V současnosti přísnější opatření fungují pouze na rakousko-německé hranici, především kvůli vracení migrantů. Seehofer na kongresu policejních odborů GdP řekl, že si dokáže docela dobře představit, „že dáme policii možnost“ provádět po časově omezenou dobu mimořádné hraniční kontroly, například „když v Sasku zase jednou zmizí mnoho sekaček na trávu“.
Narážel tím zjevně na stížnosti některých obyvatel obcí při hranicích s Českem a Polskem, podle kterých se po vstupu těchto zemí do schengenského prostoru, zvýšila u hranic kriminalita.
Nasadí se přístroje na rozeznávání obličejů
Záměr změnit policejní zákon, který by umožnil přísnější kontroly a nasazení programů pro rozeznávání obličeje, na konci října avizovala i samotná saská vláda. Plány politiků křesťanské a sociální demokracie tehdy narazily na kritiku v Německu i v Česku.
Německo už od podzimu 2015 kontroluje svou hranici s Rakouskem. Důvodem, který vedl k zavedení tohoto opatření ale nebyla příhraniční kriminalita, nýbrž desítky tisíc migrantů, které po takzvané balkánské stezce z Turecka přes Řecko, Maďarsko či západní Balkán a Rakousko proudily do Bavorska.
Uvnitř schengenského prostoru, do kterého patří Německo i Česko a Polsko, by správně neměly stacionární hraniční kontroly existovat. Německo a další schengenské země ale využily možnosti jejich dočasného zavedení v souvislosti s migrační krizi z roku 2015. Naposledy byly kontroly prodlouženy na dalšího půl roku v polovině listopadu.
