Odborníci na IT technologie tvoří zhruba čtyři procenta zaměstnané populace, ale i tak jen minimální zlomek z nich pracuje ve státní správě. Důvodem jsou peníze i celkový počet IT pracovníků v České republice, který je až třikrát nižší než v ostatních státech.
„Zatímco v soukromém sektoru jejich počet narostl, ve státním stagnuje. Před 10 lety pracovalo v soukromé sféře odhadem 60 tisíc IT pracovníků, dnes už je to přes 100 tisíc. Ve státní sféře se jejich počet drží mezi 5 500 až 6 tisíci,“ upřesnila pro iDNES.cz Anna Urbanová z odboru Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci.
Problémem je zaplatit zkušené pracovníky
Jenže právě nedostatek odborníků ve státní správě nutí ministerstva a další úřady některé zakázky zadávat externí firmám, což stojí nemalé peníze a mnohdy ztrátu know-how. Loni v listopadu například web E15.cz upozornil na to, že státní úřady se mnohdy stávají obětí IT firem.
Podle jeho zjištění stát ročně vydá asi 8,5 miliardy korun za IT služby, které mnohdy zajišťují stále dokola stejné společnosti. Odborníci tehdy upozornili, že touto cestou může docházet k úniku peněz.
Digitalizace musí znamenat úsporu, i tak v ní mizí miliardy. Chybí zkušení IT experti ve státní správě. Proč? Mají o 40 % nižší plat než v soukromém sektoru. Když je pak stát potřebuje, lije peníze do drahých konzultačních smluv. S @mpsvcz, @biscz a @NUKIB_CZ do toho třískneme!
Známým případem je třeba zakázka na e-shop s dálničními známkami. Za jeho vývoj a čtyřletou podporu se ministerstvo dopravy tehdy chystalo utratit 401 milionů korun. V lednu v roce 2020 pak organizátoři hackathonu spustili informační systém k dálničním známkám, který chtěli předat státu zadarmo.
Drahých IT zakázek má však za sebou stát více, stačí vzpomenout na covid, kdy se snažil digitalizovat testování, očkování či aplikaci e-rouška, která měla na začátku problémy.
Zbytečnému placení externím firmám by mohly pomoci vyšší odměny IT expertům ve státní správě. „Ve státních službách pracuje řada IT pracovníků vykonávajících ‚rutinní‘ práci, jejichž plat je sice nižší než v soukromém sektoru, ale není úplně nezajímavý. Problémem je zaplatit zkušené seniorní pracovníky,“ podotkla Urbanová.
Kariérní růst? Odseděné roky
Z hlediska zákona o státní službě jsou si podle jejích slov všichni referenti rovni, a tudíž by měli také dostávat stejný plat. „To také mimochodem odrazuje mladé talenty od nástupu do státní služby - pokud nechtějí na manažerské pozice, nemají kromě ‚odseděných roků‘ jinou možnost kariérního růstu,“ upozornila na jeden z problémů, který odrazuje zkušené experty od práce pro stát.
Podle současných podmínek a se stávajícími rozpočtovými pravidly není reálná možnost, jak upravit platy nebo jak přilákat nové kvalifikované pracovníky a konkurovat trhu. „V době, kdy se klade zvýšený důraz na rozvoj IT a digitálních služeb státu pro občany, je získání kvalifikovaných odborníků více než klíčové a velmi aktuální,“ doplnila Urbanová.
Rozdíly v platech.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nyní o možném navýšení platů pro IT experty jedná. Šéf resortu Marian Jurečka si problém podle Urbanové uvědomuje a spolupracuje na jeho řešení. Ke změně tabulek může ale dojít poměrně rychle, v řádu jednotek měsíců. „Vzhledem k dopadu na státní rozpočet je však třeba také souhlas ministra financí,“ upozornila Urbanová.
Stát chce dorovnat soukromý sektor
Mluvčí MPSV Jakub Augusta pro iDNES.cz potvrdil, že meziresortní jednání k problematice odměňování aktuálně probíhá. „Zajištění rozvoje digitálních služeb státu pro občany je prioritou pro celou vládu včetně MPSV, které digitalizaci zejména v posledním roce věnuje velkou pozornost,“ řekl Augusta.
