Automobilky, které se k výrobě aut vymykajících se zažitým pravidlům odváží, zaslouží uznání. Občas tak ostatním ukáží, kudy cesta nevede.
V září se předčasně odporoučel z výroby netradiční hatchback s proporcemi sedanu a praktičností MPV: Seat Toledo. Nebyl o něj zájem.
A pár dnů na to Peugeot oznámil ukončení výroby dalšího z aut, které nelze zařadit do žádné škatulky. Model 1007 byla taková "krabička" na kolech - kamarád smarta pro čtyři cestující. A navrch ještě přidal originální posuvné dveře. I přes nespornou originalitu a talent pro městské ježdění našel za pět let výroby jen 120 tisíc zákazníků. Možná i kvůli vysoké ceně.
Peugeot 1007
Povětšinou stačí automobilkám jedna špatná zkušenost s auty, pro která nenašli zákazníci pochopení. Některé jsou ale nepoučitelné. Ční mezi nimi francouzský Renault - hledač cest, které nikam nevedou. V polovině 90. let předvedl úžasnou přerostlou motokáru Renault Spider, ze které byli puristé paf, ale prodaly se jí jen necelé dvě tisícovky kusů.
A právě před deseti lety, na frankfurtském autosalonu ukázal Renault auto, které dnes začíná patřit mezi sběratelské unikáty. Dodávkoidní kupé jménem Avantime, s párem jediných ale o to větších dveří, prosklené, odvážné, avantgardní.
Ingredience byly správné, ale když v 2001 odstartovala výroba, "srdcařů", kteří by si něco tak úžasně nepraktického koupili, se našlo pomálu. A tak šel avantime už dva roky na to do automobilového důchodu. Vyrobilo se jich 4 661.
Renault Avantime
Jeho bratr Renault Vel Satis měl o něco tužší kořínek. Ale ani pro velký hatchback, mající přetáhnout klientelu tradičním velkým sedanům, nenašli zákazníci velké pochopení. Jeho výroba skončila v tichosti tento týden.
Automobilka původně plánovala vyrábět 50 tisíc vel satisů ročně, nakonec jich asfalt ozkusilo 62 tisíc. V Renaultu Vel Satis se sice vozí třeba francouzský prezident, ale jeho nástupce nesoucí jméno safrane, už bude o poznání tradičnější (klasický sedan).
Vedle může šlápnout i velmi tradicionalistická značka, jako je Mercedes. Od bachratého MPV-SUV-ajánevímco pojmenovaného třída R si slibovala automobilka hodně. Ale prodeje se nikdy nedostaly na plánovanou úroveň.
Mercedes třídy R
Crossovery - umírněné bláznění
Kříženci více automobilových druhů a čeledí - crossovery, se snaží zkombinovat výhody různých druhů aut a hlavně zaujmout. Když jste chtěli být před patnácti lety hvězdou ulice, koupili jste si sporťáka. Dnes po vás v porschi vzdechne sotva puberťák z jedenáctého patra.
Když ale zaparkujete před kavárnou BMW X6, je o zájem okolí postaráno. Tohle popření snad všech zásad sportovní automobilky BMW (nutno uznat, že navzdory tomu skvěle fungující) je typický crossover. Bohatí stojí fronty na spojení nespojitelného: terénního SUV a kupé. I když z něj mají pravověrní "bavorákáři" osypky, je úplně vyprodané. A to se do téhle pojízdné almary vejdou jen čtyři cestující.
BMW X6 M
Když chce automobilka postavit netradiční auto, ale nechce riskovat, postaví crossover. A když v tom koktejlu bude obsaženo auto do lehkého terénu (SUV - sportovně užitkový vúz), je o úspěch téměř jistě postaráno. Takové je právě BMW X6.
A protože dnešní doba si také žádá ohleduplnost k životnímu prostředí, která se s polámanými větvičkami podél lesní cesty a broděním potokem moc neslučuje, neprezentují se dnes už teréňáky či SUV, jako teréňáky, ale jako crossovery. Třeba nový Lexus RX už tak není podle katalogu této luxusní japonské automobilky SUV, ale crossover.
Průkopníkem křížení čehokoliv s terénním autem je v Česku nepříliš úspěšný SSangyong. Právě on vymyslel kombinaci kupé a teréňáku. Jak ale mohou takové "genetické experimenty" také dopadnout, ukazuje jeho terénní "autobus" jménem Rodius, často obsazující první pozice v hlasování o nejošklivější auta světa.
SsangYong Rodius
