Jízda či chůze v mlze, při silném dešti nebo v nočních hodinách jsou pro všechny účastníky silničního provozu situace se zvýšeným rizikem. V listopadu a prosinci se smráká už po čtvrté odpolední. Ráno pak řidičům komplikují jízdu mlhy.
Za mlhou, co by se dala krájet, hrozí průšvih na silnici. Řidiči často na mlhu reagují nesprávně; když jde do tuhého, vypněte rádio a soustřeďte se. Jedni jezdí s mlhovkami i tehdy, když to není nutné, jiní je zase zapomínají zapnout a jejich auto není v husté mlze vidět.
Přední bílé mlhovky mají auta umístěna velmi nízko, co nejblíže k povrchu vozovky, aby posvítila na cestu a neoslnila řidiče. Přední mlhovky povinné nejsou, stále častěji je ale mívají auta v základní výbavě. Zadní červená mlhovka povinná je.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy. Rozdíl mezi používáním předních a zadních mlhovek je patrný: přední použít „smí“, zadní „musí“.
Jízda po silnici zalité mlhou se automaticky mění. Okolí mizí, řidič se dívá jakoby do sklenice s mlékem, zvuky jsou pro něj najednou nesrozumitelné. Rozsvícením dálkových světel si spíš pohorší, protože oslní sám sebe.
Řidič přichází o doplňkové informace, na které je zvyklý a které jsou důležité pro bezpečné řízení. Soustředí se především na to, aby našel silnici před sebou. To je mnohdy tak náročné, že jeho reakce jsou mnohem pomalejší a vlastně nezvládá nic jiného. Vypněte tedy telefon, klidně i rádio, utište posádku a případně požádejte spolujezdce, ať vám pomáhá sledovat cestu.
Důležité je také mít čisté sklo. V mlze má řidič pocit, jako by jel se zamlženým čelním sklem.
V husté mlze nezbývá než povolit plyn, držet se co nejvíc u pravého okraje silnice a zapomenout na předjíždění. Jet šnečím tempem je stále bezpečnější než nedojet. Nejkrušnější chvíle zažívají ti, kdo jezdí po úzkých okreskách nižších tříd bez podélného značení. Když chybí bílé čáry na silnici, je mnohdy velmi těžké najít krajnici. Řidič často zjišťuje, kam se silnice stáčí, až když je v zatáčce.
Silnice bývá při mlze vlhká a prodlužuje se brzdná dráha. Po mrazivé noci vlhkost na silnici může namrzat.
„Problémem však je posoudit, kdy je déšť hustý nebo zda již jde opravdu o mlhu a ne jen o nějaký mlžný opar, případně zda je poletující sněhové vločky možné považovat za sněžení. Určitým vodítkem pro rozhodnutí, zda zadní mlhová světla zapnout, by měla být viditelnost zadních koncových světel vpředu jedoucího vozidla,“ radí policie na svých internetových stránkách. Pokud jedete v koloně, mlhovky naopak vypněte – nepříjemně oslňují ostatní auta.
„V žádném případě nesmí řidič sázet na dálková světla. Ta způsobují takzvaný zrcadlový efekt, kdy řidič oslní sám sebe,“ upozorňuje expertka rakouského autoklubu.
23. listopadu 2016 |
Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvPozor na chodce
Analýza statistik Centra dopravního výzkumu a BESIPu potvrdila, že za posledních 14 let byl podíl usmrcených chodců na silnicích v noci vždy víc než poloviční (v loňském roce 53 %) a problémem jsou podle očekávání především podzimní a zimní měsíce v roce.
„Ve dne snižuje správné osvětlení pravděpodobnost, že nehoda skončí jako smrtelná, o celou čtvrtinu. V noci je ale riziko nehody končící smrtí některého z jejích účastníků víc než dvakrát větší než za dne. Proto správné osvětlení a respektování pravidla ‚vidět a být viděn‘ je zde zcela zásadní,“ zdůrazňuje základní pravidlo Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, jejíž bezpečnostní kampaň ‚Ty to zvládneš‘ na problematiku viditelnosti na silnicích pravidelně poukazuje.
„Špatně seřízené světlomety mohou dohled řidiče zkrátit až o 30 metrů nebo naopak až dvacetkrát zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů. Pravidelná kontrola osvětlení vozidla je proto velmi důležitá. Existuje i možnost nechat si za pár korun reflektory seřídit přímo na STK,“ připomíná Michal Fridrich z Hasičského záchranného sboru ČR.
Rozhodujícím faktorem je ve všech případech rychlost. Řidič by měl vědět, že schopnost bezpečně zastavit vozidlo nebo se vyhnout neosvětlené překážce v nočních hodinách výrazně klesá při rychlosti vyšší než 50 km/h. Zejména při změně použití světel z dálkových na potkávací by měl řidič snížit rychlost vozidla. Porovnáme-li pravděpodobnosti úmrtí chodce při střetu vozidlem, tak v padesátikilometrové rychlosti je jeho šance na přežití cca 60 %. S rychlostí vyšší jen o 20 km/h je tato šance ani ne desetiprocentní.
Svůj podíl viny na fatálních následcích dopravních nehod při snížené viditelnosti nenesou však pouze řidiči motorových vozidel. Výrazný a viditelný oděv chodců s reflexními prvky hraje v souboji s časem a odpovídající reakcí za volantem vozu zásadní roli. „S rozsvícenými potkávacími světly uvidí řidič chodce bez reflexních prvků maximálně na padesát metrů. Při osmdesátce tak má jen dvě sekundy na reakci. Navíc, když svítí potkávacími světly, většinou je to kvůli autu v protisměru, které může řidiči třeba i znemožnit se chodci včas vyhnout,“ potvrzuje Pavel Žíha, vedoucí dopravních policistů v Karlovarském kraji.
Na správnou viditelnost chodce během noci či v mlze má kromě využití reflexních prvků vliv také barva oblečení. Zatímco v případě modré barvy oděvu je chodec viděn na vzdálenost přibližně 18 metrů, v případě bílého oděvu se tato hranice viditelnosti posouvá na 55 metrů. I s touto vzdáleností se však řidič za volantem pohybuje stále pouze v rovině rozpoznaného nebezpečí bez možnosti jakékoliv reakce. Naopak oděv s reflexním materiálem posouvá viditelnost chodce až na vzdálenost 200 metrů.
