Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Fotka mezi životem a smrtí. Zvěčnil popravu v Íránu, pak léta tajil identitu

Seriál   16:00
Je to jediná anonymní fotografie v historii Pulitzerovy ceny. A ze scény, kterou zachycuje, mrazí. Záhada obestírající autora Popravčí čety v Íránu se vyjasnila až o šestadvacet let později. Když se totiž Chomejního režim v překotné porevoluční době zbavoval svých nepřátel, bylo by uveřejnění jména Džahangíra Razmího příliš nebezpečné.
Popravčí četa v Íránu. Slavná fotografie od Džahangíra Razmího získala...

Popravčí četa v Íránu. Slavná fotografie od Džahangíra Razmího získala Pulitzerovu cenu. (27. srpna 1979) | foto: Getty Images

Na poli v íránském Kurdistánu stojí za ostrého letního slunce deset mužů s páskou přes oči. Jedenáctý je zraněný a leží na nosítkách. Všichni vědí, že za chvíli zemřou. Mlčí. Na otázku, zda mají nějaká poslední slova, nikdo z nich neodpoví. Absolutní ticho prořezává jen pláč odsouzeného prodejce sendvičů Essy Pirvaliho, který je tak vyděšený, že ho musejí podpírat.

Proti nim klečí maskovaní muži s puškami. „Střílejte!“ rozkáže velitel popravčí čety. Odsouzenci jeden po druhém padají a do vzduchu se zvíří oblaka prachu. Je 27. srpna 1979 a veškerou moc v Íránu už pár měsíců drží teokratický režim, jenž po masových demonstracích svrhl neoblíbeného šáha Mohammada Rezu Pahlavího.

Slavné fotografie

V čele státu ho nahrazuje ajatolláh Rúholláh Chomejní, který spustí masakry. Kulku nebo oprátku dostane každý, často jen domnělý, nepřítel islámské revoluce. Soudní procesy jsou fraška a počty obětí jdou podle odhadů do tisíců. Mezi nimi je i skupinka Kurdů na letišti v Sanandadži. Ještě než všichni onoho srpnového dne dopadnou k zemi, zvěční je fotograf nejstarších íránských novin Ettela’at. A pořídí tak jednu z nejznámějších fotografií v dějinách Íránu.

Půjde i o nejznámější fotku jeho kariéry, už na jaře 1980 ji ocení porotci prestižní Pulitzerovy ceny. Musí však uběhnout šestadvacet let, než se k ní může přihlásit. Jmenuje se Džahangír Razmí a že právě on je tím, kdo tehdy dokumentoval masovou popravu, prozradí v roce 2006 americkému listu The Wall Street Journal.

Jeho šéfové jej na sever vyslali spolu s ostříleným reportérem Chalilem Bahramím. V překotné porevoluční éře tam totiž Chomejní převelel tisíce vojáků s úkolem zarazit kurdské snahy o autonomii. Nový náboženský vůdce tehdy také pronesl projev, kterému se začalo říkat „fatva džihádu“ a který předznamenal teror, jenž se rozlil po zemi.

„Ti, kdo jsou s ním, jsou nemilosrdní vůči nevěřícím, milosrdní mezi sebou. Tito rozvraceči jsou nevěřící. Jsou mezi nevěřícími v Kurdistánu a na dalších místech. Vláda s nimi musí zacházet tvrdě, četnictvo s nimi musí zacházet tvrdě, armáda s nimi musí zacházet tvrdě. Chceme splnit Boží příkaz a splníme ho,“ prohlásil ajatolláh. Kromě jedenáctky z letiště vojáci ještě předtím zabili jedenáct lidí v sousední provincii Kermánšáh a den po Sanandadži i dvacet lidí v nedalekém Saqqezu, upozorňuje portál Iranwire.

Jak probíhal „soud“ s odsouzenci ze Sanandadže, Bahramí spolu s Razmím popisují takto: Soudce Sadeg Chalchalí si v improvizované soudní síni sundal turban i boty, nohy si hodil na židli. Na obviněné upíral zrak skrz tlusté brýle a ptal se jich na jméno. Úředníci oznamovali zločiny, kterých se prý přítomní dopustili. Třeba pašování zbraní, podněcování nepokojů, vraždy. Dotyční to odmítli. O jejich vině nesvědčí žádné důkazy, vše jsou jen domněnky.

Po půl hodině soudce rozhodl, že těchto jedenáct mužů je „zkaženo na Zemi“. Pod tradiční, nicméně nejasně definovaný verdikt islámského práva, který obvykle znamená trest smrti, se vleze mnohý prohřešek.

Když plačící muže se zavázanýma očima vedou na popraviště, Razmí začíná fotit. Na přítomné vojáky nedbá. „Byl jsem naprosto svobodný,“ vypráví. Syn ženy v domácnosti a vojenského referenta byl odmalička nejšťastnější v temné komoře, kam se rád uklidil i během vojny, a svůj první aparát si pořídil už ve dvanácti letech. Chomejního fotil doma v Qomu tak často, že se s tehdejším imámem začal zdravit podáním ruky. Focení popravy mu navíc povolil soudce. „Myslel jsem jen na rychlost a úhel,“ vzpomíná Razmí.

