Ze svého bytu v Konviktské ulici na Starém Městě v Praze byl v květnu roku 1945 odvlečen důstojníkem Rudé armády a už se nikdy nevrátil. Československý generál a občan Sergej Vojcechovský skončil v sovětském gulagu, kde také zemřel.
O generálu Vojcechovském se říká, že byl emotivní vůdce a že jej za to někteří kritizovali. Odvahu a čest mu však nikdo neupíral.
Původem Rus bojoval za první světové války v československých legiích. Když se k moci dostali bolševici, emigroval do Československa, kde získal občanství a post generála. Byl i proti tomu, aby Československo nebránilo své hranice proti nacistům.
Nešlo o jediný případ. Z Československa 40. letech odvedla sovětská tajná služba NKVD a speciální jednotka Smerš několik stovek československých občanů. A to nejen těch s ruským původem. Mnoho případů je dodnes pořádně nezmapovaných. Dění před více než 70 lety by mohly osvětlit dokumenty sovětské tajné služby, které jsou nyní uloženy v ukrajinských archivech.
„Operace, při nichž byli odvlečeni lidé z Československa, byly dost často řízeny z Kyjeva, a informace o těchto operacích jsou s největší pravděpodobností stále ještě v tamních archivech,“ řekl iDNES.cz poslanec Jan Lipavský (Piráti).
Vedle bližších informacích o „únosech“ lidí z Československa by podle historika a poslance Pavla Žáčka (ODS) mohl archiv odkrýt i to, jak na území Československa operovaly sovětské tajné služby před, během i po druhé světové válce.
Ofocení archivu vyjde na miliony korun
„Chceme se proto dohodnout s ukrajinskou stranou na digitalizaci materiálů z archivu,“ popsal pro iDNES.cz Žáček. Digitální kopie všech dokumentů by usnadnily Čechům bádání o tehdejších dění na území Československa.
Letos na Ukrajinu vyráží delegace českých poslanců, která by vedle obchodní spolupráce obou zemí měla řešit i digitalizaci kyjevského archivu. Už loni o této záležitosti jednala delegace několik českých poslanců včetně Lipavského, kterou vedl právě Žáček, který projekt inicioval.
Oba poslanci míní, že by mohlo Česko pomoci Ukrajině s digitalizací archivních materiálů, a to případně i finančně. „Celkově by to vyšlo asi na deset až dvacet milionů korun. Není to extrémní částka, ale ukrajinská strana má priority jinde. Proto bychom to mohli spolufinancovat,“ uvedl Lipavský s tím, že zatím nechce odhadovat, kolik peněz by mohla Česká republika nabídnout.
Podle Žáčka se dá také uvažovat nad možným využitím evropských peněz pro takovýto mezinárodní projekt. O digitalizaci archivu mají podle Žáčka zájem i pobaltské státy a Polsko. Ve hře také je, že by místo peněz mohli na Ukrajinu vyrazit čeští odborníci, kteří mají s digitalizací písemností už z tuzemska zkušenosti. V prvé řadě je však podle zákonodárců třeba, aby došlo k dohodě mezi oběma zeměmi.
Dřívější snahy vyzněly do ztracena
Česko nejedná s Ukrajinou o digitalizaci kyjevského archivu poprvé. Obě strany o tom měly podle Žáčka jednat už při návštěvě Ukrajiny tehdejším ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL). Téma však zapadlo.
Chléb jako svědectví dobyUkrajinec kvůli němu skončil v gulagu  |
Chopit by se ho mohl nový ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). „Česko by v této otázce mělo pomoci, jedná se o osudy našich lidí. Budeme-li jako ministerstvo osloveni, budeme hledat způsob, jak být v řešení problému nápomocni,“ uvedl Staněk pro iDNES.cz.
Zároveň upozornil, že pokud o této záležitosti Herman dříve jednal, nebylo to z pozice ministra kultury. „V ujednání o spolupráci, které jako ministerstvo máme s Ukrajinou podepsané, není o archivech zmínka,“ popsal ministr.
Po konci druhé světové války unesla komanda sovětské vojenské policie na sto tisíc Slováků. Mnohé z nich proto, že je Sovětský svaz potřeboval na práce. Neznámé množství osob bylo Sověty odvlečeno také z Moravy a Slezka. Byli označeni za válčené zločince. Z Prahy byli unášeni hlavně emigranti, kteří utekli z Ruska, Běloruska a Ukrajiny po bolševickém puči v roce 1917. Odvezení lidé končili, někdy i bez soudu, v pracovních táborech na Sibiři. Většina z nich zmizela beze stopy.
Příběh generála Vojcechovského zachycený v seriálu Před sto lety:
