"Ačkoliv není sporu o tom, že zvýšená úroveň zvukového doprovodu reklamních vstupů zejména v televizním vysílání bývá v mnoha případech značně obtěžující, je navrhované řešení této otázky obsažené v předloženém návrhu zákona v řadě ohledů značně problematické," stojí ve stanovisku vlády.
Novela, jež má ztišit reklamuPoslanecká novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání obsahuje pouze několik souvětí. Její hlavní část zní takto: "Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby reklamy, teleshopping a označení sponzora nebyly vysílány takovým způsobem, že zvuková intenzita jejich vysílání je vyšší než zvuková intenzita pořadů a dalších částí vysílání vysílaných v době předcházející vysílání reklamy, teleshoppingu nebo označení sponzora, a také v době následující po jejich odvysílání. Takový způsob vysílání se použije i při vysílání zvukově-obrazových prostředků oddělujících reklamu a teleshopping od ostatních částí vysílání podle odstavce 1 písm. a). Podrobnosti stanoví Rada vyhláškou." |
Kabinet novele vytýká její obecnost. Konkrétní technické parametry včetně způsobu měření intenzity zvuku reklam má přinést až doprovodná vyhláška. Její znění ale dosud neexistuje. A podle vlády nebude pravděpodobně na světě ani v době, kdy novela začne platit. Poslanci na ni totiž spěchají. Chtějí ji schválit v prvním čtení. Platit by měla začít letos 1. srpna.
"Návrhu novely zákona dala vláda neutrální stanovisko s ohledem na to, že počítá se zmocňovací vyhláškou, u níž není zcela jasné, kdo by měl měření provádět, ani jaká by měla být náplň vyhlášky," řekla po jednání kabinetu vicepremiérka Karolína Peake (VV).
Poslancům vláda vytýká, že vyhlášku má vydat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. "Doposud je vydávalo ministerstvo kultury," uvádí stanovisko.
Ministři poslancům rovněž vzkazují, že k novele postrádají analýzu dopadu na firmy, které drží televizní licence. Ty tvrdí, že si budou muset pořídit nové technické vybavení. Například zástupci České televize pro iDNES.cz odhadli, že náklady budou nejméně v milionech korun. Poslanci v důvodové zprávě pouze uvedli, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zaplatí v souvislosti s novelou 200 tisíc korun, a to za pořízení nové techniky a za organizační opatření.
Kabinet se ve svém stanovisku opíral o připomínky některých ministerstev. Například resorty vnitra a průmyslu novelu odmítly a označily ji za nesprávnou a přebytečnou. "Předložený návrh nelze chápat jinak než jako další projev nežádoucího trendu inflace normotvorby," stojí v předkládací zprávě vládě.
Poslanci se budou zabývat reklamami až v dubnu
Novela vznikla letos a podepsalo se pod ni čtrnáct poslanců napříč politickými stranami. Oproti původním přáním místopředsedkyně Sněmovny Kateřiny Klasnové (VV), která je spoluautorkou změny, se do návrhu nedostal zákaz reklam v dětských pořadech (více o záměru Klasnové čtěte zde).
Poslancům nevyšlo zatím ani to, aby se novela dostala už na jejich březnovou schůzi. Podle sněmovního organizačního výboru musí být stanovisko vlády doručeno dolní komoře parlamentu nejpozději deset dnů před jednáním poslanců. To se ale nestihne, protože vláda novelu projednala ve středu a jednání poslanců začíná už za šest dnů, tedy v úterý 13. března. Změna se proto může před poslance dostat nejdříve za měsíc. Jejich další schůze začíná 24. dubna.
Podle politiků novela vysílacího zákona zabrání tomu, aby reklama, teleshopping či upoutávky byly hlasitější než jejich okolí. Například na Slovensku posuzují hlučnost reklamy k obsahu, který je vysílán pět minut před ní a pět minut následujících po reklamním bloku. V Polsku pro srovnání intenzity zvuku stačí 20 sekund.
Poslanci do úpravy zákona vetkli, že porušování hlasitosti se trestá pokutou od 10 tisíc až do pěti milionů korun. Novela se podle vlády vztahuje jen na televizní kanály, na rozhlas ne.
Proti normě se v posledních dnech ohradila Česká televize, Nova i Asociace televizních organizací, v níž jsou ČT i Nova rovněž zastoupeny. Televize i ATO tlačí, aby se manipulace s intenzitou zvuku řídila standardy Evropské vysílací unie. K této variantě se kloní ve svých připomínkách také ministerstvo kultury. Kromě toho doporučuje používat také metodiku Mezinárodní telekomunikační unie.
