v mlze to bylo citelně více – 9,2 oběti.
„V roce 2020 vyšetřovala Policie ČR celkově 1 083 dopravních nehod, ke kterým došlo v mlze. Při nich zahynulo 10 osob, dalších 9 utrpělo zranění těžké a 273 lehké. Celkové přímé hmotné škody dosáhly výše 91 685 600 korun,“ cituje ze statistik Roman Budský z platformy VIZE 0.
Jízda za mlhy má svá specifika. Výrazně klesá viditelnost. Mlha navíc zkresluje vnímání rychlosti, jakou se vozidlo pohybuje. „Řidiči totiž mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a navíc jen v nejasných obrysech. Podvědomě proto vyhodnocují svou rychlost jako nižší, než tomu ve skutečnosti je. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Spatří-li před sebou stojící vozidlo, často ho v prvních okamžicích považují za jedoucí,“ vysvětluje Budský.
Kapičky mlhy na povrchu vozovky navíc kondenzují. „Už i při teplotách okolního vzduchu lehce nad nulou může mlha vytvořit na vozovce namrzlou vrstvu. To s sebou nese prodloužení brzdné dráhy a výrazně zhoršenou ovladatelnost vozidla. Pokud jede řidič nepřiměřeně rychle, před překážkou nestačí zastavit a naráží do ní vysokou rychlostí. Nehody, ke kterým dojde za mlhy, proto mívají horší následky,“ doplňuje dopravní expert.
S rozmyslem
Pro jízdu v mlze platí několik základních pravidel: držet si větší odstup než normálně a zásadně nepředjíždět. Velmi opatrní buďte i na dálnici. Když už opravdu není vidět na krok, není ostuda nasadit šnečí tempo. Ideální je orientovat se podle vodorovného značení, tedy bílých čar. V Česku však bývají často nezřetelné. Jsou-li viditelné, sledujte střední dělicí čáru, protože při jízdě těsně při pravém okraji silnice hrozí nebezpečí, že tam bude chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka.
„Za mlhy to tak rychle nepojede, proto je dobré vydat se na cestu s dostatečnou časovou rezervou. A pokud ani to nepostačí, je třeba se smířit s tím, že do cíle dojedeme se zpožděním,“ pokračuje Budský a připomíná literu zákona, která říká, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled.
Za mlhy je nutné dodržovat i dostatečný odstup od vpředu jedoucího vozidla. Dobře si rozmyslet je třeba i předjetí jiného vozidla. Hustá mlha spolehlivě skryje protijedoucí automobily, které předjíždějící šofér uvidí skutečně až na poslední chvíli. Navíc pro předjíždějícího řidiče vzápětí po úspěšném předjetí zpravidla čeká hořké poznání, že ten před ním nejel pomalu bezdůvodně. Bude to právě on, kdo bude po dlouhé kilometry úporně zírat do mlhového závoje a navíc bude oslňován světly vozidel jedoucích za ním,“ říká Roman Budský.
Mlha neustále kondenzuje na vnější straně oken. Čas od času je tak třeba stěrači setřít čelní a případně i zadní okno. Zákeřné jsou lokální mlhy. „Z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku se řada řidičů vnořuje bez snížení rychlosti. Nejednou spoléhají na to, že silnici dobře znají, a že je tedy nemůže nic překvapit. Stačí, aby byla na silnici neočekávaná překážka, a je zaděláno na tragickou nehodu,“ varuje.
Při svícení myslete
Když se zhorší světelné podmínky a je snížená viditelnost (nemusí to být jen mlha), je třeba „být viděn“, to znamená rozsvítit. Světla pro denní svícení v mlze rozhodně nepostačí. Na to je třeba pamatovat především při jízdě za dne v úsecích s lokálními mlhami. „Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný, je proto třeba rozsvítit potkávací i obrysová světla. A rozsvícena musí být i zadní mlhová světla. Zákon o silničním provozu to přímo vyžaduje,“ připomíná Budský.
Právě s mlhou si systémy automatického rozsvícení světel neumí za dne poradit. Nespoléhejte se tedy na automatiku, a když vjíždíte do mlhy, zkontrolujte, jestli svítíte.
S rozšířením systémů pro celodenní svícení, které jsou u nových aut povinné od roku 2011, nastala potíž. Světla, která výrobci řeší módními LED proužky, se často zapínají pouze vpředu a zadní zůstávají zhasnutá. Za mlhy a šera tedy zůstane záď auta neosvětlená. Na trhu se ovšem začínají objevovat i auta se zadním denním svícením.
Dálková světla nechte v mlze zhasnutá, nepomůžete si, naopak spíš uškodíte. „Dálkovky“ způsobují takzvaný zrcadlový efekt, kdy řidič oslní sám sebe.
Povinné je zapnout zadní červenou mlhovku, kterou musí být vybaveno každé auto. Můžete zapnout i přední mlhová světla, ta však povinná nejsou. Nikdy mlhovky nezapínejte předem, ani je nenechávejte svítit po vyjetí z mlhy nebo sněžení. Zadní světlo do mlhy má vyšší intenzitu svícení než zadní obrysová světla. Pokud je tedy v momentě, kdy nepříznivé povětrnostní podmínky pominou, nevypnete, budete oslňovat ostatní.
