Koštunica také sdělil, že stále více Srbů se ptá po odpovědnosti bývalého prezidenta za utrpení minulosti.
Koštunica je ochotný spolupracovat s Haagem ale není to priorita
Jugoslávský prezident potvrdil ochotu své země spolupracovat s haagským tribunálem pro válečné zločince z bývalé Jugoslávie, ihned ale dodal, že "to nemůže být naší první prioritou ani naším prvním krokem". Jugoslávie totiž musí řešit hospodářské problémy - škody způsobené loňskými nálety NATO "jsou velmi vážné" a snad ještě vážnější jsou dopady "špatného řízení" ekonomiky za Miloševičovy éry.
Největší problém Jugoslávie je rozvrácená ekonomika
V Biarritzu jej unie ujistila svou ochotou pomoci (a potvrdila pro ně finanční podporu ve výši 200 milionů eur). Koštunica sám ale přiznal, že při tomto setkání "bylo nejobtížnější říci, co konkrétně žádáme od Evropské unie, od evropských zemí". Připomněl ale nejnaléhavější problémy své země: nezaměstnanost, nedostatek paliv na zimu, problémy rekonstrukce.
Na zvážení způsobů, jak s pomocí Evropy řešit tyto problémy, má Koštunica ještě několik týdnů času - do vrcholného setkání EU s balkánskými státy v Záhřebu počátkem listopadu.
Francouzský prezident Jacques Chirac, který Koštunicu do Biarritzu pozval, přitom naznačil, že Záhřeb by měl zahájit proces sbližování mezi unií a zeměmi bývalé Jugoslávie. "To je samotná podstata tohoto vrcholného setkání. Je to daleko z ekonomického hlediska, ale tyto země se už nyní přibližují politicky," uvedl a dodal, že i pro Srbsko "je místo ve společném domově" - pokud bude respektovat společné hodnoty.
Koštunica: nejsem nacionalistou
Koštunica se v Biarritzu snažil zbavit své pověsti srbského nacionalisty. Označil se za prezidenta všech obyvatel Jugoslávie. Dal najevo, že bude respektovat protektorát mezinárodního společenství nad Kosovem. Ukázal také, že nechce, aby loňské nálety zatěžovaly jeho vztahy k evropským politikům - setkal se s někdejším generálním tajemníkem NATO (a nynějším šéfem společné zahraniční politiky EU) Javierem Solanou a jak sám řekl, "potřásli jsme si rukama".
Jugoslávský prezident chce zemi přejmenovat
V Biarritzu Koštunica potvrdil i svůj záměr změnit jméno Jugoslávie. "Pro zemi, kde žijeme, není vhodné," řekl a poukázal na to, že Jugoslávie vždy označovala jen stát, kde žili společně Srbové, Chorvaté a Slovinci. "Nyní by bylo vhodnější použít jména dvou federálních jednotek, které dnešní Jugoslávii tvoří, tedy Srbska a Černé Hory," uvedl.
Uvedl, že by byl ochoten přijmout výsledky referenda v Černé Hoře, i kdyby se vyslovilo pro oddělení od Srbska.
Vyjádřil také očekávání, že po Miloševičovi už "menšiny v Srbsku nebudou faktorem jeho destabilizace". Předpokladem ale je, že bude zajištěna demokracie, provedena decentralizaci a že budou schváleny zákony o národnostních menšinách.
