Vláda bude rozhodovat o tom, jestli přijme 15 rodin syrských uprchlíků, jednat se má maximálně asi o sedmdesát osob. To je podle vás konečný počet Syřanů, které Česká republika v letošním roce nebo v blízké budoucnosti přijme?
Je to počet, který je v současné době na stole a pokud se na území České republiky dostane uprchlík, který je ohrožen na území země, odkud přichází, na životě, na zdraví, tak je povinnost ho přijmout. My jsme ale proti povinným kvótám, o kterých se v Evropské unii mluví a nejsme zastánci toho, abychom se zavázali k nějakým tisícům uprchlíků na své území. Diskuse v Evropě se bude vyvíjet a uvidíme, kde to číslo pro Českou republiku skončí.
Česká policie nemá informace o hrozbě islamistů |
Podle čeho se vybere těch až sedmdesát lidí?
Vybere se jich patnáct. To budou nemocné děti, které potřebují operační zásah na území České republiky, nebo byly operovány na území Jordánska. My jste tam už v rámci programu MEDEVAC poslali dva lékařské týmy. A budou vybrány na základě toho, jak mají blízko k tomu, aby byly úspěšné v integraci v České republice, například pokud jde o náboženské vyznání. U dospělé osoby, která bude dítě doprovázet, bude proveden bezpečnostní sken, abychom si neudělali na území České republiky problém. Důležité je, abychom těm patnácti dětem pomohli.
Kolik má Česká republika v současnosti uprchlíků?
V současnosti máme volných 700 míst v našich uprchlických zařízeních (později ministerstvo vnitra upřesnilo, že v ČR je nyní asi 3 tisíce cizinců se statutem uprchlíka - pozn. autora). Nejsme hraniční země Schengenu, jsme vnitrostátní země schengenského prostoru a pokud se na území České republiky dostane ekonomický běženec, někdo komu nehrozí nebezpečí, tak nemáme povinnost se o něj postarat. Pokud se na naše území dostane uprchlík, kterému skutečně hrozí nebezpečí, tak se o něj postarat musíme.
Vláda rozhodne také o částce 100 milionů korun, která má být vyčleněna na to, abychom pomáhali uprchlíkům, ale nikoli na území České republiky, ale v zemích, jako je Jordánsko nebo Libanon. Dá se to interpretovat tak, že se tímto chceme „vykoupit“ z toho, abychom tyto lidi nemuseli přijímat na naše území?
My se určitě nechceme vykupovat. Na druhou stranu ti uprchlíci by určitě měli zůstat co nejblíže svému domovu. A my můžeme pomoci tam, ať už je to zdravotní péče, budování nějakých přechodných obydlí. Když tady byl ministr vnitra Kurdistánu, tak na území Kurdistánu, který má 4,5 milionu obyvatel, bylo v tu dobu 1,4 milionu uprchlíků a třeba Kurdistán od nás potřebuje technickou pomoc, nejen střelivo a zbraně, které jsme tam poslali. Věci v rámci zdravotní péče, potravin. A na to by právě měla směřovat část těch peněz. Takže určitě to není vykoupení. Také bych rád ale řekl, že je třeba se zamyslet i nad otázkou, jak se do toho zapojí bohaté země Perského zálivu, kde uprchlíci mají podobné podmínky, co se týče náboženství. Je to blíž, než je Evropa a tak dále. Evropa se nemůže bránit pomoci, ale je třeba se o tom bavit celosvětově.
Určitě jste viděl rozhovor prezidenta Miloše Zemana v sobotním Deníku, kde se vyjádřil k problému druhé a třetí generace přistěhovalců do západní Evropy a k tomu, že někteří neakceptují podmínky, za nichž tam žijí. Prezident uvedl, že by jim řekl, že pokud nejsou ochotni se přizpůsobit, že by se měli vrátit do zemí původu svých rodin. Souhlasil byste s tímto názorem?
Asi na bázi dobrovolnosti. Pokud nechtějí žít v majoritní společnosti a chtějí se vrátit ke svým kořenům, tak jim v tom nemůžeme bránit. Na druhou stranu odebírat občanství těmto lidem je velmi složité. Museli by spáchat nějaký delikt. Jsme v právním státu. To, o čem se teď hovoří, jsou zahraniční bojovníci, které považuji za obrovské riziko. Uvědomme si, že dva teroristé vázali osmdesát tisíc policistů ve Francii. Na území Islámského státu bojuje 15 tisíc občanů z části z evropských zemí, kteří se budou jednou vracet, až ten konflikt skončí, nebo až si budou chtít „odpočinout“. A pokud by takových dvojic po Evropě najednou bylo deset nebo dvacet, jaké obrovské síly by to vázalo? Tam vidím to obrovské riziko, právě v těch navrátilcích, kteří mají bojovou zkušenost a kterým je jedno, jestli někoho zabijou nebo nezabijou. A tam se některé země pokoušejí těmto navrátilcům sebrat status občana.
Zvyšují se bezpečnostní opatření v České republice?
Ta bezpečnostní opatření se zvýšila okamžitě poté, co se ta věc stala. Tajné služby začaly více, než je zvykem, komunikovat se svými partnery v evropských zemích a nejen tam. Začalo se sdílet více informací. Velice detailně jsme se věnovali tomu, kdo k nám do České republiky přilétá, například z Francie. A poskytli jsme zvýšenou ostrahu některým objektům a subjektům na území České republiky. A ta opatření jsou nadále v platnosti.
