Předseda Evropského parlamentu David Sassoli zahájil první březnové zasedání informací o zkrácení schůze, která se měla původně uskutečnit ve Štrasburku. „Rozhodnutí uspořádat plénum zde v Bruselu bylo přijato v duchu a za účelem zajištění kontinuity parlamentní práce,“ uvedl podle tiskové atašé zastoupení Evropského parlamentu v Česku Ireny Kubáškové v úvodu schůze předseda Parlamentu.
„Musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom zajistili kontinuitu legislativní a rozpočtové činnosti, kontinuitu rozhodnutí v boji proti nákaze COVID-19, podporu zaměstnanosti a ekonomiky, které byly právě teď tvrdě zasaženy. Musíme však zároveň pokračovat v naší práci na Zelené dohodě, problematice přistěhovalectví a víceletém finančním rámci. To vše vyžaduje, abychom zůstali na svém místě,“ prohlásil Sassoli.
„Musíme naplnit náš parlamentní mandát a vzdát hold všem těm, kteří v Evropě a na celém světě nadále vykonávají své každodenní povinnosti ve snaze zastavit šíření nákazy,“ dodal předseda.
AKTUALIZACE: Březnové plénum zkráceno kvůli šíření koronaviru.
— Evropský parlament (@Europarl_CS) March 9, 2020
➡Koná se jeden den (10.3.) a řeší:
opatření proti nákaze COVID-19
rozpočet na období 2021 - 2027
situaci na řecko-turecké hranici
➡ https://t.co/yoZGrCO5i8 pic.twitter.com/R2LYzzi3LT
Konference předsedů, která sestává z předsedy EP a lídrů poslaneckých klubů, rozhodla v pondělí na svém mimořádném zasedání o zkrácení čtyřdenního plenárního zasedání a úpravě jeho programu.
Stát kvůli koronaviru zavřel všechny školy, ruší hromadné akce nad sto lidí |
Parlament zasedl v úterý v devět hodin dopoledne. Poslanci měli celé dopoledne diskutovat se zástupci Rady a Komise o novém typu koronaviru. Debata se měla zaměřit na aktuální situaci v souvislosti se šířením nákazy a možnosti evropské koordinace za účelem zmírnění zdravotních, hospodářských a sociálních dopadů nákazy.
Odpoledne by se plénum mělo zaměřit na závěry jednání Evropské rady z 20. února, tedy na pokrok lídrů členských států v jednáních o budoucím dlouhodobém rozpočtu unie. Parlament bude následně diskutovat o společné reakci EU na situaci ohledně migrace na řecko-turecké hranici.
Šéf Europarlamentu je po návratu z Itálie v karanténě
V dobrovolné karanténě je od úterý i sám předseda Parlamentu David Sassoli. V příštích čtrnácti dnech tak bude pracovat ze svého bruselského domova. Italský politik v prohlášení uvedl, že byl o víkendu ve své rodné zemi a hodlá respektovat přísné bezpečnostní kroky vyhlášené italskou vládou. Řím v pondělí nařídil karanténu pro celou zemi.
Do dobrovolné karantény kvůli #koronavirus jde i předseda @Europarl_CS David Sassoli. Kvůli pobytu v Itálii o minulém víkendu oznámil, že bude dalších 14 dní pracovat z domova. #COVIDー19 @iROZHLAScz pic.twitter.com/uIjvYMKjZG
— Filip Nerad (@FilipNerad) March 10, 2020
Italská vláda se rozhodla vyhlásit v poválečné historii nevídané opatření poté, co se počet lidí nakažených v zemi přiblížil deseti tisícům a počet mrtvých pěti stovkám. Obyvatelé šedesátimilionové země mají podle vlády preventivně zůstat doma s výjimkou nutných případů.
Podle Sassoliho se tento krok dotkne všech 76 italských europoslanců. „Z tohoto důvodu jsem se po víkendové návštěvě Itálie rozhodl preventivně podrobit zmíněným opatřením a vykonávat funkci předsedy ze svého bruselského domova,“ uvedl Sassoli.
Celá Itálie jde do karantény. Na koronavirus umírá sto lidí denně |
„Členské státy by měly být připraveny si pomáhat, ne egoisticky omezovat vývoz ochranných prostředků,“ kritizoval předseda nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber omezení vývozu ochranných roušek a respirátorů, k němuž po Německu a Francii sáhla v menším měřítku řada dalších zemí včetně Česka. V Itálii, kde se těchto pomůcek nedostává, by podle dalších europoslanců mohly pomoci lépe chránit proti nákaze přinejmenším zdravotnický personál či zranitelné skupiny obyvatel.
K pomoci své zemi vyzývala i italská nacionalistická poslankyně Silvia Sardoneová, která se na rozdíl od Sassoliho rozhodla na zasedání dorazit. Členka frakce, jejímž cílem je zásadní omezení činnosti EU, volala po větší aktivitě Bruselu a uvolnění co nejvyšší sumy unijních peněz na pomoc zasaženým oblastem.
Další poslanci upozorňovali na to, že ekonomické dopady koronaviru budou v Itálii a zřejmě i v jiných zemích zásadní, na což by měly být unijní instituce připraveny.
„Měli bychom přijmout kroky ke zmírnění hospodářských dopadů, včetně větší fiskální pružnosti,“ prohlásila šéfka socialistů Iratxe Garcíaová. Eurokomisař Paolo Gentiloni již minulý týden uvedl, že Brusel s ohledem na koronavirus zváží pružnější přístup k dodržování rozpočtových a dluhových pravidel, která chce například právě Řím s ohledem na svou křehkou ekonomickou situaci uvolnit.
