Lékárnice v jedné z malých pražských lékáren nese dvě jednorázové roušky, každou po pětadvaceti korunách, zabalené v plastovém sáčku. „Nebojte, dotýkala jsem se jich jen přes ten igelit,“ komentuje fakt, že nejsou v originálním balení.
Řada lékáren totiž prodává roušky po kusech. Nakoupí balení třeba padesáti ústenek a rozprodávají je po jedné. Z dvanácti pražských i mimopražských malých lékáren, které redakce iDNES.cz oslovila, nabízelo takto roušky osm lékáren.
Důvod je jednoduchý. „Málokdo si jich chce koupit padesát, v těch velkých baleních skoro nic neprodáme,“ vysvětluje lékárnice z provozovny na Praze 2. I ona však dodává, že ústenek se zásadně nedotýká holou rukou, k žádnému znehodnocení tak nedojde.
Roušky jsou k dostání také ve večerkách, tam si s jejich manipulací holou rukou hlavu nelámou. Třeba v jednom obchůdku se smíšeným zbožím ve středočeské Příbrami. Roušky zde jsou vysypané z původního balení a každý návštěvník si sám vezme, kterou chce.
Problém s definicí, co je rouška
Roušky fungují jako očkování, covid se díky nim neprojeví, míní experti |
Jestli je takový prodej ústenek v pořádku nebo ne, záleží na tom, jestli jsou považované za zdravotnický materiál nebo osobní ochranný prostředek. „Zjednodušeně řečeno záleží na účelu použití definovaném výrobcem,“ vysvětlila mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbora Peterová.
V souvislosti s rouškami platí, že jde o zdravotnický prostředek, pokud výrobce určí, že má „sloužit k prevenci přenosu infekce z ošetřujícího personálu na pacienta“.
„Bez další dokumentace a souvislostí proto nelze jednoznačně říci, zda konkrétní lékárna postupuje v souladu se zákonem či nikoliv,“ dodala Peterová s tím, že pokud ústenku považujeme za osobní ochranný prostředek, nespadá věc do kompetence SÚKLu.
„Obecně však lze konstatovat, že se zdravotnickými prostředky by dle zákona mělo být zacházeno tak, aby před dodáním uživateli nedošlo k porušení originálního balení,“ vysvětlila Peterová.
Prodávání roušek bez originálního obalu se týká spíše malých nezávislých lékáren. Velké lékárenské sítě jako Dr. Max či Pilulka uvedly, že ústenky vždy prodávaly jen řádně zabalené. „ Nikdy jsme neprodávali nesterilní roušky takříkajíc ‚z krabice‘ – ani během vrcholící koronakrize, kdy to bylo v jiných lékárnách běžné,“ uvedl mluvčí sítě Dr. Max Michal Petrov.
Osobní ochranný x zdravotnický prostředekOsobní ochranný prostředek je prostředek navržený a vyrobený k nošení nebo držení osobou pro ochranu před jedním nebo více riziky pro zdraví nebo bezpečnost. Zdravotnický prostředek je nástroj, přístroj, zařízení, programové vybavení, materiál nebo jiný předmět, použitý samostatně nebo v kombinaci, včetně programového vybavení určeného jeho výrobcem ke specifickému použití pro diagnostické nebo léčebné účely a nezbytného k jeho správnému použití, určený výrobcem pro použití u člověka za účelem stanovení diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění choroby, stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení, vyšetřování, náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu, kontroly početí, a který nedosahuje své hlavní zamýšlené funkce v lidském organismu nebo na jeho povrchu farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem, jehož funkce však může být takovými účinky podpořena. Zdroj: SÚKL |
Pošta versus SÚKL
Obdobnou otázku řešil SÚKL již jednou. Právě kvůli distribuci ústenek a respirátorů bez originálního obalu měla v polovině září problém Česká pošta. Ta do papírových obálek vložila pět roušek bez jakéhokoli obalu. Jak totiž tehdy uvedl mluvčí České pošty Matyáš Vitík, roušky pošta obdržela právě v baleních po padesáti kusech.
SÚKL poté obvinil poštu, že porušila zákonné požadavky na distribuci a technické normy zdravotnických prostředků. Dal jí tři dny na přijetí nápravných opatření. Pošta později zveřejnila na svém webu informace o tom, jakým způsobem mají lidé prověřit, jestli byly roušky od státu při doručování poškozeny.
Roušky míří k lidem jen v papírových obálkách, dle zákona jsou znehodnocené |
Ministr vnitra Jan Hamáček tehdy SÚKLu hrozil trestním oznámením. Ústav podle něj mohl naplnit trestní čin obecného ohrožení, protože hrozilo, že strategické zásoby ochranných pomůcek budou znehodnoceny.
Později ale Hamáček i ministr zdravotnictví Roman Prymula uvedli, že spor je vyřešený, na žalobu proto nedošlo. Podle Prymuly však nebylo správné rozesílat roušky v papírové obálce, u dalších zásilek určených například invalidům roušky přebalí profesionální firma.
I tehdy vedlo ministerstvo vnitra, které mělo celou věc na starost, konflikt se SÚKLem právě o to, zda šlo o osobní ochranné či zdravotnické prostředky. Prymula pak uvedl, že roušky byly už při jejich nákupu státem označovány za ochranný prostředek.
