Montáž dílu ve víku kufru modelu Superb v závodu Škoda Auto Kvasiny

Montáž dílu ve víku kufru modelu Superb v závodu Škoda Auto Kvasiny | foto: Tomáš Hejtmánek, MF DNES

Trumpovu celní válku by mohl odnést i český autoprůmysl

  • 49
Celní válka, kterou (zatím jen slovně) začíná americký prezident Donald Trump, může mít dopad i na Česko. Zdražila by ocel, kterou vyváží například Arcellor Mittal. Už se objevují názory, že by Evropská unie měla uvalit cla na americké džusy, džíny i bourbon. Protireakcí, která může Česko bolet, by byla cla na auta.

Podle údajů českých statistiků vyvezlo Česko v minulém roce do USA železo a ocel téměř za 1,4 miliardy korun a výrobků z nich za 5,3 miliardy. Právě oceli se má týkat americké clo ve výši 25 procent, se kterým vyrukoval americký prezident Donald Trump.

Pohyby za Atlantikem proto pozorně sledují v ostravských hutích ArcelorMittal. „Zatím vyhodnocujeme, jaký dopad by měla oznámená opatření na naše výrobní podniky a na celosvětové ocelářství,“ řekla mluvčí hutí Barbora Černá-Dvořáková.

Hodně bude záležet na tom, jak by cla vypadala. Podle vyjádření amerického prezidenta se měla týkat všech dovozů – bez výjimek. A to by Arcelor zabolelo. „Z celkového objemu výroby ArcelorMittal v Česku je množství vyvážené do USA zanedbatelné. Z pohledu konkrétních skupin našich výrobků však může vývoz do USA tvořit významnou část,“ dodala mluvčí.

Jako jeden z příkladů zmínila bezešvé trubky, které se používají zejména v petrochemickém průmyslu – u nich míří z Ostravska do USA zhruba 20 procent z celkového objemu výroby. Ale zrovna omezení dovozu v tomto segmentu by mohlo poškodit americké těžaře ropy. Proto se ve Washingtonu začalo diskutovat o výjimkách.

„Návrh prezidenta Trumpa sklidil kritiku z mnoha stran. Na zavedení cel by doplatily mimo jiné potravinářský a nápojářský průmysl, pivovarnictví, automobilový průmysl a další. Zdá se, že by americká výroba nebyla schopna v tak krátkém čase výpadek dovozu a tudíž by mohlo dojít k výrazným zdražením zmiňovaných produktů,“ odhaduje Jan Kubata z chicagské pobočky Czech Trade.

Zároveň však upozorňuje, že Bílý dům konkrétní podobu cel ještě nepředstavil. „Na vývoj a případné zavedení cel či odvetná opatření ze strany EU a dalších států, například Číny, která je jedním z největších dodavatelů oceli do USA, si musíme počkat,“ uvedl.

Nic nového

Amerika už cla na dovoz oceli uvalila. Psal se rok 2002, v Oválné pracovně úřadoval George W. Bush a rozhodl se ochránit americké hutníky 30procentním clem. Tehdy návrh prošpikoval zadními vrátky, kterými na americký trh proudilo nezbytné zboží.

A nakonec opatření v roce 2003 sám odvolal, částečně pod tlakem Světové obchodní organizace, která rozhodovala o jejich přípustnosti.
USA a Evropská unie si přes Atlantik vyměňovaly ostré výroky a celní válka vypadala jako hotová věc. Úplně stejně jako v těchto dnech.

Na americká cla vzor 2018 chce Evropská unie zareagovat vlastními cly ve výši 3,5 miliardy dolarů. Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová včera potvrdila, že by se měla mimo jiné týkat motorek Harley-Davidson, bourbonu z Kentucky, džín z Kalifornie, burákového másla nebo pomerančového džusu.

Skoro to vypadá, že v Bruselu jen oprášili protiopatření z roku 2002 – ta zahrnovala kromě jiného i výrobky Harley-Davidson, ovocné džusy Tropicana, nábytek, hodinky, papír, lovecké zbraně a střelivo, oděvy či teploměry…

Automobilky v hledáčku

Jenže Trump situaci vyhrotil dalším výpadem, hrozí cly na dovoz aut z EU. Kondici českého autolandu by takové opatření přímo zásadně neohrozilo, protože se orientuje hlavně na unijní trh.

„Z hodnoty českého autoexportu šlo v roce 2016 do EU 82,1 procenta a na ostatní země Evropy připadá 4,4 procenta. Mimo Evropu pak mířilo zbylých 13,5 procenta,“ vypočítává Miroslav Konvalina ze Sdružení automobilového průmyslu.

Bez velkých šrámů by vyvázla i Škoda Auto, která dříve uvažovala o „americké misi“. Tento projekt dnes mezi jejími prioritami chybí. USA patří nyní pouze mezi země, kde Škoda podle mluvčího firmy Zdeňka Štěpánka analyzuje svůj potenciál. Neoficiálně se hovoří spíše o možnostech výrobce rozšířit své aktivity v Indii, kde má Škoda pro koncern Volkswagen vyvíjet koncept cenově dostupného vozu pro místní trh.

Avšak výrobky českého automobilového průmyslu se na americký trh dostávají schované pod značkou Made in Germany – ve formě subdodávek pro velké německé automobilky. A přes tuto vazbu by pravděpodobně americká cla někteří tuzemští výrobci pocítili.

Automobilový obchod mezi USA a EU představuje jednu z největších položek vzájemných ekonomických vztahů. Podle údajů Evropské asociace výrobců automobilů ACEA jde asi o desetinu veškerého obchodu mířícího přes severní Atlantik. Amerika je z pohledu hodnoty třetí největší vývozce vozů na evropský trh, zatímco USA jsou pro evropské automobilky destinací číslo jedna.

A protože se válka snadno začne, ale obtížně ukončuje, našlapují kapitáni autoprůmyslu hodně opatrně. „S touto politikou nesouhlasím, ale musíme být opatrní a jednat rozvážně, abychom se o této záležitosti rozhodli,“ komentoval na ženevském autosalonu nové nápady amerického prezidenta generální ředitel skupiny FCA Sergio Marchionne. Ten řídí evropský Fiat a zároveň i americký Chrysler, takže by jeho účetní případnou celní válku násobili dvakrát.

„Obchodní války nemají vítěze, jen poražené. Více škod to nicméně může napáchat v americké ekonomice, neboť tímto krokem může zahájit obchodní válku proti zbytku světa,“ myslí si hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Tento krok přinesl další rozkol v administrativě prezidenta USA a odchod hlavního ekonomického poradce Garyho Cohna. To bohužel naznačuje, že nejde o žádnou strategickou hru, ale o skutečný úmysl clo zavést,“ dodal.