Čtvrtek 24. září 2020, svátek má Jaromír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 24. září 2020 Jaromír

Je to můj kamarád, říká režisér Marhoul o svém Volkswagenu Transporter

  6:30aktualizováno  21. září 14:19
Svůj Volkswagen Transporter T4 si pořídil v roce 1999 a jako hlavní auto jej používá dodnes. Režisér Václav Marhoul navíc říká, že se svého „parťáka“ nikdy nevzdá a až doslouží, postaví mu snad i pomník.

Volkswagen Transporter T4 Václava Marhoula | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Je svým způsobem nepřehlédnutelný. Neobvyklá „armádní“ zelená barva poutá pozornost a na svůj věk je auto ve výjimečně dobrém stavu. „Mám ho 21 let a opravdu dobře se o něj starám. I když už dávno nemusím, jezdím s ním každý rok na pravidelné servisní prohlídky, vždy do autorizovaného servisu a používám pouze originální náhradní díly,“ popisuje recept na dlouhověkost svého Transporteru T4 režisér, scénárista, producent a herec Václav Marhoul.

Splnění snu

Koupí Transporteru si před více než 21 lety splnil svůj sen. „Vždy jsem po tom autě toužil. Vždy se mi líbilo. V 80. letech se u nás prodávala generace T3, po které jsem moc toužil. Pamatuji se přesně, že stála 200 000 korun, to byla tehdy hlavní výhra ve Sportce. Tu jsem si občas vsadil, ale nikdy nevyhrál a při mém měsíčním platu 700 korun bylo nemyslitelné, abych na to auto někdy dosáhl,“ vypráví Václav Marhoul.

V závěru devadesátých let si ale svůj sen po změně režimu a příležitostí nakonec splnil. Byla to ale trochu hořkosladká zkušenost. Nejprve si totiž pořídil modrého Transportera, kterého mu ale asi po šesti měsících ukradli. „Jednoho dne jsem vyšel před dům a auto tam nebylo. Chvíli jsem přemýšlel, jestli jsem ho nezaparkoval někam jinam, ale pak mi to došlo. Je to zážitek, který opravdu nikomu nepřeji,“ říká režisér Marhoul.

Na samotné auto ale nezanevřel a po dořešení nepříjemnosti s pojišťovnou si pořídil právě svůj dosavadní Transporter. Původně to bylo auto v šedé barvě, před třemi lety ale dostalo v rámci rozsáhlejších oprav nový lak v oné zmiňované neobvyklé zelené. „Abych se vyhnul budoucím problémům se rzí, nechal jsem ho odstrojit a udělat takovou větší opravu. V jejím průběhu dostal tento lak. Dělali to totiž u mého známého v Rokycanech, který tam má muzeum vojenské techniky a jeho lakýrník mu ji stříká touto barvou. A mě se ta barva líbí,“ popisuje změnu Marhoul.

Rodinná záležitost

Kromě samotné touhy po Transporteru hrála při rozhodování o koupi významnou roli i rodina. „Mám čtyři děti a když jsme tedy v plné sestavě jezdili všichni třeba na hory nebo na vodu, znamenalo to, že normálním autem bychom neodjeli,“ popisuje Marhoul základní výhodu svého šestimístného T4 s velkým zavazadlovým prostorem za přepážkou. „Na střechu dvě lodě, dozadu dva stany, pět spacáků, pět karimatek, tašky, pádla, batohy, vesty, úvazy a tak dále a tak dále,“ vyjmenovává, co vše musel Volkswagen při rodinných výpravách „spolknout“.

I dnes, když už některé z dětí mají svá vlastní auta, ale přepravní kapacitu T4 ocení. „Každý rok kupují opravdu veliký vánoční stromek, je větší než já a do auta se vejde bez problémů,“ chválí vnitřní prostor.

Marhoul také na svém autě oceňuje úroveň bezpečnosti. I když už to není nejmodernější vůz, základní konstrukce je vlastně vcelku moderní a za významný bezpečnostní prvek považuje režisér pozici za volantem. „Jak se v něm sedí vysoko, tak mám daleko lepší přehled o situaci na silnici před sebou a mohu lépe a dříve reagovat,“ popisuje Marhoul. „Na druhou stranu chápu, že řidiči aut za mnou nevidí a snaží se mě předjet,“ usmívá se. Dodává, že i přes vybavení vozu silným motorem 2.5 TDI rychlostní limity rozhodně nepřekračuje a patří ke klidnějším řidičům.

Za volantem se nechce zbytečně stresovat, což mimo jiné znamená, že jízdy omezuje jen na opravdu nutné případy. „Není to z důvodu ekologie, auto se snažím používat opravdu jen když musím především proto, že jezdit autem je jinak velká starost. Po Praze například jezdím zásadně MHD, protože zácpy a parkování jsou pro mě zbytečný stres,“ říká Václav Marhoul. I díky tomuto přístupu má jeho T4 po 21 letech provozu najeto „jen“ něco přes 300 000 kilometrů, což znamená roční průměr přes 14 000 kilometrů.

