V roce 2011 byli šéfové Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michal Hala a Petr Laušman i další lidé obviněni z korupce a vyvádění peněz ze státní firmy prostřednictvím pronájmu dálničních odpočívadel. Loni pak obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vyšetřovatele kauzy Kotrče, že obhájcům lidí obviněných z tunelování prozradil tajné informace. „Jednání spočívalo ve vyzrazení identity utajeného svědka,“ řekl Hospodářským novinám (HN) státní zástupce Pavel Prygl.
Kauza ŘSDV kauze ŘSD policie stíhá od prosince 2011 někdejší šéfy firmy Petra Laušmana a Alfréda Brunclíka. Obviněn byl také bývalý výkonný ředitel Michal Hala a další dva lidé. Laušmana a Halu policisté viní z přijímání úplatku a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Policie stíhá také někdejšího právníka podniku Roberta Wolfa a podnikatele Jiřího Neužila. Brunclíka pak detektivové obvinili letos v dubnu z porušování povinností při správě cizího majetku a pletich při veřejné soutěži. Údajně je také odpovědný za zmanipulované zakázky na pronájem dálničních odpočívadel. |
Na výpovědi svědkyně, jejíž jméno údajně vyšetřovatel prozradil, podle deníku stojí celý případ vyvádění peněz z ŘSD. Žena vystupovala pod změněným jménem, protože se cítila ohrožená. K nynější obžalobě se Kotrč podle HN nechtěl vyjádřit, ale již dříve řekl, že obvinění z úniku informací přišlo poté, co inspekci oznámil, že byla zmíněná svědkyně údajně k výpovědi policisty donucena. Vyšetřování GIBS však nepotvrdilo, že by policie ženu k výpovědi nutila.
V kauze tunelování ŘSD ještě vyšetřování neskončilo. Loni Nejvyšší státní zastupitelství zastavilo stíhání, protože bylo podle žalobců zahájeno předčasně. Policie tedy musí doplnit důkazy.
Doplňující informace kpt. Mgr. Rostislava Kotrče (doplněno 3. listopadu 2018):
Moje trestní řízení včetně soudního řízení trvalo od r. 2013 do 2018. V rámci tohoto řízení bylo prokázáno, že jsem žádnou utajovanou informaci nevyzradil a nedopustil jsem se žádného trestného činu. Státní zástupce se opakovaně odvolával, přesto rozsudek o mé nevině potvrdil 3 x Městský soud v Praze, 2 x Vrchní soud v Praze a 1 x Nejvyšší soud v Brně. Po snaze státního zástupce, který se neustále odvolával a snažil rozsudek změnit, byla věc předána k posouzení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Z rozhodnutí NBU však řízení v této věci bylo zastaveno. Celé mé trestné jednání mělo být učiněno tím, že jsem s kolegou sepsal úřední záznam o zjištěných pochybeních policistů, kteří trestní stíhání zahajovali a pracovali na něm od počátku a vyzradili identitu utajované svědkyně. Tento úřední záznam jsem po sepsání založil v souladu s trestním řádem do spisového materiálu.
V průběhu důkazního řízení před soudem bylo jasně zjištěno a zdokumentováno, že v kauze ŘSD jsem neměl přístup k utajovaným informacím a identita utajované svědkyně byla naopak vyzrazena bývalými policisty. Na základě rozsudků a důkazů také Policie ČR přehodnotila mé propuštění ze služebního poměru a byl jsem již před několika měsíci přijat zpět do služebního poměru ve stejné hodnosti a na stejné pracoviště.
