Když se minulé úterý spustilo podávání žádostí o pětitisícový mimořádný příspěvek na dítě, měla aplikace výpadky. Na vině však nebyl server ministerstva práce a sociálních věcí, které dávku vyplácí, ale servery elektronické identity spadající pod ministerstvo vnitra. Právě přes ty totiž bylo nutné se do aplikace přihlásit.
Základní registryMinisterstvo vnitra spravuje dva základní registry – Registr obyvatel a Registr práv a povinností. Registr obyvatel obsahuje referenční údaje o fyzických osobách žijících na území ČR včetně třeba právě ID datové schránky. Registr práv a povinností obsahuje údaje o vykonávaných agendách a o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech. Kromě toho má vnitro pod sebou i Správu základních registrů, která se stará o jejich provoz, bezpečnost a komunikaci s dalšími registry. Samotný resort uvádí, že jde o jeden ze základních pilířů eGovernmentu, díky kterým se zrychlila a zjednodušila řada agend. |
Servery čelily násobně většímu náporu, než s jakým se běžně potýkají. Výpadky u těchto registrů ale nejsou ničím výjimečným ani za normální situace.
Jen od začátku letošního roku do začátku srpna zaznamenal Informační systém základních registrů (IZSR) kompletní výpadek po dobu dvaadvaceti minut, Registr občanů (ROB) kompletní výpadky po dobu dvanácti minut a částečné výpadky po dobu více než tří hodin a Registr práv a povinností (RPP) kompletní výpadky po dobu hodiny, částečné po dobu necelých tří hodin.
Důvod je jednoduchý. Systémy byly navrženy v roce 2010. Od té doby však násobně stoupl počet lidí, kteří je, například Portál občana, datové schránky či třeba elektronické podání daňového přiznání, využívají.
Třeba právě „datovku“ má už přes půl milionu fyzických osob. Reálná zátěž tak překračuje parametry, pro které byly systémy před lety vybudovány. Na to, aby byly kompletně modernizovány, chybí peníze.
„Předpokládané celkové potřebné náklady na plnou modernizaci prostředí infrastruktury ISZR, ROB a RPP jsou nyní podle ceníkových cen hardware na 345 milionech korun,“ uvedl Adam Rőzler z tiskového odboru ministerstva vnitra. Jde o částku, kterou resort k dispozici nemá. Pokud přitom k modernizaci nedojde, hrozí, že se uživatelé budou potýkat s častějšími výpadky či s pomalejší odezvou.
Máte datovou schránku?
Resort tak nyní podniká alespoň dílčí, méně nákladné kroky. „Došlo k částečné modernizaci, kdy byly obměněny některé komponenty, u kterých již skončila podpora výrobce nebo nevyhovovaly požadavkům zákona o kybernetické bezpečnosti pro kritické informační systémy,“ doplnil Rőzler. Kromě toho došlo za poslední rok k rozšíření úložiště ISZR a k dalším částečným opatřením.
Jak poslat výpisy
Peníze na modernizaci se bude resort snažit získat v budoucích letech. Mezitím však bude zátěž dále narůstat, uživatelů totiž přibývá. Od ledna 2023 navíc stát zřídí některým lidem datovou schránku automaticky. Týká se to těch, kteří od začátku příštího roku použijí některou z ostatních digitálních služeb pro komunikaci se státem, jako je bankovní identita či eObčanka, a dále také právnických osob a živnostníků.
PŘEHLEDNĚ: Jak se domluvit s úřady na dálku |
„Předpokládáme, že nárůst vlastníků datových schránek jak právnickými, tak fyzickými osobami, bude mít pouze malý vliv na denní rutinní provoz základních registrů, ale zásadně ovlivní vydávání ročních výpisů o využívání údajů z ROB/ROS (Registr obyvatel, Registr osob, pozn. red.), kde bude potřeba odeslat několikanásobně větší objemy datových zpráv s výpisy,“ uvedl Rőzler.
Jak zvýšený objem zpráv vygenerovat a distribučně zajistit, resort nyní podle něj řeší. Připouští i možnost, že řešení bude vyžadovat legislativní změnu.
Sliby o digitalizaci
Zatímco peníze chybí i na udržování funkčnosti systémů za současných podmínek, ještě horší je situace s digitalizací. V roce 2020 byl schválen zákon o právu na digitální služby, podle kterého musí vláda do roku 2025 zajistit digitalizaci některých agend.
Jak ale upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2021, podle harmonogramu, který vloni schválila vláda Andreje Babiše, plánuje stát drtivou většinu úkonů až na rok 2025.
„NKÚ vyhodnotil harmonogram digitalizace jako velmi nerovnoměrný z hlediska nastavení milníků v daném čase. Nejvíce agend naplánovaných jednotlivými ministerstvy k digitalizaci se koncentruje až do posledního možného roku 2025, kdy dle tohoto zákona musí být digitalizace dokončena,“ uvedl úřad.
(Ne)digitální ČeskoCo se týče úrovně digitalizace ekonomiky a společnosti, Česká republika v mezinárodním srovnání dlouhodobě zaostává za evropským průměrem. Pokrok členských států Evropské unie v digitální oblasti sleduje každý rok Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI). V roce 2022 se Česká republika umístila na dvacátém místě z 27 zemí. |
Konkrétně je na rok 2025 plánováno 2 335 úkonů z 3 626 agend.
„V důsledku tohoto časového posunu na nejzazší termín vzniká reálné riziko, že během roku 2025 nebudou příslušné resorty pro realizaci digitalizace agend disponovat v daných termínech dostatečnými lidskými a finančními kapacitami,“ upozornil NKÚ.
Špatně nastavený je harmonogram i podle Michala Bláhy z Hlídače státu. „Odložit digitalizaci většiny úkonů na poslední chvíli není moudré rozhodnutí úředníků ministerstev,“ míní.
Současně však podotýká, že jde spíše o digitalizaci v uvozovkách. „Protože se bojím, že snahou úřadů - i vzhledem k množství - bude maximálně umožnit úkony provádět vzdáleně, například přes datovou schránku, ale samotný proces vykonávaní agend zůstane beze změny, neautomatizovaný, do značné míry ruční,“ upozornil.
Kromě toho mají resorty i další cíle týkající se digitalizace. Třeba podle strategie Digitální Česko.
I právě tyto kroky jsou ale kvůli úsporám ohroženy. „Již v letošním roce je rozpočet napjatý. Zda budou prostředky v následujících letech stačit, bude záviset na tom, v jaké podobě bude státní rozpočet schválen,“ uvedl k tématu digitalizace David Hluštík z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu.
„Ano, ale uvědomujeme si, v jaké situaci se v současné době nacházíme,“ uvedla zase na dotaz, zda resortu chybí na digitalizaci peníze, Marcela Nevšímalová z ministerstva spravedlnosti.