Muž na jeho snímku zcela vpravo ještě stojí, „jeho“ popravčí totiž nevystřelil ve stejnou chvíli jako ostatní. Zaměstnanec městské správy zdravotnictví Naser Salímí se při tom drží za srdce. Během pouliční bitky si zranil ruku, což podle tehdejších zpráv tisku vedlo k jeho odsouzení. Když „hlavní část“ popravy skončí, vojáci zjistí, že někteří vězni ještě žijí. Od muže na nosítkách vlevo tak postupně každému z nich pro jistotu vpálí kulku do hlavy.

Senzace, sláva, výslech a pomsta

Ze záběrů popravy se pro mladou teokracii brzy stane obří nepříjemnost. A mladý fotograf – tehdy mu bylo dvaatřicet – v tom bude vlastně nevinně. Jeho jedinou starostí bylo dopravit fotky a článek do redakce v Teheránu. Dnes je to otázka pár sekund, tehdy to byl celý proces. Razmí navíc ještě v Kurdistánu zůstával, veškerou svou práci proto svěřil do rukou stevardů jediného letu ze Sanandadže do hlavního města.

Obálku si na letišti vyzvedl kurýr a doručil ji fotografovým kolegům. Až ti ze sedmi desítek negativů vybrali snímek, který půjde do novin. Byl to ten, na němž ještě k zemi nepadli všichni zastřelení. „Myslím, že jsem ještě nikdy neviděl fotografii tak dojemnou, jako je tato. Je to snímek mezi životem a smrtí,“ popsal později Sadžíd Rizvi z agentury United Press International (UPI).

Titulek úterního vydání hlásal: „Čtyřicet lidí popraveno v Sanandadži, Marivanu a Saqqezu“. Razmího fotka pod ním vyvolala senzaci, protože shrnula měsíce „práce“ popravčích čet režimu. „Vzhledem k tehdejší politické atmosféře jsem věděl, že mi to projde,“ vzpomíná tehdejší šéfredaktor Mohammed Hejdari s tím, že země byla ohledně vraždění Kurdů rozpolcená a kvůli nastupující cenzuře přímo naštvaná. Byla totiž ještě tvrdší než za šáha.

Íránský fotograf Džahangír Razmí se svou slavnou fotografií (5. prosince 2006)

Během dne se snímek objevil na všech novinových stáncích v Íránu – kromě Kurdistánu, do jehož vydání se z rozhodnutí redakce dalo něco méně výbušného – a vyvolal enormní zájem občanů. Jedna věc u něj však chyběla. Razmího nadřízení usoudili, že bude bezpečnější, když jej otisknou nepodepsaný. „Byl jsem si vědom, že pokud uveřejním jeho jméno, bude v nebezpečí. Chtěl jsem Razmího ochránit,“ říká Hejdari.

A protože jméno fotografa chybělo, k autorství se během následujících let začali hlásit mnozí výtečníci. Aby chaosu nebylo málo, mnohdy i média z neznalosti přiřkla autorství jiným íránským fotografům. Sám Razmí však celá léta mlčel a užíral se utrpěnou křivdou. „Mělo tam být moje jméno,“ myslí si, byť už po návratu do Teheránu postup svých šéfů chápal. Pečliví čtenáři si nicméně mohli domyslet, kdo poslední chvíle v životě jedenácti Kurdů fotil. Noviny Ettela’at se totiž v těch dnech netajily informací, koho do neklidného regionu poslaly.

Díky Razmímu mají brzy vyprodáno a světové tiskové agentury se přetahují o to, která se k senzaci dne dostane jako první. Vyhrála právě UPI, jež pak snímek pošle Pulitzerově komisi. Ta cenu udělí „nejmenovanému fotografovi z United Press International“. Ještě před koncem srpna snímek zveřejní listy The New York Times, The Washington Post, Der Tagesspiegel nebo The Daily Telegraph. Kredit většinou „shrábne“ UPI. A ani ta nevěděla, komu přesně by měla gratulovat.

Zakrvácený syrský chlapeček neplakal a dojal svět. Pro Asada byl jen „fejk“

V té době už noviny vycházející od roku 1920 vlastní stát. A o nebývalé poctě pro talentovaného zaměstnance nepřekvapivě informovat nechce, sám Razmí navíc ani „nemá odvahu slavit“. Hejdariho pocit, že mu odvážná titulka projde, se totiž nepotvrdil. Nejenže redakce přišla o svou nezávislost, ale už den po popravě za novináři přišlo několik ozbrojených agentů Revolučních gard. Žádali negativ fotky. Hejdari na sebe vzal veškerou odpovědnost a pohrozil, že jeho zatčení „překoná dopady této fotografie“.

