Konflikt v Sýrii začal jako nenásilný odpor inspirovaný událostmi arabského jara v Egyptě a Tunisku před dvěma lety. Protesty postupně přerostly v občanskou válku mezi povstalci a stoupenci prezidenta Bašára Asada. V posledních měsících se však povaha konfliktu mění v náboženský střet mezi dvěma větvemi islámu: sunnity a šíity. A svět se obává, že sektářská válka zachvátí celý Blízký východ.
Sunnité versus šíitéIslámské schizma přišlo už v 7. století po smrti proroka Mohameda. Zatímco šíité se domnívají, že právo vést muslimy získal Mohamedův zeť Alí, sunnité považují za Prorokova prvního následníka jeho přítele Abú Bakra, kterého zvolili muslimští duchovní. Během staletí vedly spory ohledně následníka k četným válkám. Sunnité si mezi muslimy vybudovali převahu a dnes žijí ve všech islámských státech. Šíité mají většinu jen v několika státech, především v Íránu a Iráku. |
V syrské občanské válce tak už nejde o svobodu, Asada a vlastně už ani o Sýrii. "Je to regionální sektářská válka," míní někdejší poradce amerického ministra obrany Andrew Parasility. "Hlavním cílem se nyní stali šíité," potvrdil jeho slova v článku The New York Times syrský povstalec Malek, který kvůli své bezpečnosti neuveřejnil celé jméno.
K sunnitům se hlásí většina povstalců, kteří mají podporu sunnitských monarchií v Perském zálivu - především Saúdské Arábie, která rebelům nedávno začala dodávat protiletadlové rakety, a minulý týden povstalci oznámili, že z Rijádu dostali protitankové zbraně (více čtěte zde). Na druhé straně barikády stojí Asad, který se hlásí k šíitské sektě alávitů.
Alávité tvoří 12 procent populace Sýrie, Asad však může počítat s podporu šíitského Íránu a militantní libanonské organizace Hizballáh, s jejímž šéfem Hasanem Nasralláhem se Asad ukazoval už v mírových dobách. Nyní využívá i jeho bojovníků.
Hizballáh na začátku června pomohl Asadovi dobýt město Kusajr, strategickou baštu povstalců u hranic s Libanonem, a nyní operuje také v bojích o Damašek či Aleppo. Skrze Hizballáh v oblasti uplatňuje svůj vliv Írán, který radikály financuje a dodává jim zbraně.
Rijád se děsí "ocelových spárů" Teheránu
Pád Kusajru a nasazení Hizballáhu vzbudily velké obavy v Saúdské Arábii, kterou zneklidňuje i přítomnost irácké šíitské brigády Abú Fadhl Abbáse, takzvaných "ocelových spárů" Íránu.
Rijád považuje Teherán za radikální a militantní stát a přímé ohrožení svých zájmů. "Pokud syrská vláda vyhraje, ostatní arabské země pochopí, že Írán je plně schopný chránit své spojence v regionu," řekl agentuře Reuters analytik Abdulazíz al-Sadžír z výzkumného ústavu v Džiddě.
Ačkoliv Rijád syrským povstalcům dodává zbraně, saúdské elity se domnívají, že pouhé dodávky zbraní nestačí, a volají po větším zapojení v bitvě proti Asadovi. Podle zdrojů agentury Reuters si král Abdalláh a jeho nejbližší spolupracovníci přejí větší zapojení od Spojených států. To se jim částečně splnilo minulý týden, kdy Bílý dům ohlásil dodávky zbraní pro rebely (více o dodávce amerických zbraní čtěte zde).
Saúdský komentátor Džamal Chašoggi se domnívá, že mladí Saúdové by se v případě Asadova vítězství mohli radikalizovat a podlehnout volání al-Káidy, která bojuje jak proti Západu, tak proti šíitům. Poukazuje při tom na fakt, že saúdští klerici v poslední době ve svých útocích na Asada přešli k nebezpečně sektářské rétorice. "To by byla noční můra, nemyslíte?" píše ve svém komentáři v listu al-Hajat.
Plameny přeskočily do Iráku i Libanonu
Sektářské krveprolití se navíc postupně přelévá ze Sýrie i do sousedních zemí. Rok a půl po odchodu Američanů otřásají Irákem téměř každý den krvavé atentáty na šíitské mešity a země se tak vrací zpátky k sektářské válce, která zde zuřila v letech 2006 a 2007.
HizballáhHizballáh neboli "Strana Boží" je libanonská šíitská radikální skupina, která vznikla v roce 1982. Činnosti Hizballáhu pravděpodobně sponzoruje Írán. Několik členů organizace působí v libanonském národním shromáždění, i tak část zůstává militantní. |
Řada mladých iráckých šíitů nyní odchází podle deníku The New York Times do sousední Sýrie, aby po boku Asadových jednotek bojovali proti sunnitským povstalcům. Proč? Cítí to jako svoji náboženskou povinnost.
Napjatá je také situace v Libanonu. Především ve městě Tripolis, které je dlouhodobě dějištěm krvavých střetů, protože v jeho čtvrtích žijí jen pár domů od sebe příznivci Asada a jeho odpůrci. Zapojení Hizballáhu, který má v libanonském parlamentu své zástupce, do války v Sýrii může křehkou rovnováhu v zemi vážně narušit.
Do šíitských čtvrtí Bejrútu dopadají rakety odpálené ze Sýrie a obyvatelé města, kterému se občas přezdívá Paříž Orientu, s obavami vzpomínají na krvavou občanskou válku z let 1975 až 1990.
Přestože Západ ve větší či menší míře projevuje syrským povstalcům podporu, požár šířící se regionem prozatím spíše jen zpovzdálí sleduje. Větší angažmá, po kterém volají Saúdové, by mohlo situaci jen zhoršit.
"Syrský konflikt je sektářskou válkou v nestabilní oblasti. Možnost, že konflikt ohrozí americké zájmy, by se intervencí pouze zesílila. Americké zapojení by mobilizovalo extremisty a zvýšilo nebezpečí, že se konflikt přelije do Jordánska, Iráku nebo Libanonu," uvedl ve svém článku v magazínu Time odborník na zahraniční vztahy Zbigniew Brzezinski.
