Nejnovější saabČtěte, jak jezdí nový Saab 9-5 |
Saab 95 je praprapradědeček letošní novinky švédské automobilky, která měla loni namále. Sedmimístný třídveřový kombík, který jakoby právě vyjel z výrobní linky, opečovávají přímo v Trolhattanském muzeu Saabu. Jezdí jak zamlada, jen se o něj v provozu mezi dravými moderními auty hodně bojíte. Jízda je jistá, pohodová. Jen kdyby ostatní tak nespěchali.
Saab 95Vyráběl se od roku 1959 do roku 1978, poslední dva roky už jenom jako pětimístný.  Celkem jich vzniklo přes 110 tisíc. Kromě osobáků vznikaly také dvoumístné nákladní verze a dokonce i pick-upy.  V roce 1967 dostal Saab 95 čtyřtakt z Fordu Taunus. Karoserii namaloval Sixten Sason, švédská designérská legenda, která namalovala i prvního prasaaba. Technicky vychází ze Saabu 93, který se představil v roce 1955. Saab 95 ale dostal některé díly z novějšího modelu 96, který je o rok mladší.  |
"Pětadevadesátka" se představila koncem padesátých let, to ještě u Saabu panovaly dvoutaktní časy. Dvoutakt má úplně stejný zvuk jako ve východoněmeckém wartburgu.
Tříválec s objemem 841 kubíků a 38 koňmi prý uměl 95 rozdovádět i na stodvacetikilometrovou rychlost. Zrychlení z nuly na stovku prý ale trvalo skoro tři čtvrtě minuty. Kapota se jako u všech starých saabů odklápí dopředu, jednoduchý motor šlape jako hodinky. Motor hezky bezprostředně reaguje na plyn.
Tohle auto vám ukáže, jak jsme dnes rozmazlení. Čtyřmetrový Saab 95 byl ve své době jeden z opravdu velkých kombíků. Navíc odvezl až 500 kilo cestujících a nákladu. Dnes je stejně dlouhá nejmenší škodovka, ve které se nám nechce jet ve čtyřech na dovolenou. A ještě jedna zajímavost, rozvor náprav, který určuje místo pro nohy posádky v podélném směru, je jen o necelé 2,5 centimetru kratší, než u první generace Škody Octavia.
Dost místa pro sedm
Jak se do druhé řady sedadel v stařičkém saabu vecpou vedle sebe tři, si raději nepředstavujete a to nejlepší teprve čeká na poslední dva z výpravy. Ti se totiž vejdou do kufru. Otevřete víko (mimochodem, podlaha kufru je hezky nízko a skvěle se dovnitř nakládají věci), vyklopíte opěradlo a před něj sedák, nohy máte ve vaničce a sedíte zády ke směru jízdy. Dva mají místa na nohy víc než v dnešních sedmimístňácích, ale musí mít malé zadky.
Za volantem vás přivítá vůně benzinu a obrovský prostor pro řidiče a spolujezdce, nepřekáží tam totiž žádný středový tunel. Před nosem máte malinké čelní sklo. Ven je ale skvělý výhled. Takový si v dnešních autech s tlustými sloupky (mají je v zájmu bezpečnosti) neužijete.
Bezpečnostní pás si zapínáte na prsou, podobnou sponou, jakou se dnes poutáte v letadle. Tříbodové pásy, které známe dnes, tehdy právě vynalézali u Volva.
Nastartujete, ozve se drnčivý zvuk, odjistíte ručku a můžete vyrazit. Držíte obrovský tenounký volant, pod ním napravo je páčka směrovek. Pedály jsou trochu vyosené směrem do středu auta.
Stačí jen pár nejnutnějších ovladačů, zpětné zrcátko je uchycené na přístrojovce a tachometr ukazuje rychlost přirůstající ryskou jako na teploměru. Dálkovky ovládáte spojkovou nohou spínačem na podlaze.
Řadička napravo pod volantem má taky něco do sebe. Je to klasické "háčko" jako v moderních autech, akorát pootočené o devadesát stupňů, dráhy jsou kraťounké a přesné, že by dnešní auta mohla závidět. Čtyři stupně volíte tenkou páčkou, na kterou dosáhnete malíčkem i s rukou na volantu. Pro zpátečku páčku povytáhnete a řadíte dolů na místo dvojky.
Jako všechny staré saaby, má i 95 skvělý rejd, auto je lehounké, takže vám posilovač řízení nechybí. Chybí ale posilovač brzd, takže si chvílemi pomáháte očima a přemýšlíte pořádný kus dopředu.
"Letecká kvalita vám dává víc za vaše peníze," říkala dobová reklama na tohle auto. A sedmimístný kombík dokonce jel v roce 1961 Rallye Monte Carlo, i proto že to byl jediný saab se čtyřstupňovou převodovkou. Erik Carlsson tehdy dojel na parádním čtvrtém místě.