Na chvíli to pomohlo, soudce Chalchálí však snímek bryskně označil za podvrh a nařídil, aby Hejdariho zatkli. Ten agentům ony negativy ukázal výměnou za to, že je nezabaví. „Byli ohromení,“ tvrdí. Razmí po návratu z Kurdistánu své dílo vynesl z redakce a pečlivě ho ukryl u sebe doma. Výslechu v nechvalně proslulé věznici Evín však neunikl. Prý se to obešlo bez mučení.

Po íránsko-irácké válce, v níž ohluchl na pravé ucho, si Razmí řekl, že už toho vzrušení bylo dost, a otevřel si ateliér. Fotil portréty, nevěsty se ženichy. Každé léto se však zavíral do ložnice a prohlížel si snímky zavražděných Kurdů, ve svém obchodě také vyvěsil kurdský šátek. Na Sanandadž prý často myslel. To mu ovšem na konci devadesátých let nezabránilo v tom, aby své služby nabídl prezidentské kanceláři.

Jak by to vypadalo, kdyby se veřejnost dozvěděla, že vládní fotograf kdysi zdokumentoval masakry téhož režimu? A tak další roky mlčel. Na snímku popravčí čety prý nevydělal ani riál, zatímco se o slávu hlásili jiní. „Lidé, kteří nikdy nepocítili nebezpečí,“ říká o nich Razmí trpce. „Bez této fotografie bych nebyl nic,“ dodává. Pulitzerovu cenu včetně odměny ve výši deseti tisíc dolarů si nakonec osobně převzal rok poté, co jej WSJ vypátral. Sešel se také s příbuznými zastřelených vězňů. „Podívala jsem se na něj a neuměla se ovládnout. On byl poslední, kdo viděl mého bratra,“ popsala jedna z nich.

Slavné fotografie

Křehká holka s kulometem. Český fotograf ukázal druhou stranu Vietnamu

Bojů během války ve Vietnamu se účastnily i ženy. (1. ledna 1968)

Seriál Válku ve Vietnamu dnes vnímáme především skrze americký pohled. Z druhé strany ji ovšem před více...

Led se probořil, hokejisté se topili. Autor slavného snímku fotil i zachraňoval

Drama na ledě. Proboření ledové plochy na hladině jezera Storsjön se změnilo v...

Seriál Led zlověstně a hlasitě praskal, fanoušci na břehu křičeli zděšením. Rok 1960 sotva začal a idylka...

Prošla ulicí a Italové slintali. Její fotka se stala ikonou feministek

Ruth Orkin: Americká dívka v Itálii (1951)

Seriál Z dnešního pohledu to vypadá jako jasné sexuální obtěžování. Momentka osamělé Američanky ve...

Ukázal ruce od židovské krve a dav jásal. Hrůzný lynč pošpinil Oscary

Palestinský mladík Aziz Salha po zabití dvou izraelských vojáků hrdě ukazuje...

Seriál Začalo to jako běžná cesta do práce a o několik hodin později skončilo jako jedna z...

Zavrzal pohorkami a vytáhl kluka s terčem. Ten se Krylovi po letech přihlásil

Detail obalu LP Krylova Bratříčku, zavírej vrátka s ikonickou fotografií Josefa...

Seriál Pětapadesát let v březnu uplynulo od vydání naší patrně nejúspěšnější folkové desky. Debut Karla...

„Stydím se za to, že jsem bílý“. Pohřeb utonulé Romky rozdělil Česko

Pohřeb utopené Heleny Biháriové v kostele svatého Ducha v Opavě 21. února 1998.

Seriál Nenávist a četné útoky vůči Romům patří k výrazným negativním jevům společnosti 90. let minulého...

Otec legendy vyfotil v Moskvě okamžik národní extáze. Rusy uplácel čokoládou

Paul Henderson slaví se spoluhráčem Yvanem Cournoyerem vítězný gól série mezi...

Seriál Zrnitá černobílá fotka zachycuje moment, který rozčísl sportovní dějiny a uvízl hluboko v paměti...

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Srážku dvou vrtulníků v Malajsii nikdo nepřežil

  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Trumpova potenciální viceprezidentka zastřelila fenu. Byla nevychovaná, napsala

27. dubna 2024  21:46

Guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová, kterou by si exprezident a předpokládaný republikánský...

Rusko útočilo na zařízení, která zajišťují dodávky plynu do EU, řekl Zelenskyj

27. dubna 2024  20:14,  aktualizováno  20:33

Sledujeme online Sobotní vzdušný útok ruských sil na energetickou infrastrukturu Ukrajiny cílil na plynárenská...

Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku

27. dubna 2024  19:18,  aktualizováno  20:04

Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...

Povolení stavby do měsíce a online. Úředníci v obavách, mezi stavaři skepse

27. dubna 2024

Premium Místo obíhání stavebních úřadů a shánění razítek k povolení stavby nebo rekonstrukce bude lidem...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu. Taková je Hello Kitty,...