Nové příměří oznámilo současně arménské i ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. „Republika Arménie a Republika Ázerbájdžán se dohodly na humanitárním příměří od 18. října 00:00 místního času,“ uvedl Jerevan s tím, že rozhodnutí bylo přijato na základě aktivit takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která se od roku 1992 snaží zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach.
Francie, která spolu s Ruskem a USA Minské skupině předsedá, ústy prezidenta Emmanuela Macrona příměří uvítala a sdělila, že klid zbraní musí být bezpodmínečný a přísně dodržovaný. K dodržování předešlého příměří, uzavřeného 10. října v Moskvě, současně vyzvalo také Německo.
Ázerbájdžán v sobotu ohlásil 13 mrtvých civilistů a více než 40 zraněných v důsledku arménského ostřelování města Gjandža. Úřady uvedly, že v tomto druhém největším ázerbájdžánském městě zasáhly střely více než 20 bytových domů. Gjandža je od Náhorního Karabachu vzdálená zhruba 100 kilometrů.
Arménské ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že Ázerbájdžán v pátek večer opět bombardoval civilní osady včetně karabašské metropole Stěpanakertu. Hlášení jsou podle něj zranění civilisté.
Příměří v boji o Karabach porušují obě strany, obviňují se z ostřelování |
Nynější boje dosáhly nejhorší úrovně od 90. let minulého století. Arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem, trvá desítky let.
Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
Boje v Karabachu: metropole oblasti pod raketovou palbou (4. října 2020):
