Peníze na důchod, které si tito lidé spořili, dostali najednou, vyhnuli se možnému zestátnění části úspor, a navíc získali o něco víc peněz, než by jim dal stát.
Čtěte ve čtvrteční MF DNES: Redakce si nechala spočítat, kolik by dostával klient druhého pilíře po několika letech.
Z 84 tisíc účastníků spoření jsou necelé čtyři stovky klientů ve věku šedesát a více let, kteří již mají (nebo brzy budou mít) nárok na výplatu z takzvaného druhého důchodového pilíře.
Podle údajů penzijních společností již desítka lidí obdržela jednorázovou výplatu ve výši maximálně desítek tisíc korun, které od startu reformy naspořili.
Podle expertů jde o experimentátory, kteří si spočítali, že je pro ně soukromé spoření i na velmi krátkou dobu výhodnější než rovnostářská státní penze. „Vždy šlo o nízké částky klientů ve vyšším věku, kterým je jinak obecně vstup do druhého pilíře zásadně nedoporučován,“ říká Martin Podávka z pojišťovny Allianz.
Potvrzuje to i Michal Teubner z Komerční banky. „Objem naspořených prostředků se pohybuje u dvou účastníků do 10 tisíc, u třetího v řádu nízkých desítek tisíc,“ řekl Teubner.
V druhém důchodovém pilíři se spoří pět procent z hrubé mzdy, přičemž stropem je čtyřnásobek průměrné mzdy. Ročně tak lze nyní naspořit maximálně 63 tisíc.
Tři procenta z toho přispívá stát z povinného pojištění, dvě procenta jsou z vlastní kapsy účastníka. Za každý rok spoření se snižuje nárok na státní důchod úměrně k tomu, co jim stát převedl na soukromé účty.
Na spoření vydělávají lidé s nadprůměrnými příjmy, protože právě jim stát penze krátí nejvýrazněji a ty dosahují i méně než pětiny jejich předchozího příjmu.
