Roční celkové světové vojenské výdaje vzrostly podle SIPRI v roce 2017 o 1,1 procenta na 1,739 bilionu dolarů (v přepočtu asi 38,2 bilionů korun). Jen pro představu jde o tak astronomickou sumu, že by zajistila České republice současné výdaje státního rozpočtu na dalších takřka 29 let.
„Top 15"1) USA 610 miliard dolarů 2) Čína 228 3) Saúdská Arábie 69,4 4) Rusko 66,3 5) Indie 63,9 6) Francie 57,8 7) Británie 47,2 8) Japonsko 45,4 9) Německo 44,3 10) Jižní Korea 39,2 11) Brazílie 29,3 12) Itálie 29,2 13) Austrálie 27,5 14) Kanada 20,6 15) Turecko 18,2 Celkem: 1,396 bilionu Celkem svět: 1,739 bilionu |
„Pokračování růstu vojenských výdajů ve světě je důvodem k vážným obavám,“ uvedl ve zvláštní zprávě předseda SIPRI Jan Eliasson s tím, že tato skutečnost podkopává hledání mírových řešení konfliktů.
Stockholmský institut ovšem odmítá označovat vojenské výdaje jen za zbrojení. Nákupy zbraní a techniky totiž tvoří jen zlomek celkových výdajů, mezi které institut počítá všechny vládní výdaje na provoz a operace vojenských sil, včetně platů a důchodů, výstavby základen nebo výzkumu a vývoje.
První pětka zemí je několik posledních let stejná, ale mění se pořadí. Daleko nejvíce dávají tradičně na obranu Spojené státy (610 miliard). Následují Čína (228 miliard), Saúdská Arábie (69,4 miliardy), Rusko (66,3 miliardy) a Indie (63,9 miliardy).
Vojenské výdaje představovaly podle zprávy loni 2,2 procenta světového HDP, což je asi 230 amerických dolarů (v přepočtu asi 5 tisíc korun) na osobu a rok. „Zvýšení světových vojenských výdajů v posledních letech bylo z velké části způsobeno výrazným růstem výdajů zemí Asie, Oceánie a Blízkého východu, jako jsou Čína, Indie a Saúdská Arábie,“ konstatoval jeden z analytiků Nan Tian.
Právě Čína táhne pokračující růst výdajů v Asii a Oceánii. Čínské vojenské investice rostou podle SIPRI už 29 let po sobě. Loni to činilo 228 miliard dolarů (v přepočtu asi 5 bilionů korun) a Pekingu tak patří druhé místo na světě. „Napětí mezi Čínou a mnoha jejími sousedy pokračuje v růstu vojenských výdajů v Asii,“ uvedl vedoucí pracovník výzkumného programu Siemon Wezema.
Hned čtyři asijské země jsou v „top 10“ zemí s nejvyššími vojenskými výdaji. Kromě Číny a Indie tam patří také Japonsko a Jižní Korea.
Globální mapa „vojenského zatížení“ států a regionů. Čím vyšší procento HDP země na armádu dává, tím je barva tmavší
Pět zemí s nejvyššími vojenskými výdaji v Evropě
Rusko po letech zbrojení škrtá
Celkové vojenské výdaje Ruska podle SIPRI loni poklesly poprvé od roku 1998. Tedy krizového roku, kdy se ruská ekonomika prakticky zhroutila. Jen pro zajímavost v následujícím roce se stal ruským premiérem Vladimir Putin a na sklonku roku pak usedl do prezidentského křesla.
Zajímavý vývoj
|
Ruské výdaje se propadly o 20 procent oproti předchozímu roku. Před Rusko se tak v první pětce dostala Saúdská Arábie.
„Modernizace armády zůstává v Rusku prioritou, ale vojenský rozpočet byl omezen kvůli ekonomickým problémům, kterým země čelí od roku 2014,“ připomněl Wezeman s odkazem na sankce Západu vůči Moskvě za ruskou anexi Krymu a podporu separatistů na východě Ukrajiny a také kolaps cen ropy.
Podle Wezemana zůstává otázkou, zda bude muset Moskva výrazně škrtat a snižovat vojenské výdaje i v dalších letech vzhledem nedávným proklamacím prezidenta Putina o posílení sociálních programů, zdravotnictví nebo školství. Už v březnu Kreml uvedl, že Rusko sníží v příštích pěti letech svůj obranný rozpočet na méně než tři procenta HDP.
Naopak vojenské výdaje ve střední i západní Evropě vedené částečně pocitem hrozby ze strany Ruska a jeho chování loni vzrostly o 12 a 1,7 procenta. Zpráva SIPRI upozorňuje, že celkově výdaje všech 29 členských států Aliance včetně USA loni činily 900 miliard dolarů (v přepočtu asi 19,7 bilionů korun), což představuje 52 procent světových výdajů.
V první desítce zemí s nejvyššími výdaji na světě jsou kromě USA další tři evropští členové NATO - Francie, Británie a Německo.
