Z redukce rozpočtu na výzkum má obavy i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, podle níž to ohrozí konkurenceschopnost české vědy.
Ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová dnes řekly, že uniklý návrh rozpočtu je pouze pracovní verzí. O podobě rozpočtu na rok 2024 se podle nich povedou nyní diskuse. Langšádlová uvedla, že snížení rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace o deset procent je nepřijatelné.
Podle Fojtové se verze rozpočtu musí upravit, protože nezohledňuje závazky vlády vůči školství. Patří k nim například závazek mít platy učitelů od příštího roku na úrovni nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy, který ve čtvrtek schválili senátoři.
Pro tento rok je na výzkum a vývoj ve školství vyhrazeno zhruba 20 miliard korun, a to včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než v roce 2022. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je letos určeno asi 31 miliard korun, loni to bylo 28,6 miliardy Kč.
Vláda téměř vyčerpala rozpočet. Stanjura se chystá zasáhnout co nejdřív |
Sníží se nejen podpora výzkumu
„Navrženým rozpočtem jsme rozhořčeni a zděšeni. Pokud se pro příští rok o desetinu sníží podpora výzkumu, vývoje a inovací, jak uvádí návrh, tak to znamená pro výzkum na vysokých školách o 2,1 miliardy korun méně. To bude mít velký negativní vliv na kvalitu a konkurenceschopnost české vědy. Třicet miliard má ušetřit ministerstvo školství a tam ani nevíme, na čem to bude,“ řekl Baierl.
Důsledkem snížení finanční podpory podle předsedy odborářů na univerzitách může být omezení činnosti ústavů při vysokých školách nebo úplné zrušení výzkumných pracovišť. To se odrazí na podobě na školách poskytovaného vzdělání a kvalitě budoucích absolventů vysokých škol a na zavádění inovací do průmyslu, míní.
Akademici protestovali proti nízkým mzdám, vyzvali Fialu k řešení situace |
Věda je v Česku podfinancovaná
S možnými škrty v rozpočtu na vědu nesouhlasí ani Zažímalová, podle níž je už nyní věda v Česku ve srovnání s vědecky vyspělými zeměmi podfinancovaná. Podle zjištění Deníku N by se rozpočet Akademie věd ČR (AV ČR) pro rok 2024 měl dostat na úroveň roku 2020. Tehdy mělo pracoviště rozpočet ve výši 6,512 miliardy korun, v dalších letech rostl na letošních 7,178 miliardy Kč.
Snížení rozpočtu na úroveň minulých let by spolu s vysokou inflací měl podle předsedkyně AV ČR výrazné a dlouhodobé následky. „Bez odpovídajícího finančního zajištění, bez stabilních a předvídatelných podmínek a bez vstřícného legislativního prostředí si nejlepší vědce nelze udržet ani získat,“ uvedla Zažímalová.