70 Years of Happiness

Auto střídavě Marhoul využívá pro rodinné účely i k práci. „V mých filmech sice šanci nedostalo, ale objížděl jsem s ním třeba lokality před natáčením filmu Nabarvené a následně jsem s ním jezdil uvádět film po celé republice,“ popisuje Marhoul způsob využívání vozu. I my jsme ho při fotografování s vozem vlastně zastihli cestou za pracovními povinnostmi, když zelený T4 a Václav Marhoul dopózovali před objektivem, vydali se na Noir film festival na Křivoklátě. Co se dalekých cest týče, nejdále s ním byl na východě Slovenska nebo na lyžích v Rakousku u italských hranic.

Je na něj spolehnutí

Jedním dechem pak dodává, že je na auto stále spolehnutí. „Za celou dobu jsem řešil jen banality. A i když jsem ho občas postavil třeba při obhlídkách lokací filmu Nabarvené ptáče do obtížné situace, nakonec mě podržel a dostali jsme se z toho,“ říká režisér s tím, že se jednou při zmíněných obhlídkách vypravil na rozbahněné pole, což byla chyba. Ale i když má jeho T4 poháněnou jen přední nápravu, nakonec se mu podařilo ze šlamastyky vyhrabat.

„Je to můj přítel, součástí mého života, kamarád. Nikdy bych ho neprodal a nenechal sešrotovat. Až dojezdí, tak mu nechám postavit pomník a vystavím ho tam s destičkou děkuji,“ usmívá se Marhoul. Dotazy na to, za kolik bych ho prodal, občas dostává. „Už se mi to stalo třikrát, vždy někde na benzínové pumpě. Vždy odmítnu, říkám, že tento kůň není na prodej,“ dodává.

Nad novým autem ani neuvažuje. „Jistě, sem tam probleskne myšlenka, že by se mi něco nového líbilo. Jenže tohle auto opravdu funguje a funguje skvěle, takže praktický důvod pořizovat nové auto je nulový. A když si vzpomenu, kolik by to stálo peněz,“ uvažuje režisér, scénárista a producent nahlas. Moderní auta sice podle něj umí být třeba tišší, ale na jeho Transporteru T4 mu jednoduše nic nechybí. A proč tedy měnit něco, co funguje.

Časová osa: jak šel čas s Téčkem

Autor:
  • Nejčtenější

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Nový šéf pojmenoval hlavní cíle Škody: Hyundai, Kia, Ford, Opel a Francouzi

„Značka je na tom velmi dobře a má skvělou pověst. Tu si vypracoval tým, který může být náležitě hrdý,“ prohlásil...

Prověřeno na vlastní sklo: na čelní okno povinné ručení nestačí

Loni kolem toho byl skandál mezi pojišťovnami na českém trhu. Jeden z menších hráčů na trhu prohlásil, že pojištění na...

KOMENTÁŘ: Emisní šílenství udělalo z malého suzuki investiční bombu

V Bruselu o fyzikálních zákonech hlasují, teď zas ověřují ekonomická pravidla pokusem. V nejnovější lekci zjišťovali v...

KOMENTÁŘ: Hlasování záškoláků o fyzikálních zákonech Evropu zničí

Ursula von der Leyenová dokazuje, že i ten, kdo ve škole nedával pozor, to může dotáhnout daleko. Předsedkyně Evropské...

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Rej wartburgů oslavil výročí. Před 55 lety přišlo střídání modelů

Roku 1965, před pětapadesáti lety, se v Eisenachu střídaly na lince původní Wartburg 311 s jeho nástupcem, modelem 353....

Před 90 lety vyjel první Moskvič, čeští nadšenci to oslavili srazem

V roce 1930 vyrobili v Moskvě první auto značky Moskvič, byl to licenční Ford A. Poslední vůz vyrobila automobilka v...

Na záchranu transporteru padlo stavební spoření. Mladá rodina cestuje dodávkou

Lucie Vavrečková z Ostravy má ráda stará auta. Tuhle vášeň jí vštípil tatínek. Nejprve cestovala se Škodou 100. Pak...

Na návštěvě v Karlovi: kráska si přestavěla dodávku na hippie bydlení

Nicolette Havlová je mladá dívka z Havířova. A trochu dobrodruh. Jezdí stopem, což v současnosti téměř nikdo dobrovolně...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Vyzkoušeli jsme eRoušku 2. Podívejte se, jak může pomoci i vám

Největší nadějí na zpomalení šíření covidu-19, která navíc nikomu nezkomplikuje život, je malá aplikace pro chytré...

Blíží se katastrofa, jež zastíní pandemii covidu-19, říká princ Charles

Britský princ Charles (71) vyzval v pondělí ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

Nový šéf pojmenoval hlavní cíle Škody: Hyundai, Kia, Ford, Opel a Francouzi

„Značka je na tom velmi dobře a má skvělou pověst. Tu si vypracoval tým, který může být náležitě hrdý,“ prohlásil...