Když se trochu ponoříte do historie cestování napříč kontinenty, zjistíte, že auta, která takové trasy absolvovala, byly vlastně docela křápy. Taky stály pár korun, takže o to víc peněz pak zbylo na cestu. A hlavně, nemuseli jste si stavět vzdušné zámky a čekat na to „až“. Jeden den jste koupili, druhý mohli vyrazit.
Příklady táhnou
Zikmund s Hanzelkou projeli Afriku v sériovém osobáku se zadním náhonem (více čtěte zde). A už v roce 1931 se tam vydal sochař Václav Foit s Tatrou 12 (více čtěte tady), aby cestu až do Kapského města absolvoval o deset let později znovu s manželkou v malé Hadimršce. V roce 2008 jeli na cestu kolem světa kluci z Olomouce v Julince, staré Škodě 1000 MB (více zde).
Láďa s Katkou Bezděkovi objeli v letech 2014–2016 zeměkouli v rámci svého výletu Big Trip v sériové Škodě Octavia (čtěte tady). A planetu kolem dokola si dali v roce 2017 také dva kluci se čtyřicetiletým žigulíkem za patnáct tisíc. Že není problém projet Mongolsko a Jižní Ameriku starou avií nebo kam všude se dostali s žigulíky kluci z party Lada svetom, netřeba zmiňovat, stejně jako „žlutý cirkus“ Dana Přibáně, který na své první cesty vyrazil se stejným poselstvím: Nevymlouvej se, a jeď (více čtěte zde). Podobných příkladů bychom našli stovky, možná tisíce.
Karavana s průvodcem
Jestli tíhnete ke klasickým obytňákům, vygooglete si jméno Konstantin Abert. Ten je v Německu cestovatelskou legendou pořádající průvodcované zájezdy pro finančně zajištěné seniory s hromadou volného času, kteří se ve vlastních obytných autech mohou vydat kamkoli po světě. Žádné speciální úpravy ani offroady samozřejmě nejsou potřeba.
Ideální vůz na cestyStaré naftové mercedesy s nesmrtelnými motory, toyoty, bývalá hasičská auta či sanitky – u opravdových cestovatelů se často setkáte s jednoduchými vozy starými desítky let. Pohon všech kol zdaleka není nutností. Základem je co nejjednodušší technika, motor schopný poradit si s horším palivem a také dostupnost náhradních dílů po celém světě. I když i na tu nejzapadlejší benzinku si dnes můžete nechat zaslat z domova balík s potřebnými součástkami. V odlehlých zemích je mnoho zručných autodílen a většina problémů se dá po cestě vyřešit. Přesto buďte připraveni auto v nejhorším obětovat. |
Zažitá představa, že s pořádným autem se dostanete tam, kam ostatní ne, totiž platí jen omezeně. Na cestě kolem světa dáváte hlavně pozor, abyste své vytuněné expediční auto neutopili v bahně, aby vám ho neukradli nebo aby se nerozbilo. V Africe si určitě uděláte pár fotek na dunách, ale na větší blbosti vás rychle přejde chuť.
Pokud tedy nepatříte mezi hrstku vyvolených, kteří opravdu vědí, co dělají, a mají zkušenosti i výbavu na to, se ze šlamastyky sami dostat, případně jsou smíření s tím, že drahé auto na místě nechají nebo cestu ukončí. Tak ale příležitostní cestovatelé nastavení nebývají. Přitom platí, že čím větší a těžší auto, tím dražší cestovní náklady, náročnější vyprošťování i složitější servis v odlehlých místech.
Pročekaná šance
Postavit si vlastní expediční speciál a vyrazit s ním někam daleko je snem mnoha cestovatelsky naladěných chlapů, a já bych nebyl výjimkou. Dost často to však skončí u mnoha promarněných let. A když se auto přeci jen podaří dokončit, vrcholem cestovatelských snah je jeden výlet do rumunských hor. Takže, pokud vás to táhne do světa, nevymlouvejte se a nečekejte na lepší výbavu. Vezměte, co máte, a jeďte. Budete příjemně překvapeni.
Jan BordovskýO autorovi Vydavatel cestovatelského webu CamperLIFE.cz (www.camperlife.cz ) a propagátor obytných aut. Zajímá se o technické aspekty karavanů. Je majitelem krásného historického kousku Volkswagen T2. |
Partnerem rubriky je online půjčovna obytných aut Campiri.