„Zájem je velký. K říjnu máme více záložáků, než armáda plánovala mít na konci roku 2018,“ uvedl poradce náčelníka generálního štábu pro aktivní zálohy Ludvík Cimburek, který jako bývalý elitní voják velí záložní jednotce 601. skupiny speciálních sil.
Zatímco za celý loňský rok armáda přijala 300 příslušníků aktivních záloh, za devět měsíců letošního roku je to více než dvojnásobek. V lednu sloužilo v zálohách 1 488 dobrovolníků, od října je jich už 2 117 a z toho 145 žen.
„Původní plán přitom počítal s tím, že letos měly mít zálohy 1 900 a na konci příštího roku 2 100 příslušníků,“ dodal Cimburek.
Aktivní zálohaSoučasný systém aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů aktivní zálohy. Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota či útvar speciálních sil. Zájemci o členství v aktivních zálohách musí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem. Armáda tak má nyní zhruba 2 tisíce aktivních záložníků. Do roku 2025 chce mít až 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy. |
Za zvýšením zájmu o službu v zálohách vidí především přijetí novely branné legislativy, rozšíření počtu jednotek a odborností, o které se mohou záložníci v armádě ucházet, i celkové zatraktivnění služby.
Od října navíc vstoupily v platnost novely branných zákonů, díky kterým na záložáky čeká za službu vyšší odměna. Ta vzroste po dvou letech zařazení do aktivní zálohy o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do 80 procent.
V praxi to znamená, že například od druhého roku zařazení do aktivní zálohy vojákovi v záloze bude náležet odměna zvýšená až o 7 200 korun ročně, od sedmého roku až o 10 800 a od třináctého roku až o 14 400 ročně. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.
Novela počítá také s tím, že vojákům v záloze bude náležet roční odměna 18 000 korun, pokud bude na pravidelném cvičení aspoň sedm dnů za rok. Dosud stačil jeden den. Novela i zpřesňuje druhy vojenských cvičení a jednotně stanoví délku pravidelného cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně. K nástupu na některá cvičení nově nebude nutná lékařská prohlídka, postačí písemné prohlášení vojáka o zdravotním stavu.
Odměny jsou náhradou platu v civilním zaměstnání. Jejich postupný růst by měl zajistit, aby vojákům v aktivních zálohách neklesly kvůli dobrovolné službě celkové příjmy. Armáda nechce o zkušené vojáky v záloze kvůli rozdílu přijít. Vyšší odměny by mohly navíc přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí, a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách.
Náboru pomáhá komunita
Za optimistickými čísly je podle Cimburka ale kromě zatraktivnění služby také velice pevná a hrdá komunita, která kolem záloh vzniká. Náboru totiž napomáhají sami záložáci. O svých jednotkách mluví s přáteli a na sociálních sítích sdílejí informace nejen o vlastní jednotce, ale i o jakékoli jiné jednotce aktivních záloh.
V roce 2025 by mělo podle plánů v ČR působit 5 tisíc záložníků v 59 jednotkách (2 478 záložáků by spadalo pod krajská vojenská velitelství a 2 522 pod bojové a podpůrné útvary). A nové jednotky už vznikají - včetně úzce specializovaných.
Například u Odboru biologické ochrany speciálního centra Těchonín zaměřeného na obzvlášť nebezpečné nemoci včetně SARS nebo eboly, kde má sloužit 135 záložáků. Navzdory specifickým odborným požadavkům je o tuto službu nebývalý zájem.
Zatím rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze nastoupil ve Vyškově k základnímu šestitýdennímu výcviku v srpnu. Bylo jich 130.
