Koalice se na úsporách dohodla ve čtvrtek. Aby mohla sáhnout i na smlouvy spořitelen s klienty, kteří počítají s dosavadní státní podporou i v příštích letech, vymyslela novou daň. Státní podporu ve výši 3 000 korun bude stát "na oko" vyplácet dál, ale polovinu si zase hned vezme zpátky. (více o úsporných novinkách čtěte zde)
"Nejen, že se uspoří státní podpora, ale odstraní se nerovnost na trhu finančních produktů v oblasti bydlení. Stavební spoření má bezkonkurenční státní podporu. Přitom většina lidí ho použije k jiným účelům, než pořízení bydlení," zdůvodnil svůj postoj budoucí ministr financí Kalousek v Otázkách Václava Moravce.
NA ČEM SE JEŠTĚ BUDE ŠETŘIT- všechny resorty by měly škrtnout deset procent výdajů, sníží se platy státních zaměstnanců v podstatě jen s výjimkou učitelů, - změní se systém sociálních dávek. Podle Kalouska není možné, aby nějakou dostávala polovina populace, - klesne například porodné. Kalousek ho chtěl zrušit, s koaličními partnery ODS a VV nakonec šel na kompromis, že se dávka vyplatí jen za první dítě, - spolu s dalšími škrty se má příští rok ušetřit v dávkách 11 miliard, plánuje Kalousek, - v dalších letech se mají přijmout systémová opatření, aby se nikomu, kdo pracovat může, nevyplatilo nepracovat. |
Další úsporu vidí ve zrušení Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), o něž bude usilovat.
Jejich založení označil Kalousek za "opravdový zločin". "Není taky náhodou, že oba dva tyto vředy na těle veřejných rozpočtů porodila opoziční smlouva a toleranční patent, což byl dodatek opoziční smlouvy," uvedl Kalousek.
Mimorozpočtové fondy považuje za cestu k finanční nezodpovědnosti, je však třeba je posuzovat individuálně. Například Státní fond na podporu kinematografie může být zachován, protože má vlastní příjmy ze vstupného do kina a stát do něj také vrací příjmy z majetkových účastí na filmových projektech.
"Navíc vzhledem k objemu toho fondu to není nic, co by ministrovi financí vadilo," doplnil Kalousek.
Ve fondu bydlení a infrastruktury jsou ale jiné podmínky. Žijí z dotací ze státního rozpočtu a to se nelíbí ani současnému vedení financí.
"My to považujeme za nesystémový přístup, kdy ze státního rozpočtu se vylučují určité prostředky," řekl v České televizi náměstek ministra Bohdan Hejduk. Fondy podle něj musí mít jasně dané zdroje příjmů mimo rozpočet.
Kultura nejdřív zkusí ušetřit sama, slíbil Besser
V Otázkách přenášených z dějiště filmového festivalu v Karlových Varech se mluvilo také o financování kultury. Tento resort by měl v příští vládě vést dosavadní starosta Berouna a Kalouskův stranický kolega z TOP 09 Jiří Besser.
Designovaný ministr financí upozornil, že teď bude těžko hledat v rozpočtu nové peníze pro kulturu, pokud se nezmění společenské priority. "Zatím to vypadá, že větší prioritou je podporovat nechození do práce, než kulturu. Musíme se rozhodnout, zda chceme peníze prožrat, nebo věnovat kultuře," shrnul Kalousek.
I Besserova resortu by se měly příští rok týkat desetiprocentní škrty v rozpočtu, dosud přitom malá ministerstva přišla při úsporách o méně peněz, než velká.
"Chci snížit mandatorní výdaje a hledat ve spolupráci s panem ministrem Kalouskem úspory přímo v resortu. A teprve pak ho žádat o další peníze," slíbil Besser. Soudí, že možností je ještě dostatek.
Končící ministr Václav Riedlbauch poukázal v České televizi také na to, že jeho resort nejvíce trápí a zatěžuje otázka nedořešeného vztahu státu a církví. Velkou položkou, navíc nestálou, jsou v rozpočtu platy duchovních. "Dokud se to nevyřeší, tak má ministerstvo kultury hrozně svázané ruce," řekl.
Kalousek v televizi uvedl, že trojkoalice by si dohodu s církvemi přála co nejdříve. Zároveň ale upozornil na to, že ušetřené peníze by ministerstvu kultury nezůstaly. Tedy určitě ne do doby, než se změní "prožírací" priority.
