Dnešní automobilový designéři, konstruktéři a snílci vymýšlejí a vylepšují už jednou vymyšlené. Jejich předchůdci před půlstoletím se vznášeli hlavou v oblacích mnohem výš. Naši dědečci chtěli jezdit na jaderný pohon.
V roce 1957 tak odstartoval jeden z nejambicióznějších projektů v historii Fordu. Auto budoucnosti nemělo vypouštět žádné škodlivé emise, mělo mít nevídaný dojezd. Projekt Fordu Nucleon ale nepřekročil stadium úvah.
Auto mělo mít namísto klasického spalovacího motoru malý jaderný reaktor. Ve své době byly reaktory velké a těžké, Fordovi výzkumníci ovšem počítali s tím, že pokračující vývoj je zmenší natolik, aby je bylo možné vozit v autě.
Reaktor měl fungovat na stejném principu jako u jaderné elektrárny. Miniaturizovaný reaktor měl být plněný uranem, vyrobená pára by roztáčela turbíny. Jedna měla pohánět samotné auto, druhá vyrábět elektrický proud.
Pára by se pak ochlazovala a kondenzovala zpět do kapalného skupenství a byla by znovu využita. S tímto uzavřeným cyklem měl mít nucleon na jednu dávku paliva dojezd kolem osmi tisíc kilometrů.
Uranová kapsle měla být umístěna v zadní části, byla vymyšlena tak, aby ji šlo jednoduše vyměnit podle požadavků řidiče na dojezd. Majitel měl mít možnost volby mezi úspornou variantou s dlouhým dojezdem, nebo verzí zaměřenou na výkon.
Přestože mělo mít auto míry srovnatelné s koráby silnic své doby, prostoru pro cestující by mnoho nebylo, většinu místa by totiž zabral systém pohonu. Kabina měla být tvořena skleněnou kopulí krytou mohutným rámem. Umístěna měla být před přední nápravu. Velké nádechy na střeše a bocích měly pomoci přivádět vzduch pro chlazení reaktoru. Existují obrázky, na kterých má nucleon i ploutve - neodmyslitelný atribut amerických bouráků své doby.
Jaderné kapsle se měly vyměňovat na speciálních "dobíjecích" stanicích, které měly ve fantazii Fordových snílků brzy nahradit klasické benzinky.
Nucleon byl podle dostupných informací vítán s velkým nadšením. Dokonce se objevily informace, že Fordu na jeho nukleární auto přispívala americká vláda.
Projekt nakonec zkrachoval. Rozvoj jaderné energie a techniky, která ji spoutává, neměl tak razantní rozvoj, jak se očekávalo, nebyl tak v dohledu dostatečně malý reaktor. Zároveň se začalo mluvit o nebezpečnosti radioaktivního záření a jaderné energie vůbec.
Nucleon nikdy nepřekonal fázi zmenšených modelů a optimistických prohlášení. Maketa auta dnes stoji v michiganském muzeu Henryho Forda ve městě Dearborn.