V současné době jsou průměrné platy IT pracovníků ve státní správě zhruba o 40 procent nižší, než u pracovníků na stejné pozici v soukromém sektoru.
Cílem státu je tedy schopnost dorovnávat soukromý sektor. „Platy musí být takové, aby stát dokázal najmout špičkového odborníka. Domníváme se nicméně, že stát umí nabídnout i jiné benefity kromě platu, včetně práce na strategických projektech,“ doplnila k problematice Urbanová.
Stát převede své weby pod jednotnou doménu. Sjednotí se i podoba stránek |
Resort v dalším rozvoji chce pokračovat, a proto potřebuje získat kvalifikované odborníky. „Hledáme tak v rámci systému odměňování vhodné řešení. Konečnou podobu ani načasování této úpravy bohužel není momentálně možné odhadnout. Jednotný systém odměňování státních zaměstnanců je založen na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle kterých jsou zaměstnanci zařazováni do platových tříd,“ doplnil Augusta s tím, že v tomto ohledu není možné rozhodnout o zvýšení platových tarifů pouze jedné skupiny zaměstnanců.
„Nízké platy ve státní správě jsou velmi drahé“
Kdyby ale stát měl více vlastních IT expertů, tak by ušetřil. Odhadem až desítky procent. „Stačí se podívat, kolik jsou platy státního zaměstnance, kolik jsou platy v soukromém sektoru, a kolik platí stát za den práce najatého konzultanta,“ uvedla dále Urbanová s tím, že stát nedokáže najmout lidi, a proto musí nakupovat jejich služby za mnohem vyšší ceny: „Nízké platy ve státní správě jsou velmi drahé.“
Například z registru smluv vyplývá, že systémový analytik, jehož mediánová mzda v soukromém sektoru činí 65 464 korun, má ve státní správě mediánový plat 48 460 korun. V důsledku tohoto rozdílu není stát schopný najmout systémového analytika a musí jeho služby nakoupit za mediánovou cenu 12 584 korun za den.
Na skutečnou digitalizaci zapomeňte. Chybí miliony i na údržbu starých registrů |
To samé platí u programátorů, kdy jejich mediánová mzda ve veřejném sektoru činí 61 216 korun, zatímco ve státní správě jen 44 247 korun. V důsledku tohoto rozdílu není stát schopný najmout programátora a musí jeho služby nakoupit za mediánovou cenu 10 164 korun za den.
Změna však podle Urbanové musí být plynulá a racionální. „Než abychom plošně navyšovali počty, bude účelnější zřídit centrální týmy, které budou k dispozici celé státní správě - aby si každé ministerstvo nemuselo najímat svoje pracovníky, které ale plně využije,“ poznamenala.
Ztráta know how i provázanost firem
Outsourcing (zajišťování služeb pozn. red.) přináší podle jejích slov kromě vyšších cen i dvě velká rizika. „První je ztráta know how. Pokud si na určitý projekt najmete externího dodavatele, jistě může dodat projekt v prvotřídní kvalitě. Třeba návrh informačního systému, zadání zakázky, nastavení, provázání s dalšími systémy,“ vysvětlila.
Jenže je problém, že poté externí člověk odejde, a v případě změn nebo obnovy systému není nikdo, kdo by znal detaily. Stejně tak není možné tyto zkušenosti předat dál a použít u dalších podobných projektů.
Povinné datové schránky ženou tisíce lidí na úřad. Masově ruší živnosti |
„Druhé riziko je v provázanosti konzultantů s dodavatelem. Česká republika jako malý trh nenabízí nepřeberné množství konzultantů na tak specifickou oblast jako vypsání složité IT zakázky a návrh informačního systému veřejné správy,“ doplnila a současně poukázala na fakt, že často se tak stává, že stát je nucen spolupracovat s konzultanty, kteří mají historické nebo i aktivní vazby na dodavatele.
„S vlastními kvalifikovanými experty tato dvě rizika odpadnou, a už jen to jistě přinese jednodušší a efektivnější digitalizaci státu,“ dodala Urbanová.
