Zbývaly už jen dva kilometry, které modul Vikram dělily od měsíčního povrchu. Měl dosednout v oblasti jižního pólu, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil. Avšak místo toho, aby modul ohlásil hladké přistání a začal analyzovat vzorky půdy, tajemně se odmlčel.
Indie oznámila, že její experti vše analyzují. Do neděle nebyly o příčině nehody ani o stavu modulu žádné informace.
Úspěšně přistát na Měsíci se zatím podařilo Spojeným státům, Rusku a Číně. Teď se zdá, že čtvrté místo je zakleté. O totéž se začátkem tohoto roku pokusila izraelská sonda Berešit, ale narazila – až příliš tvrdě. O povrch Měsíce se rozbila. Teď to zkusili Indové, ale není zatím známo, zda jejich modul do Měsíce narazil, či zda jde o nějakou poruchu.
Jako zatím poslední letos v lednu zdárně na Měsíc dorazila čínská sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem.
Pro Indii mělo být sobotní přistání vyvrcholením druhé mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1 (Měsíční loď), která kroužila kolem Měsíce a jež byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.
Avšak o tom, co se stalo s modulem Vikram, který na oběžnou dráhu pozemského souputníka nyní dopravila sonda Čandrájan-2, ještě v neděli nebylo nic moc známo. Pokusy o spojení s ním mají trvat ještě dva týdny.
„V životě přicházejí úspěchy i neúspěchy. Země je na vás hrdá. Všechna vaše tvrdá práce nás něčemu naučila,“ řekl po nepříznivých zprávách premiér Naréndra Módí pracovníkům vesmírného programu. „To nejlepší v našem vesmírném programu teprve přijde. Indie je s vámi,“ dodal.
Vesmírné šílenství
Na to, jak mise dopadne, čekala s napětím i obrovskými očekáváními prakticky celá země.
Indové jako první uspěli napoprvé. Dostali sondu k Marsu |
Indická snaha o dobytí Měsíce dobře dokumentuje ambice druhé nejlidnatější země planety. Indie zejména pod vedením nynější nacionalistické vlády Módího už nechce být „jen“ největší světovou demokracií, jak se o ní často hovoří, ale hodlá se stát světovou velmocí se vším všudy a stále hlasitěji promlouvat do běhu světa.
Právě proto Indové s misí Čandrájanu spojovali tolik symboliky. Země čím dál víc prokazuje na světové scéně svoji technologickou zdatnost a „skok na Měsíc“ měl být zásadním triumfem.
„Módí je doslova posedlý tím, že pod jeho vedením se Indie stane globální mocností,“ tvrdí indický politolog Arati Džeráth. „Mise k Měsíci je součástí systematického vytváření tohoto obrazu,“ dodal.
„Je to také o národní hrdosti, o tom, že Indie dokáže to, co jiné národy, a mnohdy i víc,“ řekl pro BBC Pallava Bagla, spoluautor knihy o indickém kosmickém výzkumu a vědecký editor na jedné z indických zpravodajských televizí.
Po startu sondy Čandrájan-2 propuklo v Indii vesmírné šílenství. Tamní lidé totiž tak trochu považují dobývání kosmu za své výsostné teritorium – vždyť už hrdinové staroindických eposů létali do nebes na složitých strojích. Není tak divu, že obří plakáty sondy zaplavily tamní města a že žáci mnoha tříd vypouštěli své „čandrájany“ vyrobené z plastových lahví.
Indie podnikla důležitý krok ke startu svého kosmonauta |
Kosmická mise navíc nabídla Módího vládě vítaný úhybný manévr od problémů, jež se na zemi valí. Tedy od klesajícího ekonomického růstu a nového kola konfliktu v Kašmíru.
Mise Čandrájan-2 byla ve srovnání s jinými vesmírnými programy relativně levná. Údajně stála okolo 150 milionů dolarů, což je dokonce méně než představoval rozpočet na hollywoodský trhák Interstellar z roku 2014.
Voda v kráterech?
Vedle obecně prestižních cílů sledovala měsíční expedice také cíle ryze vědecké. Jižní pól Měsíce je pro vědce zajímavý zejména kvůli možnosti, že by se v tamních trvale zastíněných kráterech mohla vyskytovat voda v ledovém skupenství. To by mohlo být užitečné pro další dobývání Měsíce, případně pro výrobu paliva k výpravám na Mars a dále.
Indie je čtvrtou zemí, která sestřelila z oběžné dráhy satelit |
Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo pro zastávku při budoucích dalekých cestách lidí do hlubin kosmu.
Navzdory nynějším problémům má indická kosmonautika na kontě už řadu úspěchů – asi nejzářivějším z nich dosud byla právě měsíční sonda Čandrájan-1, jejíž start proběhl už v roce 2008.
Odmlčela se sice předčasně, ale stihla splnit většinu vědeckých úkolů a jako třešničku na dortu objevila stopy vody v měsíčním regolitu (různorodý horninový materiál, který pokrývá podloží).
V roce 2013 Indie úspěšně vyslala sondu k Marsu, a půjde-li všechno podle plánu, už za tři roky se svět může dočkat průlomového okamžiku – kolem Země bude kroužit první indický kosmonaut.
Indie zkrátka dokazuje, že je zemí, jejíž ambice rostou.
