Uvedl, že požádal šéfku svého kabinetu Nagyovou, aby mu zprostředkovala pomoc zpravodajců, protože cítil obavu o své bezpečí. Justice ale už dříve uzavřela, že iniciátorkou sledování byla výlučně Nagyová, která chtěla získané informace zneužít k osobnímu prospěchu.
„Nějaké obavy (o bezpečí) možná prožíval, nicméně – co je nejpodstatnější – následně nepravdivě svědčil,“ uvedl soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 Ondřej Lázna. Nečasovo počínání označil za „učebnicový případ křivé výpovědi“. „Tady jakékoliv pochybnosti, natož důvodné, opravdu nejsou,“ řekl.
V „čistě teoretické až spekulativní rovině“ by si podle soudce bylo možné domýšlet verzi, že Nečas a Nagyová úkolovali zpravodajce nezávisle na sobě a shodným způsobem, aniž by to o sobě vzájemně věděli. „To je ale na hranici absurdity,“ podotkl Lázna.
„Opakuji, že se cítím nevinný,“ uvedl v závěrečné řeči Nečas. Podivil se tomu, že ačkoliv byly jeho výpovědi veřejným tajemstvím, policie ho za ně začala stíhat až s mnohaletým odstupem. S novináři bývalý politik jako již tradičně nekomunikoval, k následnému vyhlášení rozsudku nedorazil.
„Rozsudek vnímám jako signál, že u soudu se prostě nelže bez ohledu na to, zda vypovídáte jako svědek ke krádeži kola, nebo jako bývalý předseda vlády k okolnostem, které se děly na úřadu vlády. Pokud tak učiníte, tak vás stihne trest,“ řekl zástupcům médií státní zástupce Jan Lelek. Dodal, že případy křivých výpovědí končí u soudu poměrně běžně.
K Nečasově kritice za prodlení se stíháním vysvětlil, že bylo zapotřebí vyčkat na pravomocný verdikt v kauze zpravodajství. „Bezprostředně poté, co tento rozsudek nabyl právní moci, byl ze strany Vrchního státního zastupitelství v Olomouci učiněn podnět a tomu jsme se následně věnovali,“ řekl.
Nečas popřel lživou výpověď ve prospěch manželky. Bál jsem se o život, řekl soudu |
Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády. Vyšlo totiž najevo, že Nečasova milenka Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu tehdejší manželku Radku a také dva zaměstnance úřadu vlády. Podle obžaloby Nečas následně u soudu nepravdivě svědčil dvakrát, a to v dubnu 2015 a v září 2017.
Na základě jeho výpovědí soud opakovaně Nečasovou osvobodil, až následně ji justice uznala vinnou a potrestala nejvyšším možným podmíněným trestem – tříletou podmínkou s pětiletou zkušební dobou – a také desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Prezident Miloš Zeman nedávno Nečasové udělil milost, prominul jí zbytek zkušební doby.
Kauzu označil za politickou
V aktuálním hlavním líčení politik zmínil, že jako vysoký ústavní činitel čelil různým typům výhrůžek a jeho rodina také. Připomněl rovněž, že se jako premiér vzdal stálé přítomnosti bodyguardů - tvrdí, že tak chtěl ušetřit státní peníze, protože ochranka předsedy vlády stála deset milionů korun ročně.
Dále uvedl, že obavy kvůli sledování u něj vyvstaly krátce po návštěvě Afghánistánu a také v souvislosti s nekalými praktikami kolem nákupu letounů Gripen.
„Identifikoval jsem si, že to souvisí s otázkami obrany. Proto jsem se obrátil na Vojenské zpravodajství,“ tvrdil. Jeho současná manželka podle něj v této věci působila jen jako „komunikační kanál“. Celou kauzu Vojenského zpravodajství označil za politickou, jejím účelem podle něj bylo svrhnout vládu.
Tříletá podmínka pro Nečasovou
Justice Nečasovou potrestala za zneužití zpravodajství nejvyšším možným podmíněným trestem - tříletou podmínkou s pětiletou zkušební dobou - a také maximálním, tedy desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy.
V odůvodnění verdiktu zaznělo, že Nečas jako svědek nemluvil pravdu a že jeho verze je v rozporu s nashromážděnými důkazy. Prezident Miloš Zeman nedávno Nečasové udělil milost, prominul jí zbytek zkušební doby.
Zdůvodnil to uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem Nečasové. U Obvodního soudu pro Prahu 1 čelí Nečas s manželkou obžalobě také v případu údajného podplacení poslanců ODS.
14. prosince 2022 |
