Muhammad Harmoush je jedním z řady syrských uprchlíků, kteří Prahou každý den projíždí. Postává v džínách a lehké bundě u hlavního nádraží. Nemá s sebou nic kromě oblečení, které má na sobě a strávil v něm poslední měsíce. Večer je pár stupňů nad nulou a Muhammad vděčně přijímá horký čaj, kteří mu dobrovolníci nabízejí.
Doma v Sýrii působil jako novinář a aktivista. Od roku 2011 natáčel válečné masakry, které se v jeho městě odehrávaly. „Natáčel jsem zabíjení civilistů, shazování bomb, osudy lidí, kteří přišli všechno a neměli co jíst,“ říká.
Kvůli těmto aktivitám měl problémy s režimem. Ze strachu vůbec neopouštěl město Homs, ve kterém žil. „Kolem dokola mého města byly blokády. Bál jsem se, že kdybych je překročil, vzali by mě hned do vězení,“ tvrdí. V jeho okolí se to totiž stávalo. „Stačilo, aby kolega vyfotil fotku jedné ulice, kde se ani nic neodehrávalo, a stejně ho odvedli na dvě hodiny do vězení, kde ho mlátili do modra,“ popsal.
Když Muhammada před šesti lety zranila raketa, věděl, že bude muset ze země utéct, jinak by mohl příště dopadnout hůře.
Necháš se zastřelit, nebo pokousat psem?
Před čtyřmi lety se Muhammad dostal ze Sýrie do Turecka. Přijel tam bez peněz. V Turecku začal pracovat a šetřil peníze na další cestu.
V červenci letošního roku se vydal na cestu do Evropy. Pěšky dorazil do Bulharska, ale asi sedm kilometrů od hranic ho zastavili policisté. Prohlédli ho, nechali ho ležet na zemi a bili ho. Pak mu dali pistoli k hlavě. „Dali mi dvě možnosti. Jedna byla, že mě zastřelí, druhá, že na mě pustí psa,“ popsal Muhammad.
Vybral si druhou možnost. Pes na něj vyběhl a pokousal ho až do masa na paži a noze. Když se po měsíci a půl Muhammad opět zkoušel pěšky dostat do Bulharska, policie jeho skupinu chytila po pěti dnech. Napotřetí mu přechod hranice vyšel. „Cesta trvala sedm dní, z toho jsem měl jídlo na tři dny, poslední čtyři dny jsme neměli žádné jídlo, poslední dva dny ani vodu.“
Za cestu z Turecka až do České republiky Muhammad zaplatil asi 7 500 euro. Každý přechod hranice s převaděčem stál 1 500 euro.
Syrský aktivista a uprchlík Muhammad Harmoush (3. listopadu 2022)
Dramatický příběh si však nenese jen Muhammad, ale většina blízkovýchodních uprchlíků. Pomoci se jim dostane málokde. Za humanitární pomoc dobrovolníků v Praze jsou proto všichni vděční. Dostanou zde čaj a jídlo, mají možnost jednu noc přespat v ubytování, pokud jsou zranění, mohou využít pomoc od mediků.
„Mnohdy nám říkají, že jim za celou cestu nikdo nepomohl, až my. I když už všechno rozdáme a nemáme ani vodu, stejně nám děkují za to, co pro jejich krajany děláme. Což mi přijde zároveň i smutné, vzhledem k tomu, že tady děláme minimum,“ tvrdí Eli Jirman, koordinátor Iniciativy Hlavák.
Hraniční kontroly podle Slováků narušují Schengen. Rakušan s tím nesouhlasí |
Uprchlíci kvůli podmínkám, ze kterých utíkají, nemají většinou prakticky nic s sebou. Není výjimkou, že mají po kapsách pouze doklady a mobil, někdy ani telefon nemají. „Často nevlastní majetek, který by si mohli ze Sýrie vzít a dost se děje i to, že je cestou někdo okrade,“ dodal Eli.
Když se běženci dostanou do Česka, zpravidla je někde zadrží policie, na stanici je poučí o tom, že musí opustit zemi nebo požádat o vízum strpení. Většina však z Česka míří dál, často do Německa, kde mají rodinu nebo jiné vazby. To je i případ Muhammada.
Česko kvůli náporu migrantů zavedlo na konci září kontroly na hranicích se Slovenskem. Podle údajů ze 31. října policisté doposud při kontrolách odhalili 82 převaděčů a přes 6 500 nelegálních migrantů.
Vláda od září opakovaně rozhodla o prodloužení kontrol, nyní platí do 12. prosince. Cizinci využívají Slovensko jako tranzitní zemi. Chtějí přes něj pokračovat do dalších států Evropské unie. Jejich trasa vede přes Maďarsko a Srbsko.
Počet migrantů, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se podle pohraniční agentury Frontex meziročně zvýšil o 170 procent.
