Německý nejvyšší soud v Karlsruhe v úterý rozhodl, že záběry z kamer umístěných za čelním sklem auta mohou řidiči používat jako důkaz před soudem. Soud projednával konkrétní případ řidiče ze Saska-Anhaltska, který se domáhal peněz za škody na autě zaviněné nehodou, již nezpůsobil. Jako důkaz předložil právě záběry ze své kamery (více o případu čtěte zde).
Co říká zákon:Doslova § 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku sice říká: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit." Svolení ovšem není třeba, pokud: "se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob," stojí v § 88 odst. 1. |
Verdikt bude mít v Německu velký dopad, protože kamery v autě vozí stále větší množství řidičů. Ovšem situace s používáním záběru byla doteď celkem nepřehledná a dosud se bral velký důraz na ochranu práv natáčených osob. Nakonec se soudci shodli, že důkaz při této autonehodě je důležitější než porušení osobnostních práv, protože viník nehody informace o své osobě stejně musel poskytnout.
Čeští řidiči mohou kamery za čelním sklem jako důkaz také použít, zákon o ochraně osobních údajů povoluje zpracování údajů pro osobní potřebu či předání záznamu policii nebo pojišťovně.
„Pokud by někdo chtěl tyto záběry použít jako důkaz, že jej natočený řidič naboural, pak by jednal legálně,“ vysvětluje pro iDNES.cz zákon advokát a expert na dopravní právo Michal Dlabola. „Ovšem pokud by někdo chtěl (bez souhlasu dotčených) použít záběry z kamery třeba tak, že je umístí na nějakou sociální síť, aby se natočenému řidiči vysmál, že neumí parkovat, pak by jednal v rozporu se zákonem,“ dodal Dlabola.
Kamery jako prevence
Kameru za čelním sklem českých aut podporují i odborníci z Týmu silniční bezpečnosti. „Kamery se stávají důležitým důkazním prostředkem například v případech agresivní jízdy nebo nebezpečného vybržďování. Jde o většinou nenapadnutelný materiál, který dokáže situaci jasně ukázat,“ míní Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti s tím, že by ji s klidným srdcem plošně do aut doporučil. Ovšem i on upozornil že jde o materiál určený pro soukromé účely a nelze jej legálně zveřejňovat na internetu.
Než záznam pošlete k soudu:
|
Pokud by měla kamera spolehlivě fungovat jako zdroj důkazního materiálu a k prevenci tragédií na silnicích, je třeba ji ve voze umístit bezpečně. „Neměla by žádným způsobem zasahovat do zorného pole řidiče a neměla by být umístěna v poli, kde přes sklo přejíždějí stěrače. Nejvhodnější je ji umístit někam za vnitřní zrcátko, kam řidič nekouká a nevidí,“ doplnil Roman Budský.
Rusko fenoménem podivností
Bezmeznou popularitu zažívají kamery za čelním sklem v Rusku, v autě ji má téměř každý řidič. Na internetu koluje nespočet videí, které ukazují mozaiku ruského motorismu a baví svět. Kromě nehod všeho druhu zachycují také bizarní situace a řidiče s baseballovými pálkami nebo například zácpy tanků. Fenoménem internetových videí z ruských silnic ze zabýval ruský režisér Dmitrij Kalašnikov, který sestavil dokument On the Road (Doroga), píší Lidové noviny.
Záznamy z kamer používají Rusové na svou obranu u soudu jako důkazní materiál, protože v zemi jsou podle Lidových novin velmi časté pojistné podvody, kdy se na kapoty projíždějících aut záměrně vrhají lidé s cílem se co nejvíce zranit. I proti těmto podvodům je palubní kamera účinnou obranou.
