"Máme zájem využívat možností fondů," řekl Zeman s tím, že připojení k nim bylo dříve vášnivě odmítáno. "Kvůli tomu nám v roce 1997 sociální fondy nemohly pomoci při krytí nákladů záplav," dodal.
"Fondy by mohly být pro Českou republiku velmi významné, protože svými půjčkami s nízkými úrokovými sazbami poskytují pomoc nejen v případě živelních katastrof, ale i v oblasti sociálního bydlení a podpory malého podnikání," uvedl Zeman.
Lorda Russella-Johnstona informoval premiér o tom, že v České republice prošla ratifikací charta místní samosprávy a nyní je v prvním čtení Evropská sociální charta. "Uvědomuji si, že tu máme určitý dluh a že řadu dokumentů ještě zbývá schválit," řekl po setkání novinářům Zeman a připomněl, že Česká republika v posledních měsících urychlila schvalování dokumentů Rady Evropy.
Podle Zemana Tarschys považuje za největší neúspěch Rady Evropy, která letos slaví 50.výročí založení, selhání metod preventivní diplomacie, jež nedokázala předejít kosovskému konfliktu. Zeman se s generálním tajemníkem rady rovněž shodl, že na rozdíl od NATO je Rada Evropy především zaměřena na plnění dlouhodobých, a ne krátkodobých úkolů. "Nyní nastává situace pro vybudování demokratické politické struktury v postmiloševičově Jugoslávii," řekl po setkání novinářům Zeman. "Chybějícím článkem je právě to, že v Jugoslávii je dosud velmi slabá nenacionalistická opozice - nacionalistická je silná až příliš," uvedl s tím, že by nebylo příliš šťastné, kdyby se jugoslávským prezidentem stal po Slobodanu Miloševičovi Vuk Draškovič.
Předseda české vlády se ve Štrasburku také vyjádřil s k možnosti účasti českých vojáků na případné pozemní intervenci NATO v Kosovu.
"Jednoznačně negativní je nejen můj osobní názor, ale i názor celé české vlády, která se touto otázkou při rozboru možných scénářů několikrát zabývala," řekl v pondělí Zeman českým novinářům.
"Česká vláda se již jasně vyjádřila, že nevidí důvod pro účast českých pozemních jednotek v Jugoslávii a že si přeje politické řešení konfliktu," dodal premiér, který se ve Štrasburku účastní jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
"Pokud vím ani na summitu NATO se o této možnosti nejednalo," dodal Zeman. "Protože se předpokládá souhlas všech 19 členských zemí a ve většině zemí je k pozemnímu zásahu odpor, nevidím v současné situaci možnost, že by se mohlo dospět k takovému konsensu," uvedl český premiér.
V souvislosti se zásahy mimo území členských států NATO Zeman uvedl, že bezpečnostní rada státu se touto koncepcí zabývala a její jednání zdůraznila, že musí jít o případy skutečně mimořádné a nemůže se z nich stát rutina, kterou by se obcházela OSN.
Na dotaz o příspěvku České republiky na zamýšlený plán ekonomické obnovy Balkánu premiér Zeman řekl, že jednotlivé státy se na něm budou zřejmě podílet podle objemu svého hrubého domácího produktu. Připomněl, že česká vláda i přes nepříznivou situaci doporučila zvýšit rozpočtový deficit o miliardu korun a tyto prostředky věnovat na pomoc kosovským uprchlíkům.
Místopředsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy byla letos v lednu ve Štrasburku zvolena na jeden rok poslankyně Vlasta Štěpová (ČSSD).
Rada Evropy byla zřízena londýnskou smlouvou z května 1949 a vznikla jako mezinárodní vládní politická poradní organizace. Má podpořit evropskou jednotu, chránit lidská práva a koordinovat vzájemnou politickou činnost svých členů. Datum založení Rady Evropy, 5. květen, se slaví jako Den Evropy.
Premiér Zeman se sešel také se členy socialistické skupiny Parlamentního shromáždění a v budově Rady Evropy zahájil výstavku o České republice.
26. dubna 1999 18:34
