Informovalo o tom Centrum dopravního výzkumu, které vycházelo ze statistik ministerstva dopravy. Řidičům je na rok odebráno oprávnění po dosažení dvanácti bodů.
Podle dat bylo loni v bodovém systému evidováno 39 906 motoristů, kteří dosáhli maximální počtu bodů a přišli o oprávnění. Nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji (5 489), následoval Moravskoslezský (5 399) a Ústecký kraj (4 917). Úřady loni evidovaly 472 942 řidičů, kteří se dopustili nějakého přestupku započítávaného do bodového hodnocení řidičů.
Přibližně každý 14. řidič tak měl v registru evidován nějaký bod. Nejvíce „bodovaných“ řidičů bylo evidováno v Moravskoslezském kraji (64 962, 8,91% podíl na všech registrovaných řidičích), s odstupem následoval Středočeský kraj (54 102).
Většinu bodovaných řidičů tvoří muži
„Co do podílu obyvatel v České republice mají mírnou převahu ženy, které tvoří 51 procent obyvatel. Ačkoli se může na první pohled zdát, že ženy-řidičky tvoří na silnicích minoritu, jsou však na všech řidičích zastoupeny 45 procent,“ komentuje Tomáš Neřold, vedoucí BESIPu.
„Aktuálně je v bodovém systému evidováno 81 procent mužů a 19 procent žen, přibližně každý 5. řidič s body je tedy žena. Vybodovaných mužů bylo evidováno 36 743, zatímco žen jen 3 163, tedy necelých 8 procent.“
Největší skupinu bodovaných řidičů (skutečný počet) tvoří řidiči muži ve věku 43 let a řidičky ženy ve věku 42 let. „Při přepočtu na registrované řidiče se však k nejpočetnějším kategoriím řadí muži ve věku 24 let, respektive ženy ve věku 25 a 31 let,“ vypočítává Neřold.
„Největší počet vybodovaných řidičů byl evidováno ve věku 32 let, nejvíce žen s 12 body bylo evidováno ve věku 31 let. Relativní data vůči registrovaným řidičům pak uvádějí muže ve věku 32 let, respektive ženy ve věku 33 let.“
Bodovalo přes padesát tisíc cizinců
Bodový systém neplatí jen pro občany České republiky. V systému bylo evidováno 52 328 řidičů – cizích státních příslušníků, kteří měli nějaký bod, na všech bodovaných řidičích se tak podíleli více než 11 %. Nejvíce „cizích“ řidičů bylo evidováno v Praze, kde tvořili téměř 18% podíl, naopak nejméně v Pardubickém kraji (přibližně 6 %). Celkem 2 395 cizinců dosáhlo 12 bodů, nejvíce (512) v Praze, nejméně pak ve Zlínském kraji (57).
Mezi nejčastější přestupky, za které jsou udělovány body, patří podle statistik překročení rychlosti v obci o méně než 20 km/h, které tvořilo až třetinu těchto přestupků. Následovalo nepřipoutání se bezpečnostními pásy a používání mobilního telefonu za jízdy. „V důsledku nepřiměřené rychlosti bylo v roce 2019 usmrceno 195 lidí (36% podíl), dalších 573 lidí bylo těžce zraněno (27% podíl),“ říká Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu. „Více než čtvrtina (26 %) lidí usmrcených v osobních vozidlech nebylo připoutáno bezpečnostním pásem, konkrétně 51 řidičů (23 %) a 29 spolujezdců (35 %) jen v loňském roce!“ dodává
Bodový systém u nás funguje od poloviny roku 2006. Z dlouhodobých dat lze vyčíst, že nejvíce (10,3 %) řidičů bylo v systému evidováno v roce 2009, tedy tři roky od jeho zavedení. Naopak nejnižší podíl (6,9 %) byl evidován právě v uplynulém roce.
Ministerstvo dopravy v současnosti připravuje nový bodový systém. Ten počítá s dvěma hranicemi udělovaných bodů, a to čtyři a šest. Noví řidiči by tak mohli přijít o oprávnění i po jediném přestupku. Podle ministerstva jsou šestibodové přestupky velmi závažné, čtyřbodové by měly fungovat jako varování. Zvýšit by se měly i peněžní pokuty za přestupky (více čtěte zde).
